Francie se chystá na druhé kolo voleb. Jaký mohou mít dopad na Válku na Ukrajině?

Hlavní město Francie je sice tisíce kilometrů vzdálené od bojišť východní Ukrajiny, výsledky francouzských voleb přesto mohou mít dopad i na dění na Ukrajině. Krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová má blízké vztahy s Ruskem a chce oslabit Evropskou unii a NATO, což by mohlo podkopat západní snahy zastavit ruský útok na Ukrajinu. Le Penová se snaží sesadit centristu Emmanuela Macrona, který má v průzkumech před druhým kolem voleb 24. dubna jen mírný náskok. Agentura AP shrnuje, jak by francouzské volby mohly ovlivnit válku na Ukrajině.

VYZBROJENÍ UKRAJINY

Macronova vláda poslala v posledních týdnech Ukrajině vojenské vybavení v ceně 100 milionů eur (2,4 miliard korun). Ve středu pak oznámila, že v rámci západní vojenské pomoci pošle další materiál. Francie je pro Ukrajinu významným zdrojem vojenské pomoci už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty bojující na východě Ukrajiny.

Le Penová ve středu vyjádřila výhrady k dodávkám dalších zbraní Ukrajině. Řekla, že pokud by byla zvolena prezidentkou, pokračovala by v obranné a zpravodajské pomoci, ale byla by "obezřetná" ohledně posílání zbraní, protože si myslí, že by tyto dodávky mohly vtáhnout do války s Ruskem další země.

 

ZMÍRŇOVÁNÍ SANKCÍ

Le Penová ve své kampani úspěšně využila frustrace francouzských voličů z rostoucí inflace, která se zhoršila v důsledku rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a následných západních sankcí proti Rusku. To je přitom významným dodavatelem plynu a obchodním partnerem Francie a Evropy.

Evropská unie se nezvykle pevně semkla a schválila v pěti kolech stále přísnější protiruské sankce. Pokud by se Le Penová stala francouzskou prezidentkou, mohla by se pokusit další sankce EU zmařit nebo omezit, protože další kroky vyžadují jednomyslnou podporu všech 27 členských zemí.

Francie je po Německu druhou největší ekonomikou EU a má klíčový vliv na rozhodování unie. Francie navíc právě předsedá EU, což dává příštímu francouzskému lídrovi významný vliv.

Le Penová se zásadně staví proti sankcím na ruský plyn a ropu. V minulosti také uvedla, že by se zasadila o zrušení sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho anexi Krymu, a dokonce by uznala Krym jako součást Ruska.

PŘÁTELSTVÍ S PUTINEM

Na začátku svého funkčního období se Macron pokusil navázat s Putinem kontakt a pozval ho do Versailles a do prezidentského letoviska na pobřeží Středozemního moře v naději, že se mu podaří vrátit ruskou politiku do většího souladu se Západem.

Francouzský prezident se také snažil oživit mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem o dlouhodobém konfliktu na východě Ukrajiny mezi Ruskem podporovanými separatisty a vládou. Macron navštívil Putina v Kremlu několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a s ruským vůdcem jednal i během války. Macron podpořil i několik kol unijních sankcí.

Strana Le Penové Národní sdružení (RN) má hluboké vazby na Rusko. Politička se s Putinem setkala jako francouzská prezidentská kandidátka v roce 2017 a v minulosti ho chválila. Je vřele vítána na akcích ruského velvyslanectví v Paříži a její krajně pravicová strana také získala půjčku devět milionů eur (téměř 220 milionů korun) od rusko-české banky, protože francouzské banky podle ní odmítly straně půjčit.

Le Penová říká, že válka na Ukrajině částečně změnila její názor na Putina, ale ve středu prohlásila, že Západ by se měl pokusit obnovit vztahy s Ruskem, jakmile konflikt skončí. Navrhla "strategické sblížení" mezi NATO a Ruskem, aby Moskva neuzavřela příliš těsné spojenectví s Čínou.

OSLABENÍ NATO A EU

Zatímco Macron je přesvědčeným obhájcem EU a nedávno posílil účast Francie v operacích NATO ve východní Evropě, Le Penová tvrdí, že Francie by si měla udržet odstup od mezinárodních aliancí a razit vlastní cestu.

Je pro vystoupení Francie z vojenského velení NATO, což by vyřadilo francouzský vojenský personál z orgánu, který plánuje operace, a vedlo by ke ztrátě vlivu země ve vojenské alianci Západu.

Francie už vystoupila z velitelské struktury NATO v roce 1966, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle chtěl distancovat od organizace ovládané Spojenými státy. V roce 2009 se pod vedením konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho opět začlenila.

Kdyby to bylo na ní, Le Penová by snížila francouzské příspěvky do EU a snažila by se oslabit vliv EU tím, že by blok osekávala zevnitř. Mimo jiné by odmítla nadřazenost evropského práva nad právem národním.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 1 hodinou

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 2 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 3 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 3 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy