Hlavní město Francie je sice tisíce kilometrů vzdálené od bojišť východní Ukrajiny, výsledky francouzských voleb přesto mohou mít dopad i na dění na Ukrajině. Krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová má blízké vztahy s Ruskem a chce oslabit Evropskou unii a NATO, což by mohlo podkopat západní snahy zastavit ruský útok na Ukrajinu. Le Penová se snaží sesadit centristu Emmanuela Macrona, který má v průzkumech před druhým kolem voleb 24. dubna jen mírný náskok. Agentura AP shrnuje, jak by francouzské volby mohly ovlivnit válku na Ukrajině.
VYZBROJENÍ UKRAJINY
Macronova vláda poslala v posledních týdnech Ukrajině vojenské vybavení v ceně 100 milionů eur (2,4 miliard korun). Ve středu pak oznámila, že v rámci západní vojenské pomoci pošle další materiál. Francie je pro Ukrajinu významným zdrojem vojenské pomoci už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty bojující na východě Ukrajiny.
Le Penová ve středu vyjádřila výhrady k dodávkám dalších zbraní Ukrajině. Řekla, že pokud by byla zvolena prezidentkou, pokračovala by v obranné a zpravodajské pomoci, ale byla by "obezřetná" ohledně posílání zbraní, protože si myslí, že by tyto dodávky mohly vtáhnout do války s Ruskem další země.
ZMÍRŇOVÁNÍ SANKCÍ
Le Penová ve své kampani úspěšně využila frustrace francouzských voličů z rostoucí inflace, která se zhoršila v důsledku rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a následných západních sankcí proti Rusku. To je přitom významným dodavatelem plynu a obchodním partnerem Francie a Evropy.
Evropská unie se nezvykle pevně semkla a schválila v pěti kolech stále přísnější protiruské sankce. Pokud by se Le Penová stala francouzskou prezidentkou, mohla by se pokusit další sankce EU zmařit nebo omezit, protože další kroky vyžadují jednomyslnou podporu všech 27 členských zemí.
Francie je po Německu druhou největší ekonomikou EU a má klíčový vliv na rozhodování unie. Francie navíc právě předsedá EU, což dává příštímu francouzskému lídrovi významný vliv.
Le Penová se zásadně staví proti sankcím na ruský plyn a ropu. V minulosti také uvedla, že by se zasadila o zrušení sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho anexi Krymu, a dokonce by uznala Krym jako součást Ruska.
PŘÁTELSTVÍ S PUTINEM
Na začátku svého funkčního období se Macron pokusil navázat s Putinem kontakt a pozval ho do Versailles a do prezidentského letoviska na pobřeží Středozemního moře v naději, že se mu podaří vrátit ruskou politiku do většího souladu se Západem.
Francouzský prezident se také snažil oživit mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem o dlouhodobém konfliktu na východě Ukrajiny mezi Ruskem podporovanými separatisty a vládou. Macron navštívil Putina v Kremlu několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a s ruským vůdcem jednal i během války. Macron podpořil i několik kol unijních sankcí.
Strana Le Penové Národní sdružení (RN) má hluboké vazby na Rusko. Politička se s Putinem setkala jako francouzská prezidentská kandidátka v roce 2017 a v minulosti ho chválila. Je vřele vítána na akcích ruského velvyslanectví v Paříži a její krajně pravicová strana také získala půjčku devět milionů eur (téměř 220 milionů korun) od rusko-české banky, protože francouzské banky podle ní odmítly straně půjčit.
Le Penová říká, že válka na Ukrajině částečně změnila její názor na Putina, ale ve středu prohlásila, že Západ by se měl pokusit obnovit vztahy s Ruskem, jakmile konflikt skončí. Navrhla "strategické sblížení" mezi NATO a Ruskem, aby Moskva neuzavřela příliš těsné spojenectví s Čínou.
OSLABENÍ NATO A EU
Zatímco Macron je přesvědčeným obhájcem EU a nedávno posílil účast Francie v operacích NATO ve východní Evropě, Le Penová tvrdí, že Francie by si měla udržet odstup od mezinárodních aliancí a razit vlastní cestu.
Je pro vystoupení Francie z vojenského velení NATO, což by vyřadilo francouzský vojenský personál z orgánu, který plánuje operace, a vedlo by ke ztrátě vlivu země ve vojenské alianci Západu.
Francie už vystoupila z velitelské struktury NATO v roce 1966, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle chtěl distancovat od organizace ovládané Spojenými státy. V roce 2009 se pod vedením konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho opět začlenila.
Kdyby to bylo na ní, Le Penová by snížila francouzské příspěvky do EU a snažila by se oslabit vliv EU tím, že by blok osekávala zevnitř. Mimo jiné by odmítla nadřazenost evropského práva nad právem národním.
Související

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady
volby ve Francii , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 36 minutami

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
před 1 hodinou

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
před 1 hodinou

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
před 1 hodinou

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
před 2 hodinami

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
před 2 hodinami

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
před 3 hodinami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 3 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 3 hodinami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 3 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 3 hodinami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 4 hodinami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 4 hodinami

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 5 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 6 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera
Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák