Koronavirus na švédský způsob? Politoložka popsala, co se děje v zemi

Nacionalistická haluzka

Počet mrtvých ve Švédsku dosahuje 240 na milion obyvatel a neustále roste, přičemž nyní covid-19 zasáhl množství pečovatelských domů, poukazuje politoložka. Dodává, že typickým vysvětlením pokračující podpory veřejnosti je to, že Švédové jsou obecně důvěřiví a klidní.

Hlavní švédsky epidemiolog Anders Tegnell, veřejná tvář reakce země na pandemii, je suchým vědcem, z něhož se stal byrokrat, nikoliv populárním politikem, který se snaží vybičovat nacionalistické a izolacionistické emoce, uvádí akademička. Upozorňuje, že pod povrchem ale Švédsko rozhodně klidné není a veřejnou debatu "otravuje" pocit nacionalistické hrdosti.

"To mě jako někoho, kdo věří v určitý liberální nacionalismus, který podporuje sebekritickou oddanost zemi, bolí," pokračuje Gustavssonová. Jako politoložka, která se nacionalismem zabývá, však současný vývoj chápe a obává se, že se objevuje ten typ nacionalismu, který politický filozof Isaiah Berlin označil za "pružnou haluzku", která šlehne každého, kdo se k ní přiblíží.

Vše začalo samolibostí, která byla spíše směšná než nebezpečná, tvrdí odbornice. Připomíná, že komentářích se objevovaly fráze jako "Švédsko je Švédskem", "chytré Švédsko" či "klidné Švédsko", které je imunní vůči hysterii na jihu Evropy, následně ale přišlo zesměšňování a dehonestace oponentů, když skupina 22 vědců napsala komentář volající po drastické změně vládní strategie.              

Během pár hodin ale již nikdo nevěnoval pozornost jádru jejich argumentace a místo toho se debata začala točit výhradně kolem skutečnosti, že uvedení vědci použili údaje o počtu obětí covid-19, které Švédsko ukazovaly v horším světle než konzervativnější odhady zdravotnických úřadů, vysvětluje Gustavssonová. Konstatuje, že to bylo sice nešťastné, ale nemělo by to oslabovat závěr výzvy, stejně jako fakt, že Švédsko má v přepočtu na počet obyvatel šestinásobný počet mrtvých než sousední Norsko a Finsko.

Následoval příval emocí doplněných misogynií, uvádí politoložka. Poukazuje, že jedna ze signatářek výzvy Lena Einhornová poskytla videorozhovor ze svého domova a zatímco se soustředila na výzkumné zprávy a čísla, jeden z vlivných komentátorů místo si místo toho utahoval z jejího účesu a záclon, přičemž se lidé široce vysmívali "hysterickému" hlasu, kterým popisovala utrpení pacientů s covid-19.  

Chladná reakce Tegnella na vystoupení Einhornové byla oslavována jako důkaz, že jde o muže na správném místě, rekapituluje expertka. Dodává, že epidemiolog sice mluvil o mrtvých striktně lékařským jazykem a upozorňoval na statistické křivky, zároveň ale příliš nezpochybnil zprávy, na které Einhornová odkazovala.

Nepravdivá tvrzení

Rétorika, že Švédsko to jako jediná země "dělá dobře", se posunula k popírání, že by byl švédský přístup jakkoliv výjimečný, upozorňuje Gustavssonová. Připomíná, že jistý švédský politolog dokonce obvinil deník The Guardian, že zařadil Švédsko na "černou listinu", když údajně napsal, že v zemi neplatí žádná omezení a položil otázku, zda se skutečně nenaplňují slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o prolhaných médiích.

"Tato tvrzení jsou ale sama o sobě nepravdivá," píše akademička. Tvrdí, že The Guardian ve skutečnosti píše o relativně mírných restrikcích ve Švédsku, stejně jako nebyla nepravdivá zpráva italského listu La Repubblica, že švédští lékaři by mohli brzy přestat poskytovat plicní ventilace pacientům na 80 let a těm starším 60 let na základě jejich celkového zdravotního stavu, protože to se nyní v zemi skutečně děje.  

Veřejné oslavování Tegnella není odrazem pouhé důvěry, protože epidemiolog se stal ikonou, lidé si nechávají tetovat jeho tvář - ta se objevila i na dětském oblečení - a ti publicisté, kteří zpravidla vystupují proti jakémukoliv náznaku nacionalismu, jej označují za "ztělesnění švédské duše", konstatuje Gustavssonová. Doplňuje, že bývalý švédský ministr zdravotnictví navrhuje Tegnella na cenu Švéd roku, média o něm, stejně jako o řediteli státního zdravotnického úřadu Johanu Carlsonovi publikují oslavné články a objevují se fotky obou mužů s květinami, které jim Švédové zasílají.    

Určitá selhání švédského modelu se připouštějí, ale jsou připisovány nedostatečnému dodržování restrikcí ze strany přistěhovalců a bývalý hlavní epidemiolog Johan Giesecke dokonce vysvětlil neschopnost ochránit pečovatelské domovy odkazem na "azylanty" a "uprchlíky", kteří v nich pracují a "vždy nemusí rozumět informacím", připomíná politoložka. Dodává, že tato slova se setkala s mlčením, ne-li chválou, přičemž se jich chytla protiimigrační strana Švédští demokraté, která nyní hlásá, že životy starých lidí ohrožuje snaha integrovat nevzdělané přistěhovalce.

Zastánci vládní strategie opakovaně uvádějí, že je příliš brzy na její hodnocení, ale pokud na tento argument přistoupíme, dospějeme k logickému závěru, že s jejím oslavováním by se rovněž mělo počkat až na konce pandemie a její úspěšnost by měla být zhodnocena transparentně a veřejně, deklaruje Gustavssonová. "Mám strach, že naší vehementní obranou švédského přístupu vypouštíme síly, které nedokážeme kontrolovat," uvádí.

Každému, kdo sledoval brexit totiž musí být podle politoložky jasné, že nacionalismus, který nedokáže unést kritiku, může snadno rozdělit společnost.