Komentář – Jelikož ve čtvrtek 9. ledna 2020 došlo ke schválení tzv. prováděcího zákona k brexitu v dolní komoře britského parlamentu a očekává se, že legislativu podpoří i členové Sněmovny lordů, brexit k poslednímu lednu vypadá reálně. Po odchodu Spojeného království z EU 31. ledna však bude do konce roku trvat tzv. přechodné období, během kterého budou probíhat intenzivní jednání o podobě budoucích vztahů mezi dvěma entitami. Podaří se vyjednat jednotný komplexní dokument, nebo se strany uchýlí k vytvoření několika sektorových dohod?
Brexit se po několika letech vyjednávání výstupové dohody a jejího opakovaného zamítání přeci jen uskuteční. Alespoň to tak podle aktuální situace vypadá. Jednou z komor parlamentu ve Westminsteru totiž prošel tzv. prováděcí zákon k brexitu a nyní se už jen čeká na jeho schválení Lordy v horní komoře. Následovat však budou nelehká vyjednávání o budoucích vztazích mezi královstvím a unií. Odchodem k 31. lednu tedy nekončící brexitové dilema neutichá. Strany se nyní budou muset soustředit na ošetření mnoha oblastí vzájemných vztahů za účelem vyhnutí se katastrofickým a hraničním tarifům a obchodním bariérám od ledna 2021.
Ačkoliv jsou strany stále více nakloněny možnosti vyjednání jednotné komplexní dohody o vzájemných vztazích a považují ji za možnou, nevylučují ani možnost uchýlení se k taktice postupného vyjednávání o jednotlivých sektorech. Takto, tedy sektorově, má vztahy s Evropskou unií ukotveno například Švýcarsko – tedy země, která stejně jako již brzy Spojené království, leží mimo struktury EU. Švýcarsko má s evropským blokem uzavřeno přes sto sektorových bilaterálních dohod, na jejichž bázi udržuje s unijními partnery velice úzký vztah.
Vyjednání tolika dohod je však otázkou několika let, ne pouhých jedenácti měsíců. Stejně tak je velice obtížné vyjednat za dobu aktuálně nastaveného přechodného období jednu komplexní dohodu pojímající všechny oblasti spolupráce mezi Británií a EU. Postupné sektorové vyjednávání se však v dané situaci jeví jako efektivnější řešení. Lídři obou stran se již dokonce shodli na oblastech, které jsou pro nadcházející negociace zásadní. Jsou jimi obchod, rybolov, zahraniční politika a bezpečnost a doprava (zahrnující i dopravu leteckou).
Samotná šéfka unijní Komise před pár dny po setkání s Borisem Johnsonem v Londýně prohlásila, že přechodné období je velice těsné a že z tohoto důvodu bude potřeba určit prioritní sektory, kolem kterých se budou první vyjednávání odehrávat. Ani podle Ursuly von der Leyenové tedy není možné v takovémto časovém presu jednat o všech oblastech, natož v nich dosáhnout společné dohody.
S nápadem jednotlivých sektorových dohod však přišel již na konci roku 2019 Michel Barnier, unijní vyjednavač pro brexit. V té době byl jeho nápad označen za „nouzový mechanismus,“ nyní jej však můžeme považovat za „nejpravděpodobnější“ a „nejefektivnější“ mechanismus. Pokud nebude chtít premiér Johnson prodloužit přechodné období po brexitu za 31. prosinec 2020 a pokud nebude chtít, aby se jeho země navrátila k pravidlům Světové obchodní organizace, která by znamenala obrovské navýšení obchodních tarifů, bude se nejspíše muset smířit s tím, že bude potřeba o budoucích vztazích jednat postupně, a tedy sektorově.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , Brexit , Ursula von der Leyenová , Velká Británie , Boris Johnson
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil