Složité vyjednávání o budoucích vztazích Británie a EU. Bude stačit jedna dohoda?

Brexit se po několika letech vyjednávání výstupové dohody a jejího opakovaného zamítání přeci jen uskuteční. Alespoň to tak podle aktuální situace vypadá. Jednou z komor parlamentu ve Westminsteru totiž prošel tzv. prováděcí zákon k brexitu a nyní se už jen čeká na jeho schválení Lordy v horní komoře. Následovat však budou nelehká vyjednávání o budoucích vztazích mezi královstvím a unií. Odchodem k 31. lednu tedy nekončící brexitové dilema neutichá. Strany se nyní budou muset soustředit na ošetření mnoha oblastí vzájemných vztahů za účelem vyhnutí se katastrofickým a hraničním tarifům a obchodním bariérám od ledna 2021.

Ačkoliv jsou strany stále více nakloněny možnosti vyjednání jednotné komplexní dohody o vzájemných vztazích a považují ji za možnou, nevylučují ani možnost uchýlení se k taktice postupného vyjednávání o jednotlivých sektorech. Takto, tedy sektorově, má vztahy s Evropskou unií ukotveno například Švýcarsko – tedy země, která stejně jako již brzy Spojené království, leží mimo struktury EU. Švýcarsko má s evropským blokem uzavřeno přes sto sektorových bilaterálních dohod, na jejichž bázi udržuje s unijními partnery velice úzký vztah.

Vyjednání tolika dohod je však otázkou několika let, ne pouhých jedenácti měsíců. Stejně tak je velice obtížné vyjednat za dobu aktuálně nastaveného přechodného období jednu komplexní dohodu pojímající všechny oblasti spolupráce mezi Británií a EU. Postupné sektorové vyjednávání se však v dané situaci jeví jako efektivnější řešení. Lídři obou stran se již dokonce shodli na oblastech, které jsou pro nadcházející negociace zásadní. Jsou jimi obchod, rybolov, zahraniční politika a bezpečnost a doprava (zahrnující i dopravu leteckou).

Samotná šéfka unijní Komise před pár dny po setkání s Borisem Johnsonem v Londýně prohlásila, že přechodné období je velice těsné a že z tohoto důvodu bude potřeba určit prioritní sektory, kolem kterých se budou první vyjednávání odehrávat. Ani podle Ursuly von der Leyenové tedy není možné v takovémto časovém presu jednat o všech oblastech, natož v nich dosáhnout společné dohody.

S nápadem jednotlivých sektorových dohod však přišel již na konci roku 2019 Michel Barnier, unijní vyjednavač pro brexit. V té době byl jeho nápad označen za „nouzový mechanismus,“ nyní jej však můžeme považovat za „nejpravděpodobnější“ a „nejefektivnější“ mechanismus. Pokud nebude chtít premiér Johnson prodloužit přechodné období po brexitu za 31. prosinec 2020 a pokud nebude chtít, aby se jeho země navrátila k pravidlům Světové obchodní organizace, která by znamenala obrovské navýšení obchodních tarifů, bude se nejspíše muset smířit s tím, že bude potřeba o budoucích vztazích jednat postupně, a tedy sektorově.