Irsko čekají v sobotu předčasné volby. Premiér Varadkar je ochoten se spojit s rivalem

Strana Fine Gael v Irsku od roku 2016 vládla, aniž by měla v parlamentu většinu. Umožňovala to dohoda s hlavní opoziční stranou Fianna Fáil. Řádné parlamentní volby se měly konat až v roce 2021, v polovině ledna se ale 41letý Leo Varadkar rozhodl předejít pádu svého kabinetu a vypsat předčasné volby. V průzkumech přitom jeho strana neměla tehdy nijak velký náskok před svým hlavním rivalem.

Syn indického imigranta Varadkar stanul v čele vlády v roce 2017 jako nejmladší premiér v dějinách Irska; v katolické zemi byl i prvním významným politikem, který se otevřeně hlásil ke své homosexualitě. Podle irských médií měl v plánu získat voliče na svou stranu mimo jiné tím, že bude zdůrazňovat růst irského hospodářství, nezaměstnanost, která se drží pod pěti procenty, a úspěchy při jednání s Británií o odchodu z Evropské unie.

I remember 2010. We were told our futures were lost forever. But thanks to your hard work and the right decisions by Fine Gael in Government, that changed.

I now want to take Ireland forward & finish the job we've started.

This Saturday, please vote No.1 Fine Gael. #LookForward pic.twitter.com/h9x5DHP3za

— Leo Varadkar (@LeoVaradkar) February 6, 2020

Podle Varadkara je nyní brexit "jen v poločase", neboť Brusel a Londýn ještě čekají obchodní jednání. Irsko proto potřebuje "silný tým pro brexit", jak zní i jedno z volebních hesel Fine Gael.

Brexit v posledních letech dominoval britské politice, ale výrazně ovlivňoval i politickou debatu v Irsku. Otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které spolu se zbytkem Spojeného království o půlnoci 31. ledna opustilo EU, byla totiž hlavním sporným bodem rozhovorů Londýna a Bruselu. Díky "rozvodové" dohodě, kterou se nakonec podařilo vyjednat a ratifikovat, v Severním Irsku platí po brexitu zvláštní režim, který brání přísným kontrolám na irsko-britské hranici.

Podle posledních průzkumů by ale nakonec sobotní volby mohla vyhrát opoziční Fianna Fáil, která se s Varadkarovou stranou v posledních stech letech pravidelně u moci střídá. Její předseda, 59letý Micheál Martin, totiž podle všeho uspěl, když prosazoval jako hlavní témata předvolební kampaně problémy ve zdravotnictví a růst cen bydlení.

Preference v posledních dnech rostou ale také třetí největší straně Sinn Féin, která působí v Irsku i v Severním Irsku a bývala politickým křídlem Irské republikánské armády (IRA). V jednom z posledních průzkumů dokonce levicová strana předstihla vládní Fine Gael i opoziční Fianna Fáil a s 25 procenty hlasů se stala nejsilnější.

Podpora Sinn Féin podle pozorovatelů začala růst poté, co se jedním z témat předvolební kampaně staly důchody. Zatímco dosavadní vláda měla v plánu věk odchodu do penze postupně zvyšovat až do 68 let, Sinn Féin vyzvala k návratu k hranici 65 let.

Obě větší strany spolupráci se Sinn Féin odmítají. Mimo jiné proto, že tato strana si klade jako podmínku pro vstup do koalice uspořádání referenda o sjednocení Irska se Severním Irskem do roku 2025. Fine Gael i Fianna Fáil si sjednocení ostrova přejí, nyní na něj podle nich ale není vhodná doba.

Varadkar v poslední velké předvolební debatě připustil, že by byl opět ochoten vést i menšinovou vládu s podporou svého opozičního rivala - strany Fianna Fáil.

Irové budou v sobotu volit 159 poslanců do 160členné dolní komory, takzvaného Dáilu. Dosavadní předseda sboru Seán Ó Fearghaíl se členem parlamentu stane znovu automaticky.

Volební místnosti se v 39 obvodech otevřou v 08:00 SEČ a voliči budou moci svůj hlas odevzdat až do 23:00 SEČ. Výsledky hlasování se očekávají v neděli, krátce po uzavření volebních místností by ale měla veřejnoprávní stanice RTÉ zveřejnit odhady výsledků.