Jednání o rozpočtu EU stojí. Na vině je i brexit

Situaci navíc zásadně komplikuje nejistota kolem brexitu a zpožděný nástup nové Evropské komise. Podle některých diplomatů tak začíná být zjevné, že se dohoda zrodí na poslední chvíli hluboko v příštím roce.

Komise navrhla pro období 2021 až 2027 rozpočet dosahující 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND), zatímco v sedmiletém úseku končícím příští rok to bylo přesně jedno procento. Unijní státy se v pohledu na návrh rozdělily na několik táborů a zatím nenaznačily, že by ze svých pozic byly ochotny ustoupit.

Takzvaná "šetrná pětka", jak se v Bruselu za snahu o snížení celkového objemu rozpočtu přezdívá Německu, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku a Švédsku, chce horní hranici pro rozpočet na jednom procentu. Státy, které jsou čistými přispěvateli do rozpočtu a jejich vyjednávací pozice je proto vnímána jako velmi silná, argumentují výrazným zvýšením svých příspěvků po očekávaném odchodu Británie. Zákulisní boje se vedou za pomoci výpočtových metod, jimiž lze dospět k různým údajům o tom, jak finance posílané do rozpočtu jednotlivými zeměmi vzrostou. Zatímco některá média psala koncem října na základě německých zdrojů až o stoprocentním nárůstu příspěvku z Berlína, komisař pro rozpočet Günther Oettinger zareagoval tvrzením, že půjde nanejvýš o třetinu.

Mezi státy prosazujícími štědřejší přístup stojí vedle Česka také většina ostatních postkomunistických zemí a jižní členové EU. Těm se většinou líbí výše rozpočtu navrhovaná komisí, některé země ji navrhují ještě zvýšit. Pro takzvanou skupinu přátel koheze, jejíž summit dnes hostí Praha, je ovšem více než celková výše rozpočtu podstatnější objem peněz, které v něm budou určeny pro politiku soudržnosti, tedy především na rozvojové projekty v jejich zemích. Peněz na kohezi má proti současnému rozpočtu ubýt zhruba o desetinu, především proto, že komise chce věnovat více financí na nové priority jako jsou digitální ekonomika či bezpečnost.

"Většinou to bývá tak, že jsou při vyjednáváních obětovány spíše jiné priority než kohezní či zemědělská politika," řekl dnes novinářům vysoce postavený zdroj z EK.

Sbližování přístupů obou skupin států bude podle některých diplomatů natolik složité, že se k dohodě podaří dospět až během německého předsednictví EU v druhé polovině příštího roku. Unijní země přitom původně chtěly mít základní obrysy rozpočtu vyjednány ještě letos, aby měly příští rok dostatek času na debatu s Evropským parlamentem, který rozpočet formálně schvaluje.

Kromě dělení na dvě zmíněné skupiny se schyluje k bitvám rovněž o zemědělské platby, v nichž se může na stranu přátel koheze přidat i vlivná Francie. Očekává se rovněž, že zvláště severské státy budou prosazovat navázání plateb z rozpočtu na dodržování vlády práva s ohledem na řízení, která vede EK s Polskem a Maďarskem.

Vedle stále nejasného osudu brexitu brzdí start vážné debaty také zpožděný nástup komise vedené Ursulou von der Leyenovou, která se místo na začátku listopadu ujme funkce nejdříve v prosinci. Členské země předpokládají, že německá předsedkyně bude chtít rozpočet přizpůsobit svým prioritám a sáhne tedy k částečnému přeskupení jednotlivých kapitol.

"Snad to budou jen mírné zásahy. Pokud ne, mohlo by to debatu o rozpočtu dále významně zdržet," podotkl jeden z diplomatů.

Rozhodující slovo bude patřit prezidentům a premiérům členských zemí, kteří patrně věnují víceletému rozpočtu několik následujících summitů. Bez ohledu na zpožďující se jednání se však zatím Brusel neobává, že by EP v příštím roce nestihl rozpočet posvětit. Současný víceletý rozpočet platný od roku 2014 schválili europoslanci až v listopadu 2013.