Kvůli suchu a vedrům vysychají evropské řeky

Kvůli nízkým srážkám se průtoky hlavních evropských řek v posledních týdnech výrazně snížily a vody v tocích se oteplují. Problémy zaznamenávají řeky ve Francii, Rýn, Dunaj či italský Pád, informovala tento týden stanice Deutsche Welle. Dopady jsou rozsáhlé, od omezení zavlažování pro zemědělství po říční dopravu či energetiku.

Podle posledních údajů Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) zhruba polovina území Evropy vykazuje znaky sucha. Jedná se o dlouhý územní pás, který se táhne od Lisabonu až po ukrajinské hranice. "Naše analýzy ukazují, že extrémně nízké průtoky se týkají téměř všech řek v Evropě," uvedl badatel Andrea Toreti z výzkumného střediska Evropské komise JRC. Podle něj se situace výrazně nezmění ani v příštích měsících a sucho by se mohlo dále zhoršit. Rychle se tak zřejmě nezlepší ani stav evropských toků.

Od začátku léta zaznamenává velmi nízké průtoky italský Pád, kde rybáři kvůli nízké hladině řeky nalezli na konci července bombu z druhé světové války, kterou museli odpálit pyrotechnici. Nedostatek vody v řece způsobily především nízké srážky v zimním období v Alpách a situaci jen mírně zlepšily bouřky v posledních týdnech. Ústí řeky čelí také rychlému postupu mořské vody, která ohrožuje zásoby pitné vody. Trpí tím i produkce slávek, které patří mezi italské speciality.

Rýn, který pramení v Alpách a ústí do Severního moře, protíná ekonomické srdce Evropy a patří mezi významné dopravní tepny v Německu a Nizozemsku. I tato řeka ale zaznamenává výrazný pokles hladiny vody, což komplikuje především dopravu. Na klíčovém úseku u města Kaub klesne podle úřadů hladina vody pod kritickou úroveň 40 centimetrů. Už nyní musí lodě vyplouvat jen s třetinou nákladu, který mohou obvyklé vést. To zdražuje říční dopravu, která je klíčová například pro zásobování uhelných elektráren, ale jiné alternativy nejsou. Železniční přeprava je přeplněná a na silnici pak chybí desítky tisíc řidičů.

Lépe na tom není ani druhá nejdelší evropská řeka Dunaj. V Německu se jeho vody v červenci oteplily nad 25 stupňů a kvůli nižší nasycenosti kyslíkem začaly hynout ryby, uvedla stanice Deutsche Welle. Nízký průtok ale vykazují i další úseky řeky. V Srbsku kvůli tomu zaznamenali problémy s fungováním vodních elektráren. V Rumunsku průtok klesl pod 2000 metrů krychlových za sekundu z obvyklých více než 5000 metrů krychlových za sekundu. Úřady proto omezily odběr vody pro 700 vesnic a obcí. Omezená je říční přeprava, která sloužila jako alternativní trasa pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny.

Silnou vlnu veder a nízké srážky zažila v červenci Francie, kde řeky hrají důležitou roli ve fungování jaderných elektráren. Některé z nich dostaly výjimku a mohou do řek vypouštět teplejší vodu, kterou použily pro chlazení. U dalších elektráren energetická skupina EDF ohlásila omezení výroby. Problémy zaznamenávají především Rhôna a Garonna, kde teplota vod v posledních týdnech velmi stoupla.

Vlnu veder a nízké srážky zaznamenala v červenci i Anglie, kde poprvé teploty vyšplhaly nad 40 stupňů. Na začátku srpna britská média informovala, že vyschl pramen Temže v obci Gloucestershire, nyní se nachází zhruba osm kilometrů daleko.

Podle meteoroložky Silje Eriksenové Holmenové, kterou cituje agentura Bloomberg, je nynější stav evropských řek součástí dlouhotrvajícího trendu a nikoliv krátkodobým výkyvem. Půda je podle ní vyprahlá, takže bude trvat ještě dlouho, než se začnou řeky výrazně plnit.

Podle evropského statistického úřadu Eurostatu řeky přispívají jen jako dopravní cesty 80 miliardami dolarů (dvěma biliony korun) k unijnímu hospodářství. Vedle toho vodní toky mají v některých oblastech významnou roli v zemědělství, výrobě elektřiny či turismu. "Řeky jsou také součástí našeho dědictví," dodala šéfka francouzského ředitelství říčních cest Cécile Azevardová.

Související

Více souvisejících

řeky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy