Přehled: Britové rozhodnou o svém osudu. Co jim tamní strany nabízí?

Jak by se dalo očekávat, některé strany jsou silně pro "rozvod" s EU, zatímco jiné se nechtějí řídit výsledky referenda z roku 2016 a naopak v ní zůstat. Současný britský premiér a předseda konzervativců Boris Johnson je optimistický a věří, že se mu v novém parlamentu podaří najít podporu pro jeho plán brexitu. Scénář vystoupení bez dohody jasně odmítá. 

Hlavními hráči na politickém poli jsou ve Velké Británii tradičně Konzervativní strana a Labouristé. Dříve tomu bývalo tak, že zvítězil buď jeden nebo druhý. Britský stranický systém se však mění a nová vláda bude muset s největší pravděpodobností hledat pro realizaci svého programu podporu i u jiných subjektů. Ty jsou buď silně proevropští nebo euroskeptičtí.

Co ve svých volebních programech slibují jednotlivé strany, které sehrají hlavní roli v dalším vývoji britské politiky?

Konzervativní strana prosazuje, jak by se dalo i očekávat vzhledem k politice jejího lídra Borise Johnsona, brexit. Její kampaň se nese v duchu "Back Borris, Get Brexit Done", tedy "Podpořte Borise! Dokončeme brexit!". Johnson je připravený vymanit Británii z náručí EU zuby nehty. Pro svůj záměr ale nenašel podporu v Dolní sněmovně, což pak následně vedlo k vypsání předčasných voleb.

Kromě brexitu slibují konzervativci také navýšení počtu policistů vzhledem ke stále se zhoršující bezpečnostní situaci. Těch paradoxně od roku 2010, kdy se dostala k moci Konzervativní strana, každoročně ubývá. Dalšími programovými pilíři jsou větší finanční podpora resortu školství a zdravotnictví, které jsou ve Velké Británii podhodnocené.

Labouristé zaujímají k brexitu velmi zdráhavé stanovisko. Nejsou ani jasně pro nebo proti. Momentálně slibují, že pokud se dostanou do vlády, vyjednají smlouvu s EU, o které nechají hlasovat v referendu. Na základě jeho výsledku pak budou prosazovat buď brexit anebo setrvání. Dalo by se říci, že se jedná o jakousi alternativu k dříve diskutovanému druhému hlasování o členství v EU.

V dalších programových tezích se Labouristická strana jasně vyprofilovala jako tradiční levicová strana. Její předseda Jeremy Corbyn prosazuje zrušení soukromých škol, reformu veřejného zdravotního pojištění, daně pro bohaté a boj proti klimatickým změnám. "Váš hlas přispěje proměně naší země a odstranění bariér ve společnosti," hlásá Corbyn.

Na rozdíl od labouristů se Liberální demokraté profilují jako ryze proevropská strana. Jejich předsedkyně Jo Swinsonová slibuje, že žádný brexit prosazovat nebude, a že veškeré s tím ušetřené finanční prostředky investuje do veřejných služeb. Svým programem se zaměřují zejména na mladé voliče. Prosazují například výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Dále počítají také se zvýšením počtu pedagogů a zavedení bezplatné zdravotní péče pro děti do devíti měsíců. Swinsonová je navzdory své slabé pozici optimistická a věří, že by se mohla stát i předsedkyní příští britské vlády. Proto také odmítla, že by Liberální demokraté podpořili případnou labouristickou vládu.

Jak už z názvu napovídá, tak Strana za brexit je tím nejhlasitějším podporovatelem vystoupení z EU. Její předseda Nigel Farage, který coby lídr bývalé Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), sehrál hlavní roli v kampani před referendem 2016, několikrát za sebou vyzýval Johnsona k tvrdšímu postoji, tedy opuštění EU bez dohody. Případnou ekonomickou izolaci by Farage vyřešil navázáním nových diplomatických vztahů s jinými zeměmi, zejména Commonwealthu, ale i Ruskem, Čínou a v neposlední řadě také USA.

Slibuje však, že nebude bojovat proti umírněnějším konzervativcům prosazujícím brexit. Z hlediska britského stranického systému se svým způsobem jedná o antisystémový subjekt. Ani Johsnon nezamýšlí s Faragem spolupracovat. Kromě euroskeptisimu láká Strana pro brexit také na podporu rybolovu a bezplatné internetové připojení ve veřejné dopravě a nízké bankovní poplatky.