Nepředvídatelné britské volby: Nikdo nemá představu, jak dopadnou

Na první pohled by se mohlo zdát, že se předčasné volby stanou jakýmsi všelékem na veškeré problémy, které Spojené království od referenda, v němž se těsná většina britských voličů vyslovila pro vystoupení z EU, trápí. Opak je ale pravdou. Předvolební průzkumy sice předpovídají, že by Konzervativní stranu dosavadního britského premiéra Borise Johnsona volilo až 37 % voličů, čímž by toryovci získali 13 % náskok oproti opozičním labouristům. S reálnými výsledky se ale mohou značně rozcházet.

Kdyby tomu tak skutečně bylo, měl by Boris Johnson dostatek hlasů na to, aby získal podporu pro dohodu o brexitu, kterou jeho vláda vyjednala s představiteli EU. Zda tomu tak ale skutečně bude, rozhodnou až prosincové volby, jejichž výsledek se může od současných předpokladů výrazně lišit, jak už bylo zmíněno. Může to znít sebevíc neuvěřitelně, ale opak je bohužel pravdou. Přestože do předčasných voleb zbývá pouhý měsíc, nelze s jistotou říci, že se Konzervativní strana dostane znovu k moci.

Výsledky všech voleb se nemusí vždy nutně shodovat s předvolebními průzkumy a odhady. I u nás se předpokládalo, že ČSSD bude mít víc než 10 %, a nakonec jí porazila dokonce i samotná KSČM, jíž také výrazně ubyli voliči. Pokud jde o Velkou Británii, tak tam je navýsost jasné, že se volební nálady nemění ze dne na den, nýbrž z hodiny na hodinu. Jedna z britských politických studií dokonce došla k závěru, že třetina až pětina britských voličů změnila v letech 2015-2017 své stranické preference.

Navíc nelze s jistotou předvídat, kdo konkrétně zanevře na svojí dosud oblíbenou politickou stranu. Například v roce 2010 měli labouristé své tvrdé voličské jádro ve Skotsku. O pět let později se velká část z nich přesunula ke Skotské národní straně. I z tohoto důvodu by se dalo říci, že výsledek prosincových voleb je opravdu velmi nejistý. Johnson si možná dnes zamne takříkajíc ruce, ale pak zapláče. To samé platí i o ostatních stranách. Ostrovní království čekají těžké časy.

Přelévání hlasů potvrzují i jiné průzkumy. Například v roce 2017, kdy proběhly první předčasné volby, které vypsala bývalá britská premiérka Theresa Mayová, získali labouristé a konzervativci celkem 84 % hlasů. Pro ujasnění Labouristická strana a Konzervativní strana po léta určují směr britské politiky. Jedná se o dva hlavní soupeře. Buď vyhraje ten, či onen. Nyní by ale dohromady získali sotva 60 %. Zbytek by si přerozdělili liberální demokraté a Strana pro brexit.

Skutečnost, že Britové mění své politické názory jako ponožky, lze připisovat jejich citlivosti na politické kampaně. V roce 2017 ztratili toryovci kvůli špatnému marketingu svůj předpokládaný 20 % náskok. I to byl jeden z důvodů, proč se následná konzervativní vláda Theresy Mayové musela spoléhat na podporu severoirských unionistů.

Osobnost premiéra Borise Johnsona zvýšila konzervativcům prestiž, protože se ukázal jako lepší lídr, než jeho předchůdkyně na Downing Street, která brexit prosazovala nikoliv z přesvědčení, nýbrž z pouhé snahy vyhovět přání většiny Britů. Nyní však ztrácí podporu kvůli své neschopnosti dosáhnout kompromisu s opozicí, respektive opravdu docílit vystoupení Spojeného království z EU.