Slovensko zřejmě umožnilo dodat do Ruska zboží na výrobu zbraní

Slovenská finanční správa v reakci uvedla, že u listem uvedených příkladů exportu nejde o zboží, které by podléhalo restriktivním opatřením. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď vzniklou situaci označil za problém a slíbil nápravu. Slovensko vývoz citlivých položek podle listu v porovnání s Českem kontroluje méně důkladně.

Denník N napsal, že slovenští celníci zřejmě neověřili, zda zmíněné zboží lze použít také k výrobě vojenské techniky; pokud by šlo takové zboží, mohl by jeho export porušit sankce EU. List zároveň upozornil, že k vývozu zboží dvojího využití, tedy pro civilní i vojenské účely, je třeba rozhodnutí ministerstva hospodářství. To uvedlo, že licence na vývoz takových položek do Ruska či Íránu nevydalo.

Slovensko podle listu umožnilo dodat do ruského Tatarstánu linku na výrobu speciálních lan pro firmu, která je lídrem ruského trhu ve výrobě pneumatik; speciální pneumatiky od této společnosti lze použít pro vojenskou techniku. Jiný ruský výrobce motorů, jehož odběratelem je například běloruská firma ze sankčního seznamu EU, zase dostala ze Slovenska ložiska. Deník také napsal, že slovenské úřady umožnily firmě z Prievidze dodat do Íránu stavebnici ultralehkého letadla s leteckým motorem od rakouského výrobce. Tento typ motoru byl podle Denníku N nalezen v íránském dronu, které používá ruská armáda při útocích na civilní cíle na Ukrajině. Výrobce motorů odmítl, že by je dodával do Íránu.

"Finanční správa nerozhoduje o tom, zda zboží vyvážené do Ruska bude nebo nebude použito ruskou armádou, ani nemá vliv na to, zda by mohlo v ruské armádě skončit," citoval list vyjádření slovenského úřadu. Ten dodal, že vývoz zboží neumožní, pokud je určen firmě ze sankčního seznamu EU.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď označil zmíněné informace o vývozu do Ruska za problém a premiér Eduard Heger nechal vývozy prověřit. "Považuji to za problém, po vyhodnocení celého seznamu dodaných věcí přijmeme odpovídající opatření," řekl Naď podle Denníku N.

"V Česku udělujeme ročně stovky licencí a přezkoumáváme jednotlivé vývozy zboží dvojího užití. Na Slovensku jsou to jednotky. Problém je, že slovenské úřady to nezkoumají," citoval český list Deník N zdroj z českých státních orgánů, které se zabývají schvalováním vývozu zboží dvojího užití.

Slovenská civilní tajná služba SIS ve zprávě o činnosti za loňský rok uvedla, že zaznamenala vícero aktivit, které směřovaly k podpoře ruského obranného průmyslu. Jako problematické byly podle ní vyhodnoceny i některé případy obchodování s položkami dvojího využití.

Slovensko se po ruském útoku na Ukrajinu postavilo na stranu Kyjeva. Bratislava dodala Ukrajině například vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300.