Ve Vídni se sešlo na 20 000 odpůrců opatření proti covidu a očkování

Asi 44.000 lidí nesouhlasících s protikokoronavirovými opatřeními dnes demonstrovalo v centru Vídně, uvedly tiskové agentury s odvoláním na místní policii. Ta dříve odhadovala počet demonstrantů na 20.000. Účastníci dávali najevo hlavně odpor vůči chystané očkovací povinnosti pro všechny lidi starší 14 let.

V Německu několik stovek lidí uspořádalo podobnou demonstraci ve Schwerinu. V Lucemburku policie použila proti demonstrantům vodní dělo. Asi tisícovka demonstrantů se sešla v Barceloně.

Protest nazvaný "Megademonstrace za svobodu a proti chaosu a nátlaku" na vídeňském Náměstí Hrdinů (Heldenplatz) svolala populistická Strana svobodných (FPÖ). Její vůdce Herbert Kickl tvrdě brojí proti vládě, která podle něj "kope lidi do zadku", ale veřejnost si to neuvědomuje.

Na oplátku ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová (ÖVP, lidovci) v novinovém rozhovoru nařkla Kickla, že má "krev na rukou" kvůli tomu, že jeho strana nikdy nevynechá jedinou příležitost, aby odrazovala lidí od očkování. A kvůli tomu, že lůžka na jednotkách intenzivní péče jsou obsazena neočkovanými pacienty, musí kliniky odkládat urgentní operace srdce či rakoviny u dětí, argumentovala ministryně.

"Prý mám krev na rukou, ale myslím, že má kecy v hlavě," zareagoval Kickl před demonstranty na slova Köstingerové. Nedávný lockdown a chystané povinné očkování kritizoval jako karikaturu svobody a ministra zdravotnictví označil za "Frankensteina"

Při podobném shromáždění minulý týden poslankyně FPÖ Dagmar Belakowitschová tvrdila, že nemocnice se neplní kvůli "těm zlým nenaočkovaným", ale kvůli "mnoha očkovaným, kteří se musejí léčit kvůli potížím způsobeným vakcinací". Její tvrzení popřel šéf Vídeňského zdravotnického svazu Michael Binder, podle kterého v nemocnici neleží jediný pacient, kterému by ublížilo očkování.

Kvůli zajištění bezpečnosti při dnešním shromáždění i dalších ohlášených protestech bylo do služby povoláno 1400 policistů a vídeňským strážcům pořádku přijeli pomoci jejich kolegové z jiných spolkových zemí. Demonstranti v značné míře ignorovali požadavky zakrývat si tváře rouškami, jakož i zákaz používání zábavné pyrotechniky. Policie zadržela nejméně tři výtržníky. Demonstranti nesli transparenty s nápisy "Ne povinnému očkování“ a "Ruce pryč od našich dětí“. Během pochodu po okružní třídě házeli po novinářích sněhové koule a kusy ledu

Rakousko plošnou očkovací povinnost zavádí jako první země v Evropě, platit začne zřejmě od února. Za její nedodržení bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15.200 korun).

V zemi, které má 8,9 milionu obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo na 1,2 milionu lidí, z nichž více než 13.000 nákaze podlehlo, připomněla agentura Reuters.

Demonstrovalo se i v dalších rakouských městech, i když v daleko menší míře. V Klagenfurtu se podle úřadů sešlo asi 2500 demonstrantů, v Linci asi 150.

Tisícovka lidí podle španělské policie dnes demonstrovala v Barceloně proti covidovým pasům, které přirovnávali k totalitě a diktatuře. V katalánské metropoli se demonstrovalo druhý víkend za sebou, připomněl server Euronews. Podle něj se v pyrenejském království o opatřeních proti šíření nákazy běžně rozhoduje na úrovni regionů a očkováno je více než 90 procent Španělů starších 12 let, aniž by se vyžadovaly covidové pasy. O nich ale uvažuje stále více regionů vzhledem k velkým přírůstkům nakažených v posledních dvou týdnech.

Na poklidnou demonstraci proti protikoronavirovým opatřením ve Schwerinu v Meklenbursku-Předním Pomořansku přišlo podle agentury DPA přes 750 lidí. Policie kvůli akci vyklidila několik ulic. Německý parlament v pátek schválil povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Naočkovat se musejí do 15. března.

Několik stovek lidí dnes demonstrovalo v metropoli Lucemburska. Po pokusu o pochod do centra hlavního města dav narazil na kordón policejních těžkooděnců, kteří k zatlačení demonstrantů opakovaně použili vodní dělo. Několik demonstrantů policisté zadrželi, uvedla stanice RTL na svém webu.

"Svobodu!" volal dav Lucemburčanů odmítajících protinákazová omezení přijatá vládou premiéra Xaviera Bettela, očkování dětí a očkovací certifikáty. Sami demonstranti se ale odmítali charakterizovat jako odpůrci očkování, raději o sobě hovořili jako o přívržencích svobody, kteří odmítají "diktaturu". "Milý Bettele, přidej se na naši stranu, na stranu lidu, nebo se postavíš proti nám!" znělo z tlampačů na úvod protestu. Policie zesílila bezpečnostní opatření u sídla parlamentu a také u bydliště řady politiků.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

Více souvisejících

Demonstrace Rakousko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy