Evropa začíná posilovat obranu. Británie chystá drastické škrty

Očekává se, že Starmer během nadcházející návštěvy Washingtonu potvrdí závazek zvýšit obranné výdaje Spojeného království na minimálně 2,5 % HDP do roku 2030. Tento krok přichází v době, kdy britská vláda čelí sílícímu tlaku na další zvyšování výdajů na armádu, zejména po Starmerově slibu, že Británie sehraje „plnohodnotnou roli“ v případném rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po dosažení trvalé dohody.

Podle obranných expertů však plánované zvýšení na 2,5 % HDP z aktuálních 2,3 % nebude stačit k zásadnímu posílení ozbrojených sil. Odborníci upozorňují, že pro efektivní modernizaci a posílení obranyschopnosti by bylo nutné zvýšit výdaje na alespoň 3 % HDP.

Zdroje blízké vládě tvrdí, že Starmerova administrativa zvažuje snížení rozvojové pomoci až o polovinu, aby mohla posílit vojenské schopnosti země. Toto rozhodnutí přichází v reakci na oznámení nové americké administrativy, která se chystá ukončit podporu Ukrajině.

Labouristická vláda přitom v předvolebním programu slíbila, že navýší rozpočet na rozvojovou pomoc zpět na 0,7 % HDP, jakmile to fiskální podmínky dovolí. V posledních týdnech však vládní činitelé začali zvažovat opačný přístup – tedy snížení těchto výdajů ve prospěch obrany.

Britský ministr zahraničí David Lammy již dříve varoval, že dramatické škrty v rozvojové pomoci, které plánuje Donald Trump ve Spojených státech, by mohly být „velkou strategickou chybou“. Podle něj by tento krok umožnil Číně posílit svůj globální vliv tím, že by zaplnila vakuum po snížených investicích Západu.

Bývalý šéf britské diplomacie Simon McDonald upozornil, že pokud by ministryně financí Rachel Reevesová rozhodla o snížení britských výdajů na rozvojovou pomoc, mohlo by to poškodit mezinárodní pověst Spojeného království. Reevesová v současnosti hledá úspory v rámci letošní revize rozpočtu a snižování zahraniční pomoci je jednou z možných variant.

Britský velvyslanec v USA Peter Mandelson mezitím naléhá na Starmera, aby ještě před návštěvou Washingtonu jasně stanovil konkrétní časový plán pro zvýšení obranných výdajů ze současných 2,3 % HDP. Londýn se totiž snaží udržet svou klíčovou roli v NATO v době, kdy Spojené státy upřednostňují izolacionistickou politiku a redukují svou přímou vojenskou angažovanost v Evropě.

Otázka vojenských výdajů se tak stává klíčovým bodem britsko-amerických vztahů. Zatímco Evropa hledá způsob, jak se vypořádat s novými geopolitickými realitami, britská vláda se snaží najít rovnováhu mezi rostoucími požadavky na obranu a tlakem na snižování veřejných výdajů.