Krym přinesl Rusku více škody než užitku, ukazuje studie. Začínají si to myslet i Rusové

Ruské nezávislé centrum Levada Center  v březnu 2014, když už bylo jasné, že zabrání Krymu je uzavřená záležitost, položilo Rusům otázku, zda-li podporují připojení Krymu k Rusku. Podíl těch, kteří řekli Ano, nikdy neklesl pod 83% - a nevystoupil nad 87%.  Majorita Rusů připojení Krymu k Rusku zcela nepochybně oceňovala.

Ačkoli nadšení Rusů z rozšíření Ruské federace o milovaný ostrov postupně opadalo, během pěti let zde nebyl jiný indikátor veřejného mínění a nálady, který ukazoval takovou míru konzistence, poukazuje ve svém komentáři pro server Moscow Times ředitel soci-kulturního oddělení Levada Center, Alexej Levinson. Chybějící veřejné rozdělení ohledně názorů na Krym je dle něj velmi vypovídající.

Efekt Krymu měl velký dopad na jednání ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco v roce 2013 se potýkal z historicky nejnižší popularitou, zabrání Krymu a obecně celá ukrajinská krize naopak zvedla jeho popularitu na historickou výši. Putin se stal hrdinou Ruska, vůdcem, neochvějně stojícím proti machinacím Západu.

Popularita vzešlá ze zabrání Krymu stanovilo kurz ruské zahraniční politiky na dalších pět let. Rusko se vydalo do Sýrie, aby zde stálo proti démonizovaným USA a opětovně se stalo významným, dokonce centrálním hráčem na blízkovýchodní mapě. Jestliže v souvislosti s Krymem se Rusko pokusilo obnovit územní velikost SSSR, v případě Blízkého východu se pokusilo o obnovení mezinárodního vlivu komunistického hegemona.

Krym se stal výkladní skříní Ruska. Aby zdůraznilo rozdíl mezi jeho dřívější ukrajinskou a současnou ruskou podobou, začalo masivně investovat do jeho rozvoje. Tyto investice se pohybují okolo 1 miliardou až 2,7 miliardami ročně, odhaduje komentátor agentury Bloomberg, Leonid Bershidsky. Jejich prostřednictvím se zvýšil regionální hrubý domácí produkt o 23% v dolarovém vyjádření. Krym a Sevastopol, ačkoliv se stále nachází blízko dna žebříčku bohatství regionů Ruské federace, už nejsou těmi nejchudšími.

Avšak zatímco krymská životní úroveň rostla, ta ruská se propadala. Podle analytiků společnosti Bloomberg Economics ekonomika největšího vývozce energií poklesla o více než 10% - tedy o 150 miliard dolarů méně – ve srovnání s tím co mohlo Rusko očekávat na konci roku 2013. Velký podíl na tom měl propad cen ropy v roce 2015, který uvrhl zemi do takřka dvouleté recese, který se na poklesu podílel 4%. Za zbytkem stojí evropské a americké sankce, uvalené na Rusko kvůli zabrání Krymu, a další faktory.

Špatná kondice ruské ekonomiky se začíná projevovat i v ruském veřejném mínění. Podle průzkumu ze čtvrtka, uskutečněného moskevskou agenturou Public Opinion Foundation jen 39% respondentů si myslí, že zabrání Krymu přineslo více užitku než škody. Pro porovnání, v roce 2014 se takto vyjádřilo 67% respondentů.