V Evropě roste nespojenost s demokracií. Platí to zvláště v Německu

Centrum vyzpovídalo 30 133 lidí v 27 zemích, z toho 10 evropských (Nizozemsko, Německo, Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie, Švédsko, Maďarsko, Polsko a Rusko). 51% uvedlo, že není spokojeno se stavem demokracie v jejich zemi. 45% je spokojeno.

62% respondentů si myslí, že jejich názory na veřejnosti je chráněno, 32% si to nemyslí. 57% si myslí, že lidé v jejich zemi mají možnost vylepšit své životní standardy, 39% je proti tomu. 44% má za to, že žijí v zemi, kde je nebezpečné chodit v noci, 64% si to nemyslí.

53% respondentů se domnívá, že soudní systém nepřistupuje ke každému stejně, opačný názor zastává 44% respondentů. 61% má za to, že zvolení zástupci se nezajímají o to, co si běžní lidé myslí (35% si myslí, že ano). 60% respondentů vyjadřuje přesvědčení, že vůbec nezáleží na tom, kdo vyhraje volby, protože se věcí stejně nezmění (38% si myslí opak). A 54% respondentů si myslí, že většina politiků je zkorumpovaných (42% má opačný názor).

Mezi jednotlivými národy jsou velké rozdíly, co se týče nespokojenosti se stavem demokracie v zemi. Z evropských zemí nejvíce nespokojení jsou občané Řecka (84%), následovaní Španěly (81%) a Italy (70%). Vysoká nespokojenost je též v Velké Británii (55%).

Největší nárůst nespokojenosti proběhl v Německu z 17% v roce 2017 na 43% v roce 2018 (17% nárůst). Výrazně se zvýšila nespokojenost též v Rusku z 36% na 49% (13% nárůst), v Nizozemsku z 22% na 34% (12% nárůst) a ve Švédsku z 20% na 30% (10% nárůst). Ve Francii došlo k poklesu z 65% na 51% (pokles o 14%), výzkumníci však provedli průzkum ještě před začátkem hnutí žlutých vest, takže čísla jsou možná mnohem větší.

Ti, kdo jsou nespokojeni s stavem ekonomiky, bývají též nespokojenosti se stavem demokracie v zemi. Podle výzkumníků nicméně výše příjmu nebývá hlavní faktor, stejně jako pohlaví, věk či vzdělání.

V případě Evropy s jejím důrazem na férovost a svobodu hrají velkou roli neekonomické faktory jako to, zdali je chráněno právo mluvit na veřejnosti  stejně jako to, zdali jsou soudy spravedlivé ke všem. Ti, kteří dojdou k názoru, že tak není, jsou mnohem více nespokojeni se stavem demokracie v zemi. Platí to zvláště pro Nizozemsko, Švédsko a Německo, kde je výrazný rozdíl mezi těmi, co si myslí, že svoboda projevu na veřejnosti není chráněna a těmi, co si myslí, že je (rozdíl přes 40%).

Podobně velké rozdíly v těchto zemích jsou ohledně zvolených zastupitelů. V Německu, Švédsku a Nizozemsku je rozdíl 30% a více mezi těmi, co si myslí, že volení zástupci se zajímají o zájmy lidí a těmi, co si to nemyslí. Ti jsou častěji nespokojeni se stavem demokracie v zemi.

Průzkum též ukázal, že ti, kteří mají spíše negativní pohled na EU bývají více nespokojeni se stavem demokracie v zemi. Týká se to především Německa (70% těch s negativním postojem k EU je nespokojeno se stavem v zemi), Nizozemska (61%) a Francie (76%).

Taktéž větší nespokojenost se stavem demokracie vykazují ti, co volí tzv. populistické strany a co se dívají negativně na imigraci. Týká se to především Švédska, Německa a Nizozemí.