Lidé v Evropě jsou stále výrazněji nespokojeni se stavem demokracie. Ukázal to průzkum výzkumného centra Pew Research Center. V porovnání s rokem 2017 proběhl nárůst nespokojenosti v roce 2018 zvláště v Německu, Švédsku a Nizozemsku.
Centrum vyzpovídalo 30 133 lidí v 27 zemích, z toho 10 evropských (Nizozemsko, Německo, Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie, Švédsko, Maďarsko, Polsko a Rusko). 51% uvedlo, že není spokojeno se stavem demokracie v jejich zemi. 45% je spokojeno.
62% respondentů si myslí, že jejich názory na veřejnosti je chráněno, 32% si to nemyslí. 57% si myslí, že lidé v jejich zemi mají možnost vylepšit své životní standardy, 39% je proti tomu. 44% má za to, že žijí v zemi, kde je nebezpečné chodit v noci, 64% si to nemyslí.
53% respondentů se domnívá, že soudní systém nepřistupuje ke každému stejně, opačný názor zastává 44% respondentů. 61% má za to, že zvolení zástupci se nezajímají o to, co si běžní lidé myslí (35% si myslí, že ano). 60% respondentů vyjadřuje přesvědčení, že vůbec nezáleží na tom, kdo vyhraje volby, protože se věcí stejně nezmění (38% si myslí opak). A 54% respondentů si myslí, že většina politiků je zkorumpovaných (42% má opačný názor).
Mezi jednotlivými národy jsou velké rozdíly, co se týče nespokojenosti se stavem demokracie v zemi. Z evropských zemí nejvíce nespokojení jsou občané Řecka (84%), následovaní Španěly (81%) a Italy (70%). Vysoká nespokojenost je též v Velké Británii (55%).
Největší nárůst nespokojenosti proběhl v Německu z 17% v roce 2017 na 43% v roce 2018 (17% nárůst). Výrazně se zvýšila nespokojenost též v Rusku z 36% na 49% (13% nárůst), v Nizozemsku z 22% na 34% (12% nárůst) a ve Švédsku z 20% na 30% (10% nárůst). Ve Francii došlo k poklesu z 65% na 51% (pokles o 14%), výzkumníci však provedli průzkum ještě před začátkem hnutí žlutých vest, takže čísla jsou možná mnohem větší.
Ti, kdo jsou nespokojeni s stavem ekonomiky, bývají též nespokojenosti se stavem demokracie v zemi. Podle výzkumníků nicméně výše příjmu nebývá hlavní faktor, stejně jako pohlaví, věk či vzdělání.
V případě Evropy s jejím důrazem na férovost a svobodu hrají velkou roli neekonomické faktory jako to, zdali je chráněno právo mluvit na veřejnosti stejně jako to, zdali jsou soudy spravedlivé ke všem. Ti, kteří dojdou k názoru, že tak není, jsou mnohem více nespokojeni se stavem demokracie v zemi. Platí to zvláště pro Nizozemsko, Švédsko a Německo, kde je výrazný rozdíl mezi těmi, co si myslí, že svoboda projevu na veřejnosti není chráněna a těmi, co si myslí, že je (rozdíl přes 40%).
Podobně velké rozdíly v těchto zemích jsou ohledně zvolených zastupitelů. V Německu, Švédsku a Nizozemsku je rozdíl 30% a více mezi těmi, co si myslí, že volení zástupci se zajímají o zájmy lidí a těmi, co si to nemyslí. Ti jsou častěji nespokojeni se stavem demokracie v zemi.
Průzkum též ukázal, že ti, kteří mají spíše negativní pohled na EU bývají více nespokojeni se stavem demokracie v zemi. Týká se to především Německa (70% těch s negativním postojem k EU je nespokojeno se stavem v zemi), Nizozemska (61%) a Francie (76%).
Taktéž větší nespokojenost se stavem demokracie vykazují ti, co volí tzv. populistické strany a co se dívají negativně na imigraci. Týká se to především Švédska, Německa a Nizozemí.
Související
Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy
Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády
demokracie , Německo , Nizozemí , Švédsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
před 2 hodinami
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
před 3 hodinami
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
před 4 hodinami
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
před 4 hodinami
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
před 6 hodinami
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
před 6 hodinami
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
před 7 hodinami
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
před 8 hodinami
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
před 9 hodinami
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
před 9 hodinami
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
před 10 hodinami
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
před 11 hodinami
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
před 12 hodinami
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno před 12 hodinami
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
před 13 hodinami
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
před 13 hodinami
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
před 13 hodinami
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
před 13 hodinami
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
před 15 hodinami
Druhé kolo senátních voleb pokračuje. Páteční účast byla nízká
Češi mohou od sobotního rána v necelé třetině volebních okrsků opět rozhodovat o senátorech na příštích šest let. Voliči mohou až do sobotních 14:00 odevzdat hlas ve druhém kole senátních voleb. Pět senátorů bylo zvoleno už před týdnem v prvním kole.
Zdroj: Jan Hrabě