KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Kamala Harrisová Komentář

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině NATO Rusko Čína Severní Korea (KLDR) Írán demokracie historie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

před 6 hodinami

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Čína chce přetvořit systém tak, aby jí vyhovoval. Expert pro EZ odhalil vztahy Trumpa s Pekingem

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci Richard Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vylíčil čínský přístup ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Také popsal, jak se bude Trump chovat k Číně. „Trump v Bílém domě je pro všechny rizikem, protože je velkou neznámou a nikdo dopředu neví, co udělá a co se stane,“ říká.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy