Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje.
Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad.
Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi.
Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek.
Jak blízko jsme k válce?
Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality.
Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila.
Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí.
Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem.
Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice.
Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.
Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru.
Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky
Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.
To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany.
Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu.
Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.
To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.
Související

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem

Sociální sítě pod tíhou nevkusu. Umělá inteligence ničí odkaz japonského studia
komentář , válka na Ukrajině , NATO , Rusko , Čína , Severní Korea (KLDR) , Írán , demokracie , historie
Aktuálně se děje
včera

Česko zažilo tragický den: Na silnicích vyhaslo sedm lidských životů
včera

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem
včera

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček
včera

Překvapivé zjištění o okolnostech vraždy na Karlovarsku. Muži hrozí až 18 let
včera

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět
včera

OBRAZEM: Národní divadlo vyprovodilo Aloise Švehlíka na poslední cestu
včera

Saharský písek nad Českem. Opakuje se scénář z loňských Velikonoc
včera

Tragická nehoda na D2. Stala se v koloně před Brnem, tři lidé zemřeli
včera

Rusko není schopno ovládnout celou Ukrajinu. Po smrti Putina nás nečeká nic hezkého, varuje expert
včera

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?
včera

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát
včera

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží
včera

Švehlíkovi dali sbohem v Národním divadle. Byl to skvělý chlap, řekl Burian
včera

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?
včera

Počasí přidělává starosti. K nebezpečí požárů se přidává varování před větrem
včera

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko
včera

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová
včera

Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa
včera

Obavy z bioterorismu na Slovensku a v Maďarsku sílí. Virolog varuje před unáhlenými závěry
včera
Přepadení benzinky na Plzeňsku. Pachatel si lup dlouho neužil
Policie od úterního večera vyšetřuje loupežné přepadení benzinky nedaleko Plzně, kdy si pachatel odnesl blíže nespecifikovaný finanční obnos. Dlouho si ho ale neužil. Přibližně po dvou hodinách od trestného činu byl totiž zadržen.
Zdroj: Jan Hrabě