KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině NATO Rusko Čína Severní Korea (KLDR) Írán demokracie historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Donald Trump

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

včera

včera

Dálnice D1

Řidiče opět čeká dopravní peklo. Kde budou letos silničáři opravovat silnice a dálnice?

Dopravní situace na českých dálnicích se v letošním roce výrazně komplikuje. Řidiči musí počítat s řadou oprav, které se týkají nejen tunelů na dálnici D8 u hranic s Německem, ale i úseků na dalších hlavních tazích, jako jsou D1, D5, D11 či D35. V mnoha případech půjde o práce trvající celé měsíce, které přinesou částečné či úplné uzavírky a provoz vedený v omezeném režimu.

včera

včera

Patrik Šváb

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Italská premiérka má před sebou nadlidský úkol. Letí do Washingtonu přesvědčit Trumpa

Italská premiérka Giorgia Meloni se tento týden vydává do Washingtonu s nelehkým úkolem – přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neudělil nová cla na evropské zboží. Pro Itálii, jejíž ekonomika je silně závislá na exportu, by americká obchodní opatření mohla být drtivá, pro Evropskou unii pak potenciálně katastrofální, uvedl server Politico.

včera

včera

Přepadení benzinky na Plzeňsku. Pachatel si lup dlouho neužil

Policie od úterního večera vyšetřuje loupežné přepadení benzinky nedaleko Plzně, kdy si pachatel odnesl blíže nespecifikovaný finanční obnos. Dlouho si ho ale neužil. Přibližně po dvou hodinách od trestného činu byl totiž zadržen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy