KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera. Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině NATO Rusko Čína Severní Korea (KLDR) Írán demokracie historie

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

před 3 hodinami

Metro

Praha dnes večer posílí metro. Kvůli studentům a Majálesu

Pražské metro bude v noci ze soboty na neděli fungovat déle, než bývá o víkendech obvyklé. Důvodem je konání festivalu Pražský Majáles na letišti v Letňanech. Účastníci jsou nabádáni k tomu, aby k cestě na akci využili městskou hromadnou dopravu. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Svět se loučí s papežem Františkem. (26.4.2025) Prohlédněte si galerii

Svět se rozloučil s papežem Františkem. Dorazili Trump či Zelenskyj

Svět se v sobotu dopoledne rozloučil se zesnulým papežem Františkem. Pohřeb proběhl za účasti světových lídrů ve Vatikánu, podle odhadů mu na místě přihlíželo až 200 tisíc lidí. Papež po smutečním obřadu spočine v bazilice Panny Marie Sněžné. Katolickou církev následně čeká volba nového lídra. 

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou

V USA padlo důležité personální rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou. Americké ministerstvo zahraničí jmenovalo nového muže do čela kanceláře pro evropské a euroasijské vztahy. Bude jím Brendan Hanrahan, informoval web DW s odkazem na informace na webu úřadu. 

před 8 hodinami

David Pastrňák

Nadějná zpráva pro české fanoušky. Boston povolil Pastrňákovi reprezentovat na MS

Více než dva týdny před hokejovým světovým šampionátem v Dánsku a ve Švédsku je jasné, že by trenér Radim Rulík mohl počítat s největší českou hvězdou a oporou národního týmu Davidem Pastrňákem. Boston, v němž Pastrňák hraje, totiž ve středu na tiskové konferenci oznámil, že mu udělil povolení na nadcházejícím MS Česko reprezentovat.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump (21. února 2025).

Trump tvrdí, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je blízko

Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Stalo se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu. Washington je připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO. 

před 11 hodinami

včera

Vladimir Putin

Jednání Putina s Witkoffem trvalo tři hodiny. Podle Kremlu bylo konstruktivní

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým podnikatelem a prostředníkem Stevem Witkoffem, které v Moskvě trvalo tři hodiny, bylo podle prezidentského poradce Jurije Ušakova „konstruktivní“. Kromě samotného prezidenta a Witkoffa se schůzky zúčastnili i šéf Ruského fondu národního bohatství Kirill Dmitrijev a Ušakov sám.

včera

Kometa Brno porazila Dynamo Pardubice 4:2

Kometa zvládla klíčový duel v Pardubicích, po výhře 4:2 je krok od titulu

Páté finále play-off hokejové extraligy přineslo pořádné drama, které nakonec lépe zvládli hráči Komety Brno. V pardubické enteria areně vyhráli 4:2, a ve finálové sérii proti Dynamu vedou 3:2 na zápasy. Přestože domácí ve třetí třetině mohutně dotahovali, brněnský celek si vítězství zkušeně pohlídal a v poslední sekundě zpečetil výhru gólem do prázdné brány. Kometa je tak jedinou výhru od zisku mistrovského titulu.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Jsme ochotni uzavřít dohodu o ukončení války, prohlásil Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je stále ochotná uzavřít dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině — navzdory čtvrtečnímu ničivému leteckému útoku na Kyjev, při němž zahynulo nejméně 12 lidí a dalších více než 70 bylo zraněno.

včera

včera

Krym zůstane Rusku, Zelenskyj to chápe, prohlásil Trump, zatímco Witkoff jedná s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal v Kremlu s americkým podnikatelem a vyslancem prezidenta Donalda Trumpa Steveem Witkoffem. Informaci potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jednání se podle státní agentury TASS zúčastnili i prezidentův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a investiční zmocněnec Kirill Dmitrijev, který se s Witkoffem setkal již dříve v tomto měsíci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy