KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Robert Fico Komentář

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině NATO Rusko Čína Severní Korea (KLDR) Írán demokracie historie

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Donald Trump

Obchodní válka zažehnána. Trump oznámil "úplný reset"

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil „velký pokrok“ v obchodních jednáních mezi Spojenými státy a Čínou, která se konají ve švýcarské Ženevě. Podle jeho slov obě největší světové ekonomiky dosáhly „úplného resetu“ po týdnech narůstajícího napětí a vzájemného zvyšování cel.

před 1 hodinou

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum

Podpora opozičního hnutí ANO Andreje Babiše dál oslabuje. V aktuálním květnovém volebním modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS získalo 30,7 procenta, což znamená další pokles – tentokrát o 0,8 procentního bodu oproti předchozímu průzkumu. Hnutí by podle přepočtu obsadilo ve Sněmovně 76 křesel.

před 2 hodinami

Brankář dánského celku

Švýcaři si spravili chuť na domácích Dánech, Lotyši rozhodli o výhře nad Francouzi ve třetí třetině

Poté, co Švýcaři v úvodním zápase s Českem po divokém průběhu nakonec prohráli až v prodloužení 4:5, dostali hned druhý den na to možnost reparátu a to proti domácím Dánům. Ovšem ani proti nim to neměli reprezentanti země helvetského kříže zpočátku jednoduché. Stejně jako v pátek, tak i tentokrát otevřeli skóre zápasu, Dánům se ale ve druhé třetině povedlo stav otočit, avšak ještě ve stejné části hry ho zase ve svůj prospěch otočili Švýcaři. Nakonec si vedení pohlídali a ještě ho navýšili na konečných 5:2. Francouzům v zápase skupiny A se dařilo hrát s Lotyši vyrovnaný souboj první dvě třetiny, až v té třetí pobaltský tým vše nasměroval k vítězství 4:1.

před 2 hodinami

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Nečas v sobotu poprvé trénoval a obnoví se útočná formace z „dvacítek“. Nastoupí i Lauko

Už v pátek večer dorazila do dějiště hokejového světového šampionátu přicestovala i výstroj reprezentačního útočníka Martina Nečase, bez které tak nemohl nastoupit už v pátek proti Švýcarsku. Nyní to vypadá, že v neděli večer by už ale mohl být spatřen na ledě v zápase proti Norsku (v neděli ve 20:20 středoevropského času). S největší pravděpodobností v něm nastoupí v útočné formaci po boku Michaela Špačka a Filipa Zadiny, přičemž by tak šlo pro Martina Nečase o jistou reminiscenci na jeho působení v juniorech. V kategorii hráčů do 20 let totiž právě se Špačkem a Zadinou taktéž nastupoval. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko

Prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou nadále spolupracovat „s oběma stranami“ ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Prohlášení zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce poté, co Kyjev společně s evropskými partnery navrhl 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít 12. května.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

včera

MS v hokeji

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

včera

Dmitrij Medveděv

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

včera

Donald Trump

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

včera

Norové

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

včera

sport

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

včera

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

Zdroj: David Holub

Další zprávy