KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  válka na Ukrajině ,  NATO ,  Rusko ,  Čína ,  Severní Korea (KLDR) ,  Írán ,  demokracie ,  historie

Aktuálně se děje

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

včera

včera

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

včera

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

včera

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

včera

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

včera

včera

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno 10. října 2026 23:59

Volby, ilustrační foto

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

10. října 2026 23:54

Brno

Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče

Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách přináší po uzavření volebních místností finální obrysy rozložení politických sil ve velkých českých městech, kde se v některých případech schyluje k historickým změnám na radnicích. Zatímco v řadě obcí a menších měst dominují nezávislí kandidáti, moravské metropole Brno a Ostrava nabízejí velmi dramatické souboje, které ukazují na posuny voličských preferencí pod vlivem celostátní politiky.

10. října 2026 23:27

10. října 2026 23:09

Vít Rakušan

Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan

Dlouho se u Starostů a nezávislých čekalo, než představitelé opozičního hnutí znovu předstoupili před novináře, aby reflektovali úspěch v Praze, kde všechno nasvědčuje tomu, že Petr Hlaváček by se mohl stát novým primátorem. Klíčová budou povolební jednání, která se povedou s dalšími třemi subjekty. STAN zároveň uspěl v hlavním městě i v senátních volbách. 

10. října 2026 23:08

Praha

Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání

Sčítání hlasů v komunálních volbách v hlavním městě Praze po sečtení dvou třetin okrsků přináší velmi vyrovnaný souboj o vítězství mezi hnutím STAN v čele s Petrem Hlaváčkem a koalicí Spolu pro Prahu vedenou Tomášem Portlíkem. Starostové a nezávislí si průběžně drží první místo se ziskem přibližně třiadvaceti procent hlasů, zatímco Spolu pro Prahu jim dýchá na záda s necelými jednadvaceti a půl procenta, přesto už porážku přiznalo.

10. října 2026 22:35

10. října 2026 22:10

Zůstáváme nejsilnější politickou silou v zemi, v Praze proti mně budují nenávist, prohlásil Babiš po volbách

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vystoupil na tiskové konferenci ve volebním štábu, kde zhodnotil dosavadní výsledky právě skončených komunálních a senátních voleb jako velmi úspěšné. Podle jeho slov potvrdily sčítání hlasů i volební zisky, že hnutí ANO zůstává nejsilnější politickou silou v zemi na všech úrovních s výjimkou Senátu. Vládní předseda zároveň poznamenal, že výsledky se velmi blíží úspěšnému roku 2022, a to navzdory tomu, že politici vládních stran měli tentokrát na kampaň podstatně méně času než v tehdejším období, kdy působili v opozici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy