KOMENTÁŘ | Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Washingtonský summit NATO přinesl opět řadu prohlášení o tom, jak jde o jednotnou alianci; o tom, jak aliance hodlá Ukrajině více pomoct – a „nevyhnutelně“ ji přijmout do svých řad. 

Spojenci si zřejmě velice dobře uvědomují, jak blízko je válka s Ruskem, které už připravilo množství „nepřekročitelných“ červených linií, po jejichž překročení ale neudělalo vůbec nic. V takové situaci je pro některého z lídrů NATO těžké dát slib bez obav, že právě tento povede k definitivní ruské vojenské agresi. 

Rusko samo vytvořilo prostředí nejistoty a do určité míry chaosu. Neustálé výhrůžky užitím jaderných zbraní či vojenským útokem proti NATO činí z jakékoli snahy o komunikaci adrenalinový zážitek. 

Jak blízko jsme k válce? 

Český youtubový tvůrce Tankista trefně poznamenal, že „stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády, a konflikt je na světě“. Ve skutečnosti jeho tvrzení není daleko od reality. 

Svět se nachází na pokraji stejné hrozby, které čelil v říjnu 1962, když kvůli Karibské krizi málem odstartovala jaderná válka. Tzv. vzájemně zaručená destrukce (neboli doktrína MAD) ale zaručila, že sovětský lídr Nikita Chruščov i americký John F. Kennedy svou válečnou rétoriku zmírnili a situace se na několik let uklidnila. 

Dnešní situace je ale ještě horší. Na evropském kontinentu už dva a půl roku zuří otevřená válka mezi Ruskem a Ukrajinou a nezdá se, že by měla v dohledné době skončit. Západní spojenci poskytují bránící se ukrajinské armádě i to nejmodernější vybavení. Do toho všeho se blíží definitivní „povolenka“ Pentagonu, aby Ukrajinci mohli pálit americké rakety hluboko do ruského vnitrozemí. 

Je ale těžké zhodnotit, co pro Rusko bude „poslední kapkou“, po které se skutečně rozhodne pro vojenskou akci proti spojencům NATO. Rétorika Moskvy je agresivní už od začátku invaze proti Ukrajině a podle ní Západ překročil desítky červených čar, přes které cesta neměla vést – ale vedla – a nutno podotknout, že s úspěchem. 

Ukrajina má k dispozici moderní tanky německé výroby Leopard 2, americké Abramsy, raketové systémy Patriot, Storm Shadow či ATACMS, a pomáhá jí řada dobrovolníků ze Západu. Již během léta začne používat moderní letouny F-16, které jsou fakticky schopné nést jaderné hlavice. 

Že by je Ukrajina použila právě k tomuto účelu je krajně nepravděpodobné – za prvé sama jaderné hlavice nevlastní, a za druhé jí je nikdo se zdravým rozumem nedá. Přesto samotná schopnost stíhaček nést tyto hlavice je trnem v oku Moskvy – a z hlediska bezpečnostního dilematu jde o oprávněnou obavu.

Tytéž obavy ale může mít NATO. Rusko se spojilo s jadernou mocností Severní Koreou v pochybném obranně-bezpečnostním paktu. Írán neustále dodává drony a vyostřuje svou rétoriku proti USA. Čína podporuje Rusko sama za sebe, aniž by proti tomu kdokoliv vystoupil – pokud nepočítáme odsouzení a plamenné řeči na Twitteru. 

Věřme v demokracii, ale kritizujme politiky

Vznikl pakt, někdy označovaný jako „osa zla“, daleko nebezpečnější než NATO (které de facto ani nebezpečné není, dokud nedojde k jeho napadení). Je to aliance diktatur zaručujících, že případný rozsáhlejší konflikt bude mimořádně brutální a nákladný. Přesně tak, na světě neexistuje, byť jediná, (alespoň částečně) demokratická země otevřeně podporující Rusko, Severní Koreu, Čínu nebo Írán.  

To je kámen úrazu. Stejně jak před druhou světovou válkou hrozí, že se do sebe pustí demokratičtější země proti těm nedemokratickým. A každý člověk s minimálním historickým přehledem ví, co diktatury během dosud největšího konfliktu v historii prováděly. Nacistické Německo rozpoutalo holocaust a zabilo miliony nevinných civilistů, Japonsko bezohledně masakrovalo Číňany. 

Jestli se tomuto chceme vyhnout, potřebujeme podporovat naše demokratické instituce. Nikdo s nimi nemusí souhlasit, od toho máme demokracii – svoboda slova existuje, ať nám pan Jindřich Rajchl nebo Tomio Okamura říkají, co chtějí. Ať už se nám ale příčí cokoliv, jakýkoli politik, potřebujeme respektovat, že byl zvolen v demokratických volbách a rozhodně neplánuje rozpoutat jakékoli zvěrstvo proti civilnímu obyvatelstvu. 

Zatímco na evropském kontinentu budeme stěží hledat menšinu, na níž se některá z vlád nebo národnostních většin dopouští genocidy, v rámci výše zmíněných diktatur se dají dělat dlouhé abecední seznamy. Rusové utlačují Čečence, Dagestánce, Kozáky, Ukrajince a nespočet dalších národností. Číňané systematicky likvidují Ujgury. Severokorejci už stačili zlikvidovat prakticky cokoliv neodpovídajícího jejich státní ideologii čučche.

To je změna, kterou nám přinesla demokracie, jež mnoha z nás nevoní. Buďme ale rádi, že ať už máme jakoukoli barvu pleti, mluvíme jiným dialektem nebo máme přátele z Palestiny, nikdo nás nesmí omezit a zasahovat kvůli tomu do života. Jinak ho čeká zákonný trest a přesně to je ta věc, která nás v případě války odliší od nejstrašnějších diktatur – právní stát.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině NATO Rusko Čína Severní Korea (KLDR) Írán demokracie historie

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost

Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy