Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vyplývá to z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu, která mimo jiné analyzuje přínosy a rizika vstupu země do Severoatlantické aliance. Švédsko přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. "Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok," dodala Lindeová. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo "odstrašující účinek v severní Evropě," uvádí se v závěru zprávy.
Dokument neobsahuje jasné doporučení pro vstup do obranné aliance. Je však považován za základ pro blížící se rozhodnutí skandinávské země o možném členství v NATO. Podle zprávy by Švédsko členstvím posílilo nejen svou vlastní bezpečnost, ale přispělo by i k bezpečnosti podobně smýšlejících sousedních zemí.
Podle dokumentu by jednou z nevýhod švédského připojení k Severoatlantické alianci byla pravděpodobně negativní reakce ze strany Ruska. Analýza považuje za nejpravděpodobnější pokusy o ovlivnění veřejnosti a rozhodovacích orgánů. V úvahu podle dokumentu přicházejí i kybernetické útoky.
Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podpoří podání žádosti Švédska o vstup do NATO. Bezpečnostní analýzu vypracovalo osm švédských parlamentních stran a vláda.
Představitelé Finska ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Lindeová poté uvedla, že Švédsko při rozhodování o svém vstupu do NATO vezme v úvahu postoj svého souseda. V obou severských zemích zesílila po únorové ruské invazi na Ukrajinu podpora vstupu do NATO u politické reprezentace i u veřejnosti.
Vstup Finska a Švédska do NATO by posílil i českou bezpečnost, říká velvyslanec
Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
"V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba," popsal rozdíl Landovský. Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO. Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.
Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky. Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.
"Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti," řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.
V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.
Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.
Související

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
Aktuálně se děje
před 51 minutami

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
před 2 hodinami

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
před 2 hodinami

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
před 2 hodinami

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
před 3 hodinami

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
před 4 hodinami

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
před 5 hodinami

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
před 5 hodinami

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
před 6 hodinami

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
před 7 hodinami

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
před 7 hodinami

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
před 8 hodinami

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
před 9 hodinami

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
před 9 hodinami

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
před 10 hodinami

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
před 10 hodinami

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
před 11 hodinami

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
před 11 hodinami

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
před 11 hodinami

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
před 12 hodinami
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek