Pandemii provázel smutný fenomén. Posílila předsudky a nenávist vůči jiným rasám

Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.

Podle informací britského deníku Guardian nebyly během vyhlášených celostátních karantén výjimečné případy rozsáhlých, možná až i zbytečných dezinfekcí romských osad. Za zmínku rovněž stojí také enormně vysoký počet pokut, který policisté udělili příslušníkům některých minorit, což lze připisovat potenciálním předsudkům a rasismu.

Zpráva  Amnesty International zabývající se prosazováním sociálních odstupů ve dvanácti sledovaných evropských zemích došla k závěru, že epidemie koronaviru skutečně vedla k větší marginalizaci, stigmatizaci a násilí vůči menšinám, které pak mělo za následek smrt George Floyda v USA, v důsledku něhož pak vzniklo hnutí Black Lives Matter.

Dokument dále také upozorňuje na zvýšený počet kontrol osob tmavé pleti během restriktivních opatření ve Velké Británii. Ani Francie si v tomhle směru moc nepolepšila, jelikož lokálně uvalované přísné zákazy vycházení v některých lokalitách obývaných převážně černochy, Asiaty a jinými etnickými menšinami nebyly ničím výjimečným. 

Například v departmentu Seine-Saint-Denis v Paříži, jejž obývá značná část černochů, se uskutečnilo mnohem více policejním kontrol ve srovnání s národním průměrem. Rovněž i počet udělených pokut byl větší než dvojnásobek celostátního průměru. Lépe tomu nebylo ani v kontextu celé země navzdory faktu, že karanténní opatření byla v celé Francii plus mínus stejná.

Lidskoprávní organizace dále uvedla, že v období od 18. března do 26. dubna bylo v patnácti francouzských městech zaznamenáno 15 případů policejního násilí, jakož i rasistických a homofobních urážek ze strany represivních složek. Šest z nich zahrnovalo vymáhání karanténních opatření. 

Otřesné jsou i případy, na něž poukázala zpráva Policing the Pandemic, které popisují porušování lidských práv během protiepidemiologických opatření, které často podporovali dokonce i někteří populističtí politici, zejména ve střední a východní Evropě. 

Jednalo se například o enormně striktní až násilné karantény v deseti romských osadách v Bulharsku a na Slovensku v období od března do května 2020. Například v Burgasu nebyly ničím zvláštním kontroly romských komunit prostřednictvím dronů vybavených zařízeními, které nejenže sledovaly pohyb tamních obyvatel, ale dokonce měřily jejich tělesnou teplotu.

V jiném bulharském městě Jambol byla nasazená i letadla používaná k dezinfekci romských čtvrtí, přičemž obyvatelé byli vyzýváni, aby během tohoto procesu nevycházeli ze svých domovů. I po skončení nouzového stavu tato opatření i nadále trvala. 

Bulharské národní hnutí, což je jedna ze vládních stran, dokonce označila Romy za celostátní hrozbu, kterou je důležité mít pod kontrolou. Tamní ministr vnitra Mladen Marinov dokonce hrozil dalším zpřísňováním hygienických opatření, včetně sociálního distancu, pokud nebudou ta stávající ze strany romského etnika bezpodmínečně dodržována.

Na Slovensku došlo 9. dubna k uvalení karantény na pět romských osad na východě země poté, co se mezi jejich 6800 obyvateli vyskytlo 31 případů nákazy novým typem koronaviru. Ačkoliv byla 15. května ukončená, byli pozitivně testovaní, včetně jejich rodinných příslušníků, i nadále držení ve státní izolaci. 

Dobře si nevedli ani uprchlíci, migranti a jiní žadatelé o azyl v utečeneckých táborech v Německu, Řecku, Srbsku a na Kypru, kteří byli rovněž v přísné karanténě. Bělehrad například zavedl striktní režim pro uprchlická centra, na něž se uvalila 24hodinová karanténa, jejíž dodržování kontrolovala armáda.

Německá europoslankyně Pierrette Herzbergerová-Fofanová upozornila během debaty na půdě Evropského parlamentu na své dřívější zkušenosti s policejním násilím a vyzvala jednotlivé členské země, vyjma Velké Británie, která z EU vystoupila 31. ledna, aby se tímto fenoménem začaly podrobně zabývat.

"Etnické a rasové menšiny jako jsou barevní, Romové a lidé ze severní Afriky, jakož i migranti, jsou velmi snadným terčem policejního násilí. Brutální vražda George Floyda na tento negativní fenomén opět upozornila a já myslím, že je na čase, abychom mu vyhlásili válku," řekla.

Související

Polská policie

Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení

Český občan skončil v rukou polských policistů kvůli rasistickému útoku na Afričana na nádraží v Katovicích. Muž měl přiznat vinu a zůstává pod dohledem policie do té doby, než bude případ vyřízen. Incident neunikl pozornosti polských celostátních médií. 
FIFA, ilustrační fotografie.

FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se rozhodla ustanovit zvláštní komisi proti rasismu, jejímiž členy budou fotbalisté mající za úkol navrhovat přísnější tresty za diskriminaci ve fotbale. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na samotného prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Ten zároveň potvrdil, že požádal útočníka Realu Madrid Viníciuse Juniora, aby tuto komisi vedl. 

Více souvisejících

rasismus projevy nenávisti Black lives matter amnesty international Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá

Bleskové povodně, které zasáhly oblast řeky Guadalupe v Texasu, si vyžádaly přes sto obětí, desítky lidí zůstávají pohřešovány. Mezi mrtvými je i 27 dívek a členů personálu z tábora Camp Mystic. Záchranné práce pokračují, i když šance na nalezení přeživších s každou hodinou klesá. Stát Texas mobilizuje všechny dostupné síly, do pomoci se zapojují i záchranáři z jiných států. Počasí zůstává nevyzpytatelné a hrozí další srážky.

před 7 hodinami

Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pozemní síly IDF operují na severu pásma Gazy.

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky

V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice

Ministerstvo spravedlnosti USA popřelo existenci tzv. Epsteinova seznamu a podkopalo sliby generální prokurátorky Pam Bondiové o zveřejnění kompromitujících dokumentů. Podle resortu žádný usvědčující seznam ani důkazy o vydírání prominentních osob neexistují. Tvrzení přichází navzdory rostoucímu tlaku veřejnosti, politiků i Trumpových příznivců, kteří Bondiovou a FBI viní ze záměrného zdržování kauzy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Trump obrátil. Ukrajina se dočká navýšení americké vojenské podpory

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně. Změna přichází jen několik dní po masivním ruském útoku na Kyjev a další města. Trump dříve váhal mezi podporou Kyjeva a snahou o vstřícnost vůči Moskvě.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy