Ruská armáda z Mariupolu násilně vyváží lidi do Ruska, tvrdí úřady

Jihoukrajinské město Mariupol, těžce zkoušené údery ruských sil od prvních dnů invaze na Ukrajinu, stále do rukou agresora nepadlo. Agentuře Unian to řekl starosta Vadym Bojčenko. Podle něj ruská armáda nepřišla Mariupol "osvobodit", ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková obvinila okupanty, že násilně odvážejí Ukrajince do Ruska.

Vereščuková dnes podle agentury Unian obvinila ruské síly z násilné "evakuace" lidí, a to i z Mariupolu, do Ruska. Řekla, že okupanti takto dosud zřejmě vyvezli už na 40.000 Ukrajinců. Kyjev si opakovaně stěžuje, že ruské síly i palbou brání evakuaci civilistů z obklíčených měst a obcí, včetně Mariupolu, směrem do Ukrajiny a snaží se lidi vyvážet do Ruska.

Podle Vereščukové se z Mariupolu musí evakuovat přes 100.000 lidí. Před ruskou invazí město mělo kolem 430.000 obyvatel.

"Nad městem vlaje ukrajinská vlajka. Dnes město Mariupol zůstává ukrajinským městem," prohlásil Bojčenko. Poukázal na to, že město je v obklíčení od pátého dne zahájení ruské invaze a líté boje o něj dál pokračují. Některé okrajové části Mariupolu podle starosty sice Rusové ovládli a obklíčení se stahuje, ale město stále kontrolují ukrajinské ozbrojené síly.

Rozhovor Bojčenko poskytl v 30. den ruské agrese, tedy už v pátek. Ruské síly ale během víkendu zatím úplné ovládnutí Mariupolu neohlásily.

Město je neustále intenzivně ostřelováno a bombardováno bez rozlišování civilních a vojenských cílů. Například nálet spáchaný minulý týden na Činoherní divadlo, v němž se skrývalo přes 1000 lidí, si podle místních úřadů vyžádal kolem 300 mrtvých. Ruská palba zničila i městskou nemocnici.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Sdílejte článek

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu

Více než sto hasičů zasahovalo ve čtvrtek u požáru průmyslového objektu ve středočeském Kladně. Z místa události se nad město valil hustý černý dým. Hasičům se v odpoledních hodinách podařilo dostat plameny pod kontrolu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy