Rusku hrozí destabilizace? Socioložka má obavy z dalšího vývoje

NÁZOR – Opět se ukázalo, že srpen je pro moderní Rusko problematický měsíc, tvrdí socioložka Ella Panejachová v komentáři pro server Moscow Times. Docentka z Vyšší ekonomické školy v Petrohradu připomíná, že v zemi vypukla velká politická krize poté, co došlo k bezohlednému vyloučení množství opozičních kandidátů z voleb do moskevského městského zastupitelstva, která přerostla i do jiných veřejných oblastí a vznáší vážné pochyby o samotné schopnosti Kremlu efektivně vládnout.

Úřady nemají co nabídnout

Ruští občané, které pobouřila absence vlády práva, protestují v Moskvě již týdny, ale úřady nemají co nabídnout, vyjma obušků Národní gardy, pokut, trestního stíhání účastníků demonstrací a série detencí samotných kandidátů, jejichž zjevným cílem je zbavit protesty vůdců, konstatuje docentka. Vysvětluje, že protesty ale mají horizontální strukturu a zdá se, že se pohodlně obejdou bez lídrů.

Skutečný šok ale nespočívá v tom, že ruské úřady preferují násilí a neobtěžují se hledat nápravná řešení, ale ve skutečnosti, že jim nic jiného nezbývá, soudí socioložka. Pokládá otázku, o čem by se vlastně mělo jednat, pokud by se Kreml nečekaně rozhodl postupovat konstruktivně a svolil k rozhovorům.

„Nezbývá jediná nezávislá instituce, která by se mohla ujmout role prostředníka, ani žádná politická platforma, u které by byl možný alespoň průnik zájmů,“ píše Panejachová. Deklaruje, že místem pro takovou debatu rozhodně není ruský parlament, jelikož v něm neexistuje opozice, Rada pro občanskou společnost a lidská práva zase nemá žádné pravomoci a ruské soudy byly zcela ovládnuty výkonnou mocí a nelze je brát vážně.

Odbornice se táže, zda by Kreml mohl dosadit nějaké umírněně orientované politiky. Za problém považuje to, že volby jasně ukazují, že jakékoliv spojení s úřady okamžitě ničí pověst kandidáta, který byl dříve zcela přijatelný, ale následně je vnímán voličskou skupinou, které se snaží oslovit, jako nepřítel.

„O jaké kooptaci umírněných je možné diskutovat, pokud kandidáti úřadů kandidují ve volbách v celé zemi jako nezávislí, aby se neznačili toxickou nálepkou vládnoucí strany?“ pokračuje socioložka. Naznačuje, že problém by mohly vyřešit peníze, jako při mnoha příležitostech v minulosti, ale tyto prostředky určené na utlumení nespokojenosti jsou velmi často „přerozděleny“ bez jakéhokoliv dohledu shora.

Jediným nástrojem je kladivo

Další potenciální možností je propaganda, poukazuje expertka. Deklaruje, že alternativní proputinovské demonstrace, které byly v létě zorganizovány, ovšem nepřitáhly pozornost ani těch, kteří režimu fandí.

Otázka tedy podle Panejachové zní, kde jsou nyní stoupenci Putinova režimu. „Během posledních týdnů jsme neslyšeli žádné námitky věrných Kremlu vůči požadavkům protestujících, krom vyjadřování pochopitelných obav tváří v tvář destabilizaci,“ připomíná socioložka. Dodává, že takové obavy jsou opodstatněné.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud úřady nemají jinou odpověď na problém než obušky, stabilita je ohrožena, konstatuje docentka. Obává se, že alternativní postup zjevně není na stole a ačkoliv má ruský režim stále velký počet loajálních příznivců a ještě větší počet ruských občanů je ochoten tolerovat status quo, aby se věci nezhoršily, vypadá to, že jeho aktivní a ideologičtí stoupenci zmizeli.

Za této situace se občané, kteří s režimem nesouhlasí – byť jsou stále v menšině –, pozvolna stávají jedinou aktivní silou v Rusku zmítaném stagnací, uvádí socioložka. Připomíná, že lidé demonstrující v Moskvě jsou zpravidla vzdělaní a často jde o pacifisty a zastánce pokojných protestů schopné zůstat v klidu i pod ranami obušků.

Panejachová proto pokládá čtyři důležité otázky: Co úřady učiní, pokud zítra vypukne nová vlna nesouhlasu a začnou například stávkovat pracující, kteří mají jiné priority? Budou zbiti a uvězněni, protože Kreml nemá jinou alternativu? Co když se podobně jako v minulosti objeví v nějakém regionu separatistické hnutí? Co se stane, pokud dojde k události, která je momentálně nepředstavitelná?

„Pokud je kladivo vaším jediným nástrojem, každý problém se jeví jako hřebík,“ uzavírá docentka.

Související

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.
Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

Více souvisejících

Rusko Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy