Rusku hrozí destabilizace? Socioložka má obavy z dalšího vývoje

Úřady nemají co nabídnout

Ruští občané, které pobouřila absence vlády práva, protestují v Moskvě již týdny, ale úřady nemají co nabídnout, vyjma obušků Národní gardy, pokut, trestního stíhání účastníků demonstrací a série detencí samotných kandidátů, jejichž zjevným cílem je zbavit protesty vůdců, konstatuje docentka. Vysvětluje, že protesty ale mají horizontální strukturu a zdá se, že se pohodlně obejdou bez lídrů.

Skutečný šok ale nespočívá v tom, že ruské úřady preferují násilí a neobtěžují se hledat nápravná řešení, ale ve skutečnosti, že jim nic jiného nezbývá, soudí socioložka. Pokládá otázku, o čem by se vlastně mělo jednat, pokud by se Kreml nečekaně rozhodl postupovat konstruktivně a svolil k rozhovorům.

„Nezbývá jediná nezávislá instituce, která by se mohla ujmout role prostředníka, ani žádná politická platforma, u které by byl možný alespoň průnik zájmů,“ píše Panejachová. Deklaruje, že místem pro takovou debatu rozhodně není ruský parlament, jelikož v něm neexistuje opozice, Rada pro občanskou společnost a lidská práva zase nemá žádné pravomoci a ruské soudy byly zcela ovládnuty výkonnou mocí a nelze je brát vážně.

Odbornice se táže, zda by Kreml mohl dosadit nějaké umírněně orientované politiky. Za problém považuje to, že volby jasně ukazují, že jakékoliv spojení s úřady okamžitě ničí pověst kandidáta, který byl dříve zcela přijatelný, ale následně je vnímán voličskou skupinou, které se snaží oslovit, jako nepřítel.

„O jaké kooptaci umírněných je možné diskutovat, pokud kandidáti úřadů kandidují ve volbách v celé zemi jako nezávislí, aby se neznačili toxickou nálepkou vládnoucí strany?“ pokračuje socioložka. Naznačuje, že problém by mohly vyřešit peníze, jako při mnoha příležitostech v minulosti, ale tyto prostředky určené na utlumení nespokojenosti jsou velmi často „přerozděleny“ bez jakéhokoliv dohledu shora.

Jediným nástrojem je kladivo

Další potenciální možností je propaganda, poukazuje expertka. Deklaruje, že alternativní proputinovské demonstrace, které byly v létě zorganizovány, ovšem nepřitáhly pozornost ani těch, kteří režimu fandí.

Otázka tedy podle Panejachové zní, kde jsou nyní stoupenci Putinova režimu. „Během posledních týdnů jsme neslyšeli žádné námitky věrných Kremlu vůči požadavkům protestujících, krom vyjadřování pochopitelných obav tváří v tvář destabilizaci,“ připomíná socioložka. Dodává, že takové obavy jsou opodstatněné.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud úřady nemají jinou odpověď na problém než obušky, stabilita je ohrožena, konstatuje docentka. Obává se, že alternativní postup zjevně není na stole a ačkoliv má ruský režim stále velký počet loajálních příznivců a ještě větší počet ruských občanů je ochoten tolerovat status quo, aby se věci nezhoršily, vypadá to, že jeho aktivní a ideologičtí stoupenci zmizeli.

Za této situace se občané, kteří s režimem nesouhlasí – byť jsou stále v menšině –, pozvolna stávají jedinou aktivní silou v Rusku zmítaném stagnací, uvádí socioložka. Připomíná, že lidé demonstrující v Moskvě jsou zpravidla vzdělaní a často jde o pacifisty a zastánce pokojných protestů schopné zůstat v klidu i pod ranami obušků.

Panejachová proto pokládá čtyři důležité otázky: Co úřady učiní, pokud zítra vypukne nová vlna nesouhlasu a začnou například stávkovat pracující, kteří mají jiné priority? Budou zbiti a uvězněni, protože Kreml nemá jinou alternativu? Co když se podobně jako v minulosti objeví v nějakém regionu separatistické hnutí? Co se stane, pokud dojde k události, která je momentálně nepředstavitelná?

„Pokud je kladivo vaším jediným nástrojem, každý problém se jeví jako hřebík,“ uzavírá docentka.