Ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk dnes oznámil, že od 9. ledna přestanou ukrajinské aerolinky létat nad územím Íránu. Toto omezení bude platit až do objasnění dnešní katastrofy ukrajinského letounu, v jehož troskách u Teheránu zahynulo všech 176 lidí na palubě. Aerolinky UIA, kterým letoun patřil, již dříve oznámily své rozhodnutí na jistou dobu přestat létat do Íránu.
"Lety ve vzdušném prostoru Íránu budou ukrajinským společnostem zakázány od 9. ledna 00:00 do vyjasnění příčin katastrofy," uvedl Hončaruk podle webu televize 112.
"Je ještě brzy, aby se dalo hovořit o příčinách. Nechceme šířit nějaké spekulace. Jsem ale přesvědčen, že oficiální příčiny budou odhaleny dost rychle," řekl premiér novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina.
Ukrajinská rada národní bezpečnosti s odvoláním na seznamy pasažérů uvedla, že na let z Teheránu do Kyjeva se zaregistrovalo 169 cestujících, ale dva nakonec nenastoupili. Další podrobnosti o nich neuvedla. Na palubě tak bylo 167 cestujících a devět členů posádky.
Podle ukrajinského ministra zahraničí zahynuli občané sedmi států: 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců (dva cestující a devět členů posádky), deset Švédů, čtyři Afghánci, tři Němeci a tři Britové.
Letoun krátce po startu zachvátily plameny a zřítil se. Ukrajinskému boeingu podle íránské verze vzplály motory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ke zdrženlivosti při zveřejňování neprověřených verzí katastrofy. Ukrajinské velvyslanectví v Teheránu pak stáhlo ze svého webu prohlášení vylučující teroristický či raketový útok a nahradilo jej konstatováním, že příčiny neštěstí se vyšetřují.
Letoun typu Boeing 737-800 NG na lince z Teheránu do Kyjeva byl podle ukrajinských aerolinek UIA vyroben v roce 2016 a společnost si jej pořídila přímo u výrobce. Plánovaný technický servis naposledy postoupil před dvěma dny - 6. ledna. Viceprezident UIA podle Interfax-Ukrajina označil možnost, že by se letoun zřítil v důsledku chyby zkušené posádky, za minimální.
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) nově zakázal americkým leteckým společnostem přelety nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a vodami mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Učinil tak poté, co Írán v noci na dnešek raketami zaútočil na základny s americkými a dalšími koaličními vojáky. Změnit trasy svých letů nad oblastí Blízkého východu kvůli eskalaci napětí mezi USA a Íránem se rozhodly také některé komerční letecké společnosti, uvedla agentura AP.
"Nemá to vliv na letový provoz ve střední Evropě nebo v našem regionu," řekl mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. Aerolinky mají podle něj bezpečnostní doporučení a záleží na nich, zda k nim při plánování tras přihlédnou.
Letiště Praha má momentálně přímé letecké spojení na Blízkém východě do jordánského Ammánu, libanonského Bejrútu, katarského Dauhá, dále Dubaje a Šardžá ve Spojených arabských emirátech a izraelských měst Tel Aviv a Ejlat.
Dnes letiště zatím neeviduje žádný zrušený nebo zpožděný let do této oblasti. "Všechny linky do tohoto regionu jsou dnes v provozu dle platného letového řádu," uvedl mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň. Informacemi o případných změnách tras, ke kterým by aerolinky přistoupily kvůli americko-íránské krizi, podle mluvčího letiště nedisponuje.
Související

V Íránu poslali za mříže vojáky kvůli sestřelení ukrajinského letadla. Zemřelo 176 lidí

Za loňské sestřelení ukrajinského letadla Írán obvinil deset lidí
zřícení ukrajinského letadla v Teheránu (8. 1. 2020) , Ukrajina , letadla, letectví , Letiště Václava Havla Praha , Irák , Írán
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek