V OSN přijali rezoluci, která viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině

Valné shromáždění OSN dnes převážnou většinou přijalo rezoluci, jež viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině, vyzývá k okamžitému příměří a k ochraně milionů civilistů a jejich domovů, škol a nemocnic, které jsou pro jejich přežití nezbytné.

Je to již podruhé, co 193členné Valné shromáždění v drtivé většině izolovalo Rusko kvůli tomu, co Moskva nazývá "speciální vojenskou operací", která má za cíl zničit ukrajinskou vojenskou infrastrukturu. Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil ruskou "absurdní válku", která připravila o život tisíce lidí a z milionů dalších udělala uprchlíky.

Ve prospěch rezoluce předložené Ukrajinou a jejími spojenci hlasovalo 140 zemí. Pět zemí - Rusko, Bělorusko, Severní Korea, Sýrie a Eritrea - bylo proti. Osmatřicet států, včetně Číny, se zdrželo hlasování.

Rezoluce vyzývá k okamžitému stažení ruských sil z Ukrajiny a zastavení veškerých ruských útoků na civilní objekty, včetně škol a nemocnic. Text přitom odsuzuje ruské ostřelování, nálety a obléhání ukrajinských měst, včetně jihoukrajinského přístavního města Mariupolu. Požaduje rovněž, aby nebylo bráněno v dodávkách humanitární pomoci do těchto míst. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou závazné, ale mají politickou váhu, připomíná agentura Reuters.

Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja dnes schválenou rezoluci označil za "pseudohumanitární návrh", který na situaci nahlíží jednostranně. Západní země přitom opět obvinil z toho, že vedou kampaň "bezprecedentního tlaku" ve snaze získat hlasy. To Spojené státy odmítají.

Americká vyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová dnešní hlasování označila za velký úspěch.

Jihoafrická republika předložila konkurenční návrh rezoluce, který se zaměřoval na humanitární situaci a Rusko nezmiňoval. Rusko vyzvalo členské země, aby podpořily tento návrh. Valné shromáždění se však rozhodlo o jihoafrickém návrhu nejednat poté, co Ukrajina vyzvala k hlasování podle pravidla, které se vztahuje na návrhy rezolucí o stejné otázce.

Členské státy OSN dnes hlasovaly téměř stejně jako 2. března, kdy Valné shromáždění na mimořádném zasedání přijalo rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu poměrem 141 hlasů ku pěti. Proti stejně jako dnes byly Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a Severní Korea.

Rada bezpečnosti OSN předtím zamítla ruskou rezoluci o humanitární pomoci a ochraně civilistů na Ukrajině, která se nezmiňuje o roli Moskvy. Něbenzja k tomu uvedl, že "hlasování odhalilo, kdo upřednostňuje politizaci celé záležitosti před poskytováním humanitární pomoci Ukrajincům s podporou OSN". 

Související

OSN, ilustrační foto

OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.

Více souvisejících

OSN Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 21 minutami

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 23 minutami

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

Aktualizováno před 45 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu zřejmě zastaví kontroverzní reformu, projev ale odložil

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle několika izraelských médií dnes chystal oznámit, že zastavuje prosazování kontroverzní soudní reformy, napsal web The Times of Israel (TOI). Kdy promluví k veřejnosti, ovšem v tuto chvíli není jasné. Podle izraelského 12. televizního kanálu projev plánovaný na 10:30 místního času (09:30 SELČ) odložil poté, co jej koaliční spojenec přesvědčoval, aby od reformy neustupoval. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Z vody by havarované vozidlo mělo vyprostit auto soukromé odtahové firmy. Na místě je připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 2 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 2 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Pražský hrad

Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel

Prezident Petr Pavel se dnes přestěhoval z Hrzánského paláce na Pražský hrad. ČTK to potvrdila Mária Pfeiferová z tiskového týmu prezidenta. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové by již dnes odpoledne měl mít Pavel na Hradě první schůzky. Prostory určené pro prezidenta, jeho manželku a kancléřku již byly podle mluvčí zkontrolovány a jsou nyní bezpečnostně v pořádku. Výslednou zprávu o kontrole hradní tým teprve dostane.

před 3 hodinami

Energetika, ilustrační fotografie.

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aktualizováno před 3 hodinami

Pavel nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát politici

Prezident Petr Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že to Ústavnímu soudu může spíše prospět než uškodit. Řekl to dnes serveru Deník.cz.

Zdroj: ČTK

Další zprávy