OSN: Globální firmy profitují na genocidě v Gaze

Zpráva byla předložena Radě OSN pro lidská práva a tvrdí, že řada firem z celého světa přímo či nepřímo podporuje izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, která trvá už 21 měsíců. Albanese uvedla, že izraelská vojenská operace, která podle odhadů zabila více než 56 000 Palestinců, má znaky genocidy a pokračuje i díky tomu, že je „lukrativní“ pro řadu mezinárodních hráčů.

„Zatímco je Gaza systematicky ničena a Západní břeh se ocitá pod rostoucím útokem, tato zpráva ukazuje, proč izraelská genocida pokračuje – protože z ní mnozí profitují,“ uvedla Albanese. V rozhovoru pro deník The Guardian zdůraznila, že za 630 dní sledování situace shromáždila dostatek důkazů, aby mohla genocidu jasně pojmenovat.

Mezi firmami, které jsou ve zprávě zmíněny, figuruje americký zbrojní gigant Lockheed Martin, výrobce stíhačky F-35, kterou Izrael využívá v tzv. „beast mode“ s kapacitou 18 000 liber pum. Zbrojní program je největší svého druhu v izraelské historii a zapojuje přes 1600 dalších výrobců v osmi státech.

Významnou roli podle Albanese hraje i technologická společnost Palantir, která má úzké vazby na izraelskou armádu a poskytuje jí analytické nástroje využitelné na bojišti. Firma sice popírá zapojení do některých kontroverzních programů pro určování cílů, nicméně nepopírá strategickou spolupráci s IDF.

Kritika míří rovněž na švédsko-čínského výrobce těžké techniky Volvo, který měl dle zprávy nadále dodávat stroje, jež se používají k demolici domů, mešit a infrastruktury na palestinských územích. Firma tvrdí, že většina používané techniky byla prodána jako použitá a že nemá přímý vliv na její aktuální využití.

Zpráva dále uvádí, že financování války umožnily i přední světové banky a investiční fondy. Například BNP Paribas a Barclays pomáhaly Izraeli prodávat dluhopisy, které financovaly vojenské výdaje navzdory mezinárodním výtkám. Fondy jako Pimco a Vanguard pak tyto dluhopisy nakupovaly, čímž pomáhaly stabilizovat izraelské veřejné finance.

Kritika míří i na největší světový státní fond – norský Government Pension Fund Global (GPFG), který od října 2023 navýšil investice do izraelských firem o 32 %. Ačkoli fond uvedl, že růst hodnoty investic byl způsoben výnosy a nikoli nákupy, Albanese argumentuje, že jakákoli spolupráce s firmami uvedenými na seznamu OSN o činnosti v okupovaných oblastech je neobhajitelná.

Případné důsledky pro zapojené firmy a manažery mohou být podle Albanese velmi vážné. Ve své zprávě připomíná precedent z norimberských procesů, konkrétně soud s vedením koncernu IG Farben, i postup jihoafrické komise pravdy a smíření, která se po apartheidu zabývala zapojením firem do systému útlaku.

Albanese rovněž apeluje na Mezinárodní trestní soud a národní soudní autority, aby zahájily vyšetřování a případná trestní řízení proti firmám a jejich zástupcům, kteří se mohli podílet na válečných zločinech či z nich profitovat. OSN podle ní poskytla rámec pro zodpovědnost korporací již v roce 2011, kdy zveřejnila tzv. Guiding Principles on Business and Human Rights.

Současná podpora Spojených států Izraeli zůstává výrazná a firmy jako Lockheed Martin se na svých stránkách chlubí svou klíčovou rolí v bezpečnosti židovského státu. Podobně Palantir deklaruje hrdost na podporu izraelských obranných misí.

Zpráva Francescy Albanese je dalším hlasem v rostoucím mezinárodním tlaku na přehodnocení spolupráce s Izraelem a odpovědnost nejen politických aktérů, ale i firemního sektoru. Podle Albanese nelze k ukončení násilí dojít bez „konce beztrestnosti“ a zajištění spravedlnosti nejen pro oběti, ale i pro budoucí generace.