Válka vadí ruské armádě i elitám. Podle zpravodajců by mohlo dojít i k převratu

Někteří ambiciózní představitelé ruského vedení ve vzniklém chaosu zavětřili příležitost a Kremlu předložili návrhy, jak zvrátit neúspěšnou válku nebo nepovedenou mobilizaci. Jiní se k sobě snaží nepřitahovat pozornost a udržet se u moci, případně se vyhnout trestu. Západní zpravodajské agentury hlásí vysokou míru nespokojenosti v ruské armádě a mezi elitou země. Některé dokonce naznačují, že by mohlo dojít k převratu.

Dva z nejznámějších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov a podnikatel Jevgenij Prigožin, otevřeně vyhlásili válku ministru obrany Sergeji Šojguovi a jeho generálům kvůli sérii vojenských neúspěchů.

"Putin má destruktivní povahu, poštvává proti sobě různé frakce, aby viděl, co bude mít nejlepší výsledek," uvedl nejmenovaný bývalý úředník ruského ministerstva obrany, který pracoval se Šojguem i Prigožinem. Rivalita mezi oběma muži je podle něj dlouhodobá a sahá až k založení žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny v roce 2014.

Prigožin ale našel nepravděpodobného spojence v Kadyrovovi, nestálém vůdci Čečenska, který si v severokavkazské republice výměnou za loajalitu Rusku zřídil osobní léno. Přesto se Kadyrov nedávno projevil jako jeden z nejtvrdších kritiků ruského ministerstva obrany. Krátce po ruské porážce minulý týden u Lymanu, klíčového železničního uzlu v ukrajinské Doněcké oblasti, zahájil Kadyrov ostrý slovní útok vůči ruskému generálnímu štábu a veliteli Centrálního vojenského okruhu Alexandru Lapinovi, odpovědnému za obranu města.

"Ostuda není v tom, že by Lapin byl neschopný," napsal Kadyrov na telegramu. "Jde o to, že ho shora kryje vedení generálního štábu. Co se mě týče, tak bych z něj udělal vojína, sebral mu vyznamenání a poslal ho s puškou na frontu, aby tu ostudu smyl krví," uvedl čečenský lídr.

"Krásné, Ramzane, jen tak dál," odpověděl Prigožin. "Tyhle syčáky by měli posílat na frontu se samopaly a bosé," dodal podnikatel.

Putin už léta štve své podřízené proti sobě, aby se nespojili proti němu. "Tahle vyvažovací hra by mohla dobře fungovat v dobách míru, ale právě teď odvádí pozornost od válečného úsilí," uvedl bývalý Putinův poradce Marat Gelman, současný kritik Kremlu.

Podobné veřejné roztržky jsou "nové, důležité, ale i bezprecedentní", domnívá se ruský politolog Dmitrij Oreškin. "Tak otevřený a veřejný boj mezi elitami o Putinovu pozornost jsme ještě nezažili," dodává.

Kadyrov a Prigožin nejsou jediní, kteří se obuli do ruské armády. Své výhrady mají i televizní propagandisté Margarita Simonjanová a Vladimir Solovjev, kteří otevřeně kritizovali odvody i armádu. "Naši lidé nejsou hloupí," prohlásil Andrej Kartapolov, bývalý armádní velitel a šéf obranného výboru ruské Státní dumy, a zároveň obvinil armádu, že ve svých každodenních zprávách o válce lže. "Vidí, že jim neříkají pravdu," řekl.

Ruskem dosazený představitel okupační správy na Ukrajině dokonce navrhl, aby se Šojgu kvůli selháním v ukrajinském konfliktu zastřelil.

"Kreml hledá, na koho svalit vinu. Jsou tu tři zjevná selhání: začátek války, nedávné vojenské neúspěchy a zpackaná mobilizace," řekl Gelman. Jako obětní beránci se zjevně nabízí právě Šojgu a další vrcholní představitelé armády.

Kontakt ruské investigativní novinářky Jevgeniji Albacové odhaduje, že nejméně 70 procent vedoucích představitelů ruskou válku proti Ukrajině odmítá. Jiná nejmenovaná novinářka z ruské státní televize uvedla, že velkou část politické elity zachvátil "intenzivní strach".

"Čím výš jdete, tím větší zoufalství cítíte. Panuje všeobecné povědomí, že válku nelze vyhrát," řekla Albacová. Je podle ní ale nepravděpodobné, že by odpor k válce ohrozil samotného Putina.

"Aby došlo k převratu, nesmí se lidé bát," uvádí Albacová. "Kde by se ti lidé měli vůbec setkávat? Na telefonech, v bytech jsou odposlechy," vysvětluje. Podle Oreškina je povstání proti Putinovi pro všechny strany příliš rizikové. "Celý tento systém stojí na vůdci," dodává.