Zelenskyj pustil RB OSN drastické video ukazující mrtvé na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buči, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech, v jiných částech Ukrajiny. V jeho zemi se podle něj odehrávají ty nejhorší válečné zločiny od druhé světové války a Rusko chce z Ukrajinců udělat tiché otroky.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naopak prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu "dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu". Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je válka na Ukrajině jednou z největších výzev v historii této organizace kvůli "své povaze, intenzitě a dopadům".

Zelenskyj, který se jednání Rady bezpečnosti zúčastnil formou videopřenosu a poprvé tak od zahájení války na Ukrajině promluvil na půdě OSN, popisoval, jakých krutostí se ruští vojáci dopustili během několikatýdenní okupace Buče. Mluvil o tom, že "civilisté umírali v obytných domech, ruští vojáci je přejížděli tanky, když lidé seděli v autech, uřezávali jim končetiny, vytrhávali jazyky, protože agresor neuslyšel, co chtěl". Prezident prohlásil, že svědectví o dalších zvěrstvech ruských jednotek vyjdou najevo i v dalších městech, jako je Mariupol, Charkov nebo Borodjanka. Ruští vojáci neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti; na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že "jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli", a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Ruské jednotky se z Kyjevské oblasti v uplynulých dnech stáhly a ukrajinské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že získalo znovu kontrolu nad celým tímto regionem.

Podle ruského zástupce při OSN "jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě". Její vojáci neútočí na civilisty, a "proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali," řekl velvyslanec Něbenzja. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. "Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později," prohlásil ruský představitel.

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko "nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války". Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že Ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi.

Takzvanou "speciální vojenskou operaci", což je oficiální kremelský termín pro invazi na Ukrajině, zahájila ruská armáda na příkaz prezidenta Vlaldimira Putina 24. února s cílem sousední zemi "demilitarizovat a denacifikovat". Ukrajina zdůrazňuje, že Rusko k vojenskému vpádu nemělo důvod.

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. "Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené," upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že "ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily (zakázané) kazetové pumy". Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky. Objevily se rovněž zprávy o "sexuálním násilí páchaném ruskými vojáky, včetně skupinového znásilnění a znásilňování v přítomnosti dětí", řekla DiCarlová. Podle ní také existují tvrzení o sexuálním násilí páchaném příslušníky ukrajinské armády a jednotek civilní obrany.

Generální tajemník OSN Guterres upozornil, že krize na Ukrajině znamená další hrozbu pro rozvojový svět, kde žije více než 1,2 miliardy lidí mimořádně ohrožených prudkým růstem cen potravin, energie a hnojiv.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Ukrajina Buča, Ukrajina

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině

Rusko se může spolehnout na bezpodmínečnou podporu Severní Koreji ve válce na Ukrajině, řekl diktátor Kim Čong-un ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. Šéf ruské diplomacie se nachází na návštěvě v KLDR. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy