Zelenskyj žádal poslance tří zemí o zbraně i sankce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračoval v žádostech o dodatečnou vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, když dnes virtuálně vystoupil v parlamentech Austrálie, Nizozemska a Belgie.

Zelenskyj dnes na sociálních sítích informoval také o jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, zároveň ocenil země, které upouští od sovětské výslovnosti ukrajinských měst, jmenoval například Japonsko.

Australské zákonodárce například vyzval k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské zase k přerušení veškerého obchodu s Ruskem, informovala agentura Reuters. Belgickým poslancům zdůraznil, že mír má větší cenu než diamanty, ropa a plyn.

Zelenského projevy k zákonodárcům v Canbeře, Haagu a Bruselu byly dalšími v početné sérii podobných vystoupení, které ukrajinský prezident absolvoval od vpádu ruské armády do jeho země před více než měsícem. Zelenskyj na dálku promluvil mimo jiné k lídrům Evropské unie, v britské Dolní sněmovně i ke členům amerického Kongresu.

Australským zákonodárcům podle deníku The Guardian řekl, že Ukrajina je "neporazitelná", dokud má podporu mezinárodního společenství. Své představy o podpoře ze strany Austrálie pak formuloval zcela konkrétně. "Máte velmi dobré obrněné transportéry Bushmaster, které by mohly Ukrajině významně pomoci, a další druhy vybavení, které by mohly posílit naši pozici," řekl.

Austrálie je jednou ze zemí, které se připojily k protiruským sankcím evropských zemí a Spojených států. Místní vláda také na začátku března oznámila, že podpoří Ukrajinu vojenským vybavením a humanitární pomocí v celkové výši 105 milionů australských dolarů (přes 1,7 miliardy korun). Slíbila dodat rakety i jinou munici.

Vojenskou podporu má Kyjev také od Nizozemska, které už před vypuknutím ruské invaze avizovalo dodání odstřelovacích pušek, radarů či neprůstřelných vest. Zelenskyj dnes v nizozemském parlamentu žádal další zbraně, jakož i posílení sankcí a peníze na obnovu Ukrajiny.

"Jsou potřeba silnější sankce, aby Rusko nemělo šanci vést tuto válku dál do Evropy," citoval prezidenta Reuters. "Zastavte veškerý obchod s Ruskem," pokračoval Zelenskyj.

Ukrajinský prezident vyzývá evropské lídry, aby sankční režim zesílili i zastavením nákupu ruských fosilních paliv, což zatím někteří z nich z ekonomických důvodů odmítají. Proti zastavení dodávek ropy a plynu se nedávno vyslovil i nizozemský premiér Mark Rutte.

Média také upozorňují na import ruských diamantů, které proudí do Evropské unie přes belgický přístav Antverpy, přičemž tento dovoz zatím také není terčem sankcí. "Domnívám se, že mír je cennější než diamanty, než dohody s Ruskem, než ruské lodě v přístavech a rozhodně cennější než ruská ropa a plyn," řekl v této souvislosti belgickým zákonodárcům na dálku Zelenskyj. I vládu v Bruselu ukrajinský prezident požádal o další dodávky zbraní, konkrétně přitom zmínil zejména nutnost vyzbrojit obránce obléhaného Mariupolu, kde už podle něj zahynuly tisíce lidí.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

před 2 hodinami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy