Izrael odmítl "mezinárodní diktát" v otázce jednostranného uznání Palestiny

Na základě návrhu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua schválila vláda v neděli jednomyslně deklaraci odmítající "mezinárodní diktát" v otázce jednostranného uznání palestinské státnosti. Uvedl to server Times of Israel.

Ve prohlášení se zdůrazňuje, že Izrael kategoricky odmítá jakýkoli mezinárodní diktát týkající se trvalého usmíření s Palestinci. Podle dokumentu by každá taková dohoda měla být dosažena prostřednictvím přímých jednání bez předchozích podmínek.

Deklarace dále zdůrazňuje, že Izrael stále odmítá jednostranné uznání palestinského státu. Podle ní by takový krok po útoku militantů z Hamásu ze 7. října představoval "obrovskou, bezprecedentní cenu za terorismus", což by podle Izraele zabránilo jakékoli budoucí mírové dohodě.

Premiér Netanjahu nechal o zmíněném prohlášení hlasovat poté, co deník Washington Post informoval, že USA a několik arabských zemí pracují na podrobném plánu komplexní mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci, který zahrnuje "pevný časový plán" na vytvoření palestinského státu.

Izrael okupuje od roku 1967 Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém, kde žije kolem 700 000 židovských osadníků mezi třemi miliony Palestinců. Palestinci usilují o vyhlášení nezávislého státu na tomto území, s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

Palestinské území získalo od Organizace spojených národů statut pozorovatelského státu v roce 2012. Zatím Palestinský stát uznalo 139 ze 193 členských zemí OSN, ale USA nejsou mezi nimi. Washington trvá na tom, že dohoda o palestinském státě musí být výsledkem mírových jednání s Izraelem, ale taková jednání neprobíhají od roku 2014.

Netanjahu zdůraznil, že budoucí vztahy mezi Izraelem a Palestinci by měly být výsledkem přímých jednání bez předběžných podmínek. Varoval před jednostranným uznáním Palestiny, což by mohlo být interpretováno jako odměna pro teroristy a mohlo by to zkomplikovat budoucí mírové jednání.

Informace o rozhovoru mezi Netanjahuem a Bidenem přinesla izraelská média. Diskutovali o pokračujících vojenských operacích v Pásmu Gazy, možném útoku na město Rafáh, osudu rukojmích a humanitární situaci v Gaze. Bílý dům potvrdil, že se probíralo propuštění rukojmích a výzva k ochraně civilistů v Rafáhu.

Americká vláda apeluje na Izrael, aby během svých operací v Gaze dbal na ochranu civilistů a účastní se jednání o propuštění rukojmích a zastavení bojů. Od začátku konfliktu v říjnu si izraelské údery vyžádaly životy desetitisíců Palestinců. Izrael vedl válku proti Hamásu od 7. října, kdy palestinští ozbrojenci pronikli z Gazy do izraelského pohraničí a spáchali řadu útoků. 

Biden přitom během nedávných soukromých rozhovorů Netanjahua ostře kritizoval. Je podle něj hlavní překážkou změny izraelského vojenského přístupu v Pásmu Gazy. Pro americkou stanici NBC to uvedli pět zdrojů.

Biden údajně uvedl, že se snaží přimět izraelskou vládu k souhlasu s příměřím v pásmu Gazy, ale Netanjahu "mu dává pekelně zabrat" a je nemožné se s ním dohodnout. Během soukromých rozhovorů údajně označuje Netanjahua jako "toho týpka" a nejméně třikrát ho nazval "blbcem".

Americký prezident vyjádřil svou frustraci nad tím, že jeho vláda předkládá dobré návrhy na dohodu o příměří pro Izrael, ale premiér Netanjahu je neustále odmítá. Také zdůraznil, že premiér Netanjahu podle něj prodlužuje konflikt, aby si udržel moc.

Jeden z insiderů uvedl pro NBC, že Biden řekl, že premiér Netanjahu začal dobře, ale "v poslední době se stal trnem v patě" a "v poslední době dělá problémy". Biden také podle zdrojů NBC uvedl, že poslední dobou premiér Netanjahu přináší spíše problémy.

Přestože Bidenova frustrace nevedla k zásadní změně politiky USA, představitelé pro NBC před dvěma týdny naznačili, že uvažují o zpoždění nebo zpomalení prodeje amerických zbraní Izraeli. Jiní vládní zástupci pak minulý týden naznačili, že se připravují na možnost oficiálního uznání nezávislosti palestinského státu.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost reagoval na otázky ohledně Bidenových komentářů tím, že prezident jasně vyjádřil své nesouhlasné postoje s premiérem Netanjahuem, ale zdůraznil, že jejich vztah je založen na dlouholetém respektu, jak veřejně, tak v soukromí.

Netanjahu v pondělí zopakoval své přesvědčení, že jedině vojenský tlak - až do úplného vítězství nad palestinským militantním hnutím Hamás - vyústí do osvobození zbylých rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. 

Izraelské síly mezitím v pondělí osvobodily dva rukojmí po vtržení do přísně střeženého bytu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Podle Hamásem řízených úřadů při izraelské operaci, kterou doprovázelo i letecké bombardování, zahynulo nejméně 100 Palestinců.

"Pouze neustálý vojenský tlak až do úplného vítězství povede k propuštění všech našich rukojmích," uvedl Netanjahu prostřednictvím své kanceláře.

Izrael v současnosti čelí mezinárodní kritice v souvislosti s plánem rozšířit pozemní operaci i do Rafahu, v němž našlo útočiště více než milion Palestinců prchajících před válkou v enklávě.

Netanjahu už dříve odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

před 5 hodinami

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

před 5 hodinami

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 11 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 14 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy