Izrael přiznal, že nesestřelil všechny íránské rakety. Řekl, kam dopadly

Izraelská armáda potvrdila, že několik raket vypálených v úterý večer Íránem směrem na Izrael zasáhlo základny izraelských vzdušných sil. Nedošlo však k žádným obětem na životech ani k poškození vojenské infrastruktury nebo letadel. Armáda neupřesnila, které základny byly zasaženy, uvedl server Wall Street Journal.

Podle zdroje blízkého izraelské vládě, uvedeného na webu The Times of Israel, bude odpověď Izraele na íránský raketový útok zaměřena na způsobení "významných finančních škod" Íránu. V izraelských vládních kruzích panuje přesvědčení, že reakce musí být razantní a přijít brzy.

Krátce po íránském útoku Izrael oznámil plány na "masivní odvetu". Zpravodajský web Axios, s odvoláním na své zdroje, zmínil možnost útoků na íránské rafinerie či atentátů na vysokopostavené íránské politiky.

V případě, že by Írán reagoval na plánovaný izraelský útok, Axios nevylučuje možnost ostřelování íránských jaderných zařízení.

V úterý večer Írán vypálil na Izrael 181 balistických raket, což byla odpověď na pozemní ofenzívu izraelské armády v Libanonu, kde se nacházejí bašty proíránského hnutí Hizballáh.

Izraelská operace začala v noci na úterý a předcházela jí několikadenní letecké útoky na cíle spojené s Hizballáhem v metropoli Bejrút a dalších částech Libanonu.

Během jednoho z útoků na Bejrút, který se odehrál minulý pátek 27. září, zahynul dlouholetý vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh a několik vysoce postavených velitelů.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján v reakci na íránský raketový útok prohlásil, že Írán využil svého "legitimního práva na obranu" a "odpověděl rozhodně na agresi sionistického režimu". Zdůraznil také, že úterní útok byl jen ukázkou části íránských schopností a varoval Izrael, aby se vyhnul další konfrontaci.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí ve středu uvedl, že Írán jednal v rámci sebeobrany a neplánuje další útoky, pokud k nim nebude vyprovokován izraelským režimem. 

Související

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  
Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Izrael Írán

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy