Nejméně 500 obětí si vyžádal údajný nálet na nemocnici v Gaze, uvedlo v úterý palestinské ministerstvo zdravotnictví. Uvedl to server The Guardian .Izraelské obranné síly (IDF) v reakci uvedly, že podle počátečního vyšetřování byla exploze nemocnice výsledkem neúspěšného odpálení rakety palestinského radikálního hnutí Hamas.
Exploze, kterou podle ministerstva vyvolal izraelský vzdušný útok, zasáhla nemocnici al-Ahlí Arábí v centru města Gaza. Stanice Al-Džazíra uvedla, že útok na nemocnici se údajně odehrál bez předchozího varování a budova stále hoří. Pod jejími troskami se pravděpodobně nacházejí stovky těl obětí.
Izraelské obranné síly (IDF) nejprve uvedly, že nemají podrobnosti o útoku na nemocnici. Mluvčí IDF Daniel Hagari upozornil, že nemá informace, zda byl výbuch ve skutečnosti izraelským náletem. "Je zde spousta náletů, spousta zbloudilých raket a množství nepravdivých zpráv od (palestinského radikálního hnutí) Hamásu," podotkl.
Dvě hodiny po explozi v budově baptistické nemocnice ale izraelská armáda uvedla, že nemíří na takové objekty. Armáda dodala, že okolnosti incidentu stále prověřuje. I vysoce postavená důstojnice izraelských záloh Talja Lankriová ve vysílání izraelské televize uvedla, že izraelská armáda "nemíří na nemocnice. To není (náš) terč".
Izraelské obranné síly následně uvedly, že podle počátečního vyšetřování byla exploze nemocnice v centru města Gaza výsledkem neúspěšného odpálení rakety palestinského radikálního hnutí Hamás.
Počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy dnes podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 3000. Dalších 12 500 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Celkový počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 4400, zraněno je nejméně 15 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Nemocnice - poslední bezpečné místo v enklávě
Nemocnice se v Gaze staly posledním bezpečným místem, kam se uchylují jak zranění, tak i jejich rodiny. Dár aš-Šifá představuje největší nemocnici v Pásmu Gazy. Uchylují se do ní lidé nejen kvůli naléhavým zdravotním potřebám, ale také proto, že doufají, že budou v bezpečí před izraelským bombardováním. Podle místních úřadů se v budově nemocnice, na jejím okolí a na dvoře nachází mezi 35 000 a 40 000 lidmi, informuje deník The Guardian.
Jeden z místních chirurgů s jménem Ghasán uvedl, že "lékaři přivedli své rodiny sem, aby byly v bezpečí. V noci jsem dokonce spal na operačním stole. Lidé jsou naprosto vyděšení a mají za to, že toto místo je nejbezpečnější." Nicméně vysoká koncentrace lidí přináší riziko šíření infekčních nemocí.
Ačkoli byla nemocnice v poslední dekádě s výjimkou incidentu v roce 2014 ušetřena ostřelování, dnes, stejně jako další zdravotnická zařízení v Gaze, čelí úplné izraelské blokádě a nemá externí zdroj elektřiny. Existuje obava, že palivo do generátorů by mohlo být vyčerpáno během několika hodin a maximálně jednoho dne.
Izraelské úřady vyzvaly nemocnici, aby se evakuovala a přesunula na jih Pásma Gazy. Místní obyvatelé však tvrdí, že to není možné, protože v jiné části Gazy není zařízení, které by mohlo pojmout takové množství pacientů. Tím pádem je nemocnice nadále přetížená. Lékaři musí kvůli vyčerpaným zásobám a lidským silám prioritně ošetřovat pouze nejzávažnější případy, pacienti jsou ošetřováni na chodbách, mimo budovu nemocnice a těla zemřelých jsou umisťována do stanů, na parkoviště nebo venku na slunci.
"Kvůli strachu lidé neprovádějí pohřby svých zesnulých," řekl chirurg Ghasán. "Není pouze o vyčerpání zásob, ale také o vyčerpanosti personálu. Mnoho z nich bylo zabito a mnozí přišli o členy rodiny. Dnes ráno jsme přijali dvě děti z různých míst, obě vážně zraněné, obě označené štítkem 'zraněné dítě, bez žijících příbuzných'... i ti, kteří přežijí, stráví zbytek svého života osamoceni."
Počty mrtvých, zraněných a vysídlených ve válce v Izraeli dosahují několika tisíců. Izrael eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Rostoucí počty mrtvých hlásí i Palestina. Izraelské letectvo podniká protiútoky na pozice Hamásu a podle posledních údajů bylo v Gaze zabito nejméně 2800 Palestinců a 9700 lidí bylo zraněno, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví.
Celkový počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 4000, zraněno je nejméně 13 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Pásmo Gazy , Izraelská armáda , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
před 1 hodinou
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
před 2 hodinami
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
před 3 hodinami
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
před 4 hodinami
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
před 5 hodinami
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
před 5 hodinami
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
před 6 hodinami
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
před 7 hodinami
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
před 8 hodinami
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
před 9 hodinami
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
před 9 hodinami
Tragédie v řadách policie. Potápěč se nevynořil při výcviku na Vysočině
před 10 hodinami
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
před 11 hodinami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 12 hodinami
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 13 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 14 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Zdroj: David Holub