PŮVODNÍ ZPRÁVA | Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře

Západ se konečně probouzí

Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun je přesvědčen, že „Ukrajina nakonec zvítězí, protože za ní stojí kolektivní Západ“. „Evropa je odhodlána dosáhnout pozitivního výsledku, protože všechny ostatní výsledky jsou pro evropskou bezpečnost škodlivé,“ nastínil pro EuroZprávy.cz. 

Expert připomněl svůj dřívější článek pro Euromaidan Press, v němž zdůraznil, že se válka vede v šesti oblastech – konkrétně na zemi, ve vzduchu, na moři, ve vesmíru, v kyberprostoru a také v kognitivním prostoru. „Rusko vede neudržitelnou válku na souši; kampaň, která se pomalu vyvíjí ve prospěch Ukrajiny díky válce dronů, rostoucím ukrajinským kapacitám pro údery dlouhého dosahu a kombinovanému obrannému průmyslovému potenciálu Evropy a USA,“ shrnul. 

„Rusko je poráženo ve vzduchu, na moři, ve vesmíru i v kyberprostoru. Dosud skutečně vítězilo pouze v kognitivním prostoru. Ne na Ukrajině, ale na Západě. Strategické vyhlídky agresorského státu se stanou krajně neradostnými v okamžiku, kdy USA a Evropa znovu získají iniciativu v kognitivním prostoru a najdou odvahu udělat, co je třeba,“ doplnil. 

Západ se podle Midttuna „probouzí“ a uvědomuje si strategické důsledky války. „Evropa chápe, že vždy šlo o širší konfrontaci a že Západ – nikoli Ukrajina – je nepřítelem Ruska. EU již dlouho uznává, že Rusko vede hybridní válku proti jejím členským státům a že jeho zlovolné aktivity nabývají na rozsahu a dosahu. Chápe, že Rusko se na Ukrajině nezastaví, ale usiluje o obnovení zájmové sféry nad částmi území EU a NATO,“ vysvětlil.

Ukrajina zpočátku obětuje území

Výkonná ředitelka Prague Security Studies Insitute Dr. Jana Robinson se domnívá, že nejpravděpodobnější scénář Trumpovy administrativy začne tím, že „Ukrajina obětuje – alespoň dočasně – zhruba 20 % svého území ruské okupaci. Ukrajina bude pravděpodobně – a náležitě – trvat na tom, aby toto rozdělení země, s jakousi demilitarizovanou zónou (DMZ), která bude dělit obě strany, nebylo považováno za trvalý rys evropského geopolitického rozdělení,“ shrnula pro EuroZprávy.cz. 

Rusko se podle Robinson nevyhnutelně rozhodne přeskupit a vyzbrojit za účelem okupace zbytku Ukrajiny a dokončení její anexe. „Prezident Trump dal najevo svou ochotu způsobit Rusku další ekonomické a finanční útrapy, aby v příštích pár měsících přivedl Putina k jednacímu stolu,“ poznamenala. 

Rovněž připomněla, že „Trump naznačil svůj záměr poskytnout rakety s delší dráhou letu a další sofistikované zbraňové systémy, pokud by se Putin bránit tomu, co Trump považuje za ‚konstruktivní jednání‘.“

Členství Ukrajiny v NATO podle ní „téměř jistě nepůjde na jednací stůl“, členství v Evropské unii však vidí nadějněji. „Členství v EU může pravděpodobně pokračovat, i když velmi pomalu,“ připustila. „Prezident Trump skoro jistě očekává, že evropské vojenské jednotky budou chránit ukrajinskou DMZ a zajistí další struktury odstrašení,“ doplnila Robinson s tím, že půjde například o sledování, pokračující sankce nebo schopnost včasné výstrahy. 

„Trump pravděpodobně dá Putinovi jasně najevo, že na jakoukoliv jeho snahu vymanit se z této dohody a obnovit agresi odpoví použitím amerických zbraňových systémů (stand-off weapons), včetně amerických stíhacích letadel – ale žádné americké pozemní jednotky,“ upřesnila. 

Ukrajina by mohla přijmout dohodu, která by jí umožnila přečkat současnou situaci Ruska pod Putinovou diktaturou. To by jí mohlo pomoci získat čas a vyhnout se dalším ekonomickým a finančním sankcím. Tato strategie by snad výrazně zlepšila vyhlídky Kyjeva na znovuzískání svého suverénního území někdy v budoucnu,“ dodala Robinson. 

Bolestivý kompromis

Expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako nejvíce relevantní scénář vnímá určitý „bolestivý kompromis“, v němž dojde k uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, nicméně za cenu značných ukrajinských územních ztrát. „Bude proto stěžejní, jaké parametry ukončení války a zejména bezpečnostní garance pro Ukrajinu se podaří vyjednat,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Vstup země do Evropské unie nebo Severoatlantické aliance je podle ní otázkou vzdálenější budoucnosti z důvodů politických, ekonomických i vnitrospolečenských. „S ohledem na blízký časový horizont se nabízí alternativy v podobě vojenských misí OSN, NATO či EU v oblasti s cílem zajistit ukrajinské hranice a dlouhodobý klid zbraní v oblasti,“ vysvětlila. 

Taterová následně dodala, že je s „ohledem na budoucnost klíčové, zda Západ setrvá ve svém úsilí Ukrajinu rozsáhle podporovat, jaký bude politický vývoj v Rusku, a jak se s válkou a jejími dopady dokáže vyrovnat ukrajinská společnost zejména s ohledem na rozsáhlé lidské, územní a materiální ztráty“. 

Dohoda spíš pro Evropu než Ukrajinu

Svůj pohled na možnosti ukončení konfliktu na Ukrajině v rozhovoru pro EuroZprávy.cz už minulý týden popsal ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost. „Ukrajina chce získat záruku, že mírová jednání nejsou dalším důvodem k čekání, až se změní politická scéna a Putin ji využije k dalšímu útoku a zabití nové generace Ukrajinců,“ nastínil. 

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj není na spravedlnost a dlouhodobý mír připraven. „V tomto ohledu vše závisí na panu Trumpovi. Pokud je připraven nastolit mír silou, pak může Putina donutit k mírovým jednáním s využitím jeho slabých stránek, jako jsou ceny ropy a ‚stínová flotila‘. Pokud by došlo pouze k politickému rozhodnutí o nátlaku na Ukrajinu, pak se válka na evropský kontinent vrátí hned po Trumpově odchodu z funkce s mnohem větším dopadem,“ vysvětlil.

Zdůraznil, že nejde ani tolik o dohodu pro Ukrajinu, jako pro celou Evropu. „Jde o to, že Evropa bude v příštích letech stále méně bezpečná kvůli hrozbám ze strany Ruska, které budou doprovázeny frustrací a rozhořčením těch ukrajinských bojovníků, kteří přišli o všechno a budou z této ztráty vinit USA a EU,“ pokračoval.

„Klíčové je, že Ruská federace v současném stavu pod vládou Vladimira Putina, která je partnerem Severní Koreje a Číny, představuje jasnou a nepochybnou hrozbu. A dokud tato hrozba nezmizí a Putinův režim nebude sesazen a Ruská federace nezačne plnit a dodržovat svou vlastní ústavu – jsou jakékoli naděje na udržitelný mír stejným zbožným přáním a kouzlem, jak jsem popsal dříve,“ shrnul.