PŮVODNÍ ZPRÁVA | Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře

Úspěch Kyjeva, územní ztráty nebo bolestivé kompromisy? Odborníci na mezinárodní politiku exkluzivně pro EuroZprávy.cz analyzovali možné varianty ukončení konfliktu. Výraznou roli přitom hraje administrativa Donalda Trumpa, která o míru mluví téměř denně – konkrétní plán však zatím neodhalila.

Západ se konečně probouzí

Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun je přesvědčen, že „Ukrajina nakonec zvítězí, protože za ní stojí kolektivní Západ“. „Evropa je odhodlána dosáhnout pozitivního výsledku, protože všechny ostatní výsledky jsou pro evropskou bezpečnost škodlivé,“ nastínil pro EuroZprávy.cz. 

Expert připomněl svůj dřívější článek pro Euromaidan Press, v němž zdůraznil, že se válka vede v šesti oblastech – konkrétně na zemi, ve vzduchu, na moři, ve vesmíru, v kyberprostoru a také v kognitivním prostoru. „Rusko vede neudržitelnou válku na souši; kampaň, která se pomalu vyvíjí ve prospěch Ukrajiny díky válce dronů, rostoucím ukrajinským kapacitám pro údery dlouhého dosahu a kombinovanému obrannému průmyslovému potenciálu Evropy a USA,“ shrnul. 

„Rusko je poráženo ve vzduchu, na moři, ve vesmíru i v kyberprostoru. Dosud skutečně vítězilo pouze v kognitivním prostoru. Ne na Ukrajině, ale na Západě. Strategické vyhlídky agresorského státu se stanou krajně neradostnými v okamžiku, kdy USA a Evropa znovu získají iniciativu v kognitivním prostoru a najdou odvahu udělat, co je třeba,“ doplnil. 

Západ se podle Midttuna „probouzí“ a uvědomuje si strategické důsledky války. „Evropa chápe, že vždy šlo o širší konfrontaci a že Západ – nikoli Ukrajina – je nepřítelem Ruska. EU již dlouho uznává, že Rusko vede hybridní válku proti jejím členským státům a že jeho zlovolné aktivity nabývají na rozsahu a dosahu. Chápe, že Rusko se na Ukrajině nezastaví, ale usiluje o obnovení zájmové sféry nad částmi území EU a NATO,“ vysvětlil.

Ukrajina zpočátku obětuje území

Výkonná ředitelka Prague Security Studies Insitute Dr. Jana Robinson se domnívá, že nejpravděpodobnější scénář Trumpovy administrativy začne tím, že „Ukrajina obětuje – alespoň dočasně – zhruba 20 % svého území ruské okupaci. Ukrajina bude pravděpodobně – a náležitě – trvat na tom, aby toto rozdělení země, s jakousi demilitarizovanou zónou (DMZ), která bude dělit obě strany, nebylo považováno za trvalý rys evropského geopolitického rozdělení,“ shrnula pro EuroZprávy.cz. 

Rusko se podle Robinson nevyhnutelně rozhodne přeskupit a vyzbrojit za účelem okupace zbytku Ukrajiny a dokončení její anexe. „Prezident Trump dal najevo svou ochotu způsobit Rusku další ekonomické a finanční útrapy, aby v příštích pár měsících přivedl Putina k jednacímu stolu,“ poznamenala. 

Rovněž připomněla, že „Trump naznačil svůj záměr poskytnout rakety s delší dráhou letu a další sofistikované zbraňové systémy, pokud by se Putin bránit tomu, co Trump považuje za ‚konstruktivní jednání‘.“

Členství Ukrajiny v NATO podle ní „téměř jistě nepůjde na jednací stůl“, členství v Evropské unii však vidí nadějněji. „Členství v EU může pravděpodobně pokračovat, i když velmi pomalu,“ připustila. „Prezident Trump skoro jistě očekává, že evropské vojenské jednotky budou chránit ukrajinskou DMZ a zajistí další struktury odstrašení,“ doplnila Robinson s tím, že půjde například o sledování, pokračující sankce nebo schopnost včasné výstrahy. 

„Trump pravděpodobně dá Putinovi jasně najevo, že na jakoukoliv jeho snahu vymanit se z této dohody a obnovit agresi odpoví použitím amerických zbraňových systémů (stand-off weapons), včetně amerických stíhacích letadel – ale žádné americké pozemní jednotky,“ upřesnila. 

Ukrajina by mohla přijmout dohodu, která by jí umožnila přečkat současnou situaci Ruska pod Putinovou diktaturou. To by jí mohlo pomoci získat čas a vyhnout se dalším ekonomickým a finančním sankcím. Tato strategie by snad výrazně zlepšila vyhlídky Kyjeva na znovuzískání svého suverénního území někdy v budoucnu,“ dodala Robinson. 

Bolestivý kompromis

Expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako nejvíce relevantní scénář vnímá určitý „bolestivý kompromis“, v němž dojde k uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, nicméně za cenu značných ukrajinských územních ztrát. „Bude proto stěžejní, jaké parametry ukončení války a zejména bezpečnostní garance pro Ukrajinu se podaří vyjednat,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Vstup země do Evropské unie nebo Severoatlantické aliance je podle ní otázkou vzdálenější budoucnosti z důvodů politických, ekonomických i vnitrospolečenských. „S ohledem na blízký časový horizont se nabízí alternativy v podobě vojenských misí OSN, NATO či EU v oblasti s cílem zajistit ukrajinské hranice a dlouhodobý klid zbraní v oblasti,“ vysvětlila. 

Taterová následně dodala, že je s „ohledem na budoucnost klíčové, zda Západ setrvá ve svém úsilí Ukrajinu rozsáhle podporovat, jaký bude politický vývoj v Rusku, a jak se s válkou a jejími dopady dokáže vyrovnat ukrajinská společnost zejména s ohledem na rozsáhlé lidské, územní a materiální ztráty“. 

Dohoda spíš pro Evropu než Ukrajinu

Svůj pohled na možnosti ukončení konfliktu na Ukrajině v rozhovoru pro EuroZprávy.cz už minulý týden popsal ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost. „Ukrajina chce získat záruku, že mírová jednání nejsou dalším důvodem k čekání, až se změní politická scéna a Putin ji využije k dalšímu útoku a zabití nové generace Ukrajinců,“ nastínil. 

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj není na spravedlnost a dlouhodobý mír připraven. „V tomto ohledu vše závisí na panu Trumpovi. Pokud je připraven nastolit mír silou, pak může Putina donutit k mírovým jednáním s využitím jeho slabých stránek, jako jsou ceny ropy a ‚stínová flotila‘. Pokud by došlo pouze k politickému rozhodnutí o nátlaku na Ukrajinu, pak se válka na evropský kontinent vrátí hned po Trumpově odchodu z funkce s mnohem větším dopadem,“ vysvětlil.

Zdůraznil, že nejde ani tolik o dohodu pro Ukrajinu, jako pro celou Evropu. „Jde o to, že Evropa bude v příštích letech stále méně bezpečná kvůli hrozbám ze strany Ruska, které budou doprovázeny frustrací a rozhořčením těch ukrajinských bojovníků, kteří přišli o všechno a budou z této ztráty vinit USA a EU,“ pokračoval.

„Klíčové je, že Ruská federace v současném stavu pod vládou Vladimira Putina, která je partnerem Severní Koreje a Číny, představuje jasnou a nepochybnou hrozbu. A dokud tato hrozba nezmizí a Putinův režim nebude sesazen a Ruská federace nezačne plnit a dodržovat svou vlastní ústavu – jsou jakékoli naděje na udržitelný mír stejným zbožným přáním a kouzlem, jak jsem popsal dříve,“ shrnul.

Související

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.
Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Steve Witkoff

Witkoff: Putin není špatný člověk, je chytrý a mám ho rád

Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff odmítl plán britského premiéra Keira Starmera na vytvoření mezinárodní síly pro podporu příměří na Ukrajině. Návrh označil za „pózu a gesto“ a kritizoval evropské lídry za „jednoduché myšlení“, které podle něj spočívá v tom, že „všichni musí být jako Winston Churchill“.

před 1 hodinou

včera

Papež František

Papež František bude propuštěn z nemocnice

Papež František, který se v posledních týdnech léčil s oboustranným zápalem plic, bude v neděli propuštěn z římské nemocnice Gemelli. Podle vyjádření lékařů se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, nicméně ho čeká dvouměsíční rekonvalescence v jeho rezidenci Casa Santa Marta ve Vatikánu.

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal

Téměř dvě třetiny obyvatel Slovenské republiky (63,5 %) preferují, aby se země orientovala na Západ, tedy na EU. Naopak počet těch, kteří dávají přednost Východu, konkrétně Ruské federaci, je třikrát nižší (19,2 %). Vyplývá to z průzkumu think-tanku Future Slovakia Forum ve spolupráci s agenturou Focus realizovaného ve dnech 3. až 6. března na reprezentativním vzorku 1006 respondentů.

včera

včera

sport

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech

Málokdy se stává, že se v Poslanecké sněmovně vedle tradičních životně důležitějších věcí mluví i o fotbale. Ve čtvrtek tomu tak bylo. Jelikož se ale tak dělo ve Výboru pro bezpečnost, mluvilo se hlavně o zásazích policie z poslední doby. Přetřásal se tak především zásah po nedávném derby pražských „S“, na který si stěžovali fanoušci Slavie a právě na základě následné reakce od předsedy slávistického představenstva Jaroslava Tvrdíka k jednání mezi poslanci, ministerstvem vnitra, policií, Ligovou fotbalovou asociací (LFA) i Fotbalovou asociací ČR (FAČR) došlo.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

včera

včera

včera

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

včera

včera

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

včera

včera

včera

Bouřky

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

včera

Jan Zahradil

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS

Bývalý europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS) Jan Zahradil oznámil svůj odchod ze strany po téměř 34 letech členství. Uvedl, že důvodem je rostoucí propast mezi jeho názory a postoji současného vedení strany. Ve svém prohlášení zároveň uvedl, že koalici Spolu, kterou tvoří ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL, v nadcházejících volbách podporovat nebude. Zahradilovo členství v ODS oficiálně zanikne k 31. březnu tohoto roku nezaplacením členských příspěvků.

včera

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

21. března 2025 22:47

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

21. března 2025 21:53

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno 21. března 2025 20:50

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy