ROZHOVOR | Zolotukhin: Nezůstávejte v zázračné iluzi, že Putin uvidí, jak je všechno špatně, a přestane

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil svou vizi možného mírového řešení mezi Ruskem a Ukrajinou. „Ukrajina chce získat záruku, že mírová jednání nejsou dalším důvodem k čekání, až se změní politická scéna a Putin ji využije k dalšímu útoku a zabití nové generace Ukrajinců,“ říká.

Má základní otázka zní: Jsou obě strany skutečně připraveny zahájit mírové rozhovory, jak by si pan Trump přál? To znamená do 100 dnů jeho prezidentství a v ideálním případě tak, aby konflikt mohl být již definitivně urovnán.

Skutečnou otázkou v tomto ohledu je, co konkrétně máme na mysli pod „zahájením mírových rozhovorů?“ Výchozí pozice vyjednavačů jsou většinou známé. Vladimir Putin chce, aby ukrajinský národ přestal existovat, ať už vojenskou cestou, nebo hybridní válkou během příměří, jak tomu bylo v období minských dohod. To bylo z jeho strany oficiálně potvrzeno tolikrát, že nechápu, proč bych se o tom měl ještě dohadovat? Ukrajina chce získat záruku, že mírová jednání nejsou dalším důvodem k čekání, až se změní politická scéna a Putin ji využije k dalšímu útoku a zabití nové generace Ukrajinců.

Klíčovou hodnotou Ukrajinců je rodina a děti. Nic není důležitější než toto. A to je základní pilíř ukrajinské státnosti. A teď mi řekněte, proč by měli Ukrajinci doufat v mírové rozhovory, když Putinovi na nějakých volbách a politických změnách nezáleží, protože je autokrat a tyran, a jen čeká na konec Trumpova prezidentství, jako čekal, až Angela Merkelová odstoupí kvůli jinému slabšímu vůdci? Takže mírové rozhovory skončí jakkoliv, za nejméně 4-5 let Putin posílí, sebere další armádu Rusů a znovu zaútočí na Ukrajinu. Ale v tom případě bychom se boje neměli ujmout my, ale naše děti.

Pokud potřebujeme mírové rozhovory jen proto, abychom tuto válku předali další generaci Ukrajinců – je to proti našim základním hodnotám. A ukrajinská strana není připravena obětovat své hodnoty pro mírové rozhovory. Proto, když mluvíme o otevřenosti mírovým rozhovorům, musíme objasnit, že ukrajinská strana byla vždy připravena na spravedlnost a dlouhodobý mír. A je připravena i nyní.

Problém je v tom, že Putin na to není připraven, protože to nikdy nebylo jeho cílem. V tomto ohledu vše závisí na panu Trumpovi. Pokud je připraven nastolit mír silou, pak může Putina donutit k mírovým jednáním s využitím jeho slabých stránek, jako jsou ceny ropy a „stínová flotila“. Pokud by došlo pouze k politickému rozhodnutí o nátlaku na Ukrajinu, pak se válka na evropský kontinent vrátí hned po Trumpově odchodu z funkce s mnohem větším dopadem.

To je tedy odpověď na druhou část vaší otázky o urovnání konfliktu. Osobně nevidím žádná preventivní opatření k urovnání konfliktu. To, co vidím nyní, je jen přenesení konfliktu na další generace Ukrajinců a Evropanů.

Na bojišti panuje velká vzájemná nenávist, vyčerpání a demoralizace. Může to být faktor, který donutí zejména Putina ustoupit a kývnout na jednání?

Myslím, že máte pravdu. Na obou stranách fronty panuje vyčerpání. Ale v tomto vyčerpání je klíčový rozdíl, který Evropané stále odmítají pochopit. Ukrajina si váží každého života, každého vojáka, každého bojovníka. A my všichni, Ukrajinci, cítíme hlubokou bolest nad našimi krajany, kteří se zbraní v ruce brání nás a naši vlast.

Ruskému vedení jsou statisíce Rusů vržených do pekla války zcela lhostejné. Putinovi to naprosto nevadí a může to udělat milionům dalších Rusů. A nejhorší na tom je, že jim to také nevadí.

Jak si dovedete představit, že by nějaký jiný politický vůdce světa řekl o jaderném holokaustu veřejně: „Všichni zemřou a my půjdeme do nebe?“ Tak to o tom v tuto chvíli mluvíme. Rusům nevadí, že jim jejich prezident slibuje smrt jadernými údery. To není nic jiného než teroristický fundamentalismus uprostřed Evropy.

Pokud si myslíte, že utrpení ruského lidu může Putina přesvědčit k mírovým jednáním – no... Hodně štěstí!

Putina k něčemu donutíte jen silou, a to doslova. Jinému jazyku nerozumí. A historicky můžete potvrdit, že Putin vyjednává, jen když prohrává. První rozhovory v Istanbulu v roce 2022 byly zahájeny až poté, co Putin zjistil, že jeho blesková válka selhala a on prohrává.

Prosím, nezůstávejte v té zázračné evropské iluzi, že Putin uvidí, jak je všechno špatně, a přestane. Je to nebezpečné a zločinné zbožné přání, které ohrožuje národy Evropy.

Nebylo by nakonec nejlepší nechat Ukrajince a Rusy, aby si mír vyřešili sami, bez cizí intervence? Nebo alespoň s intervencí prostředníka, který nemá v konfliktu tak masivní zájmy jako USA.

S tím bych rád souhlasil, kdyby nebylo jedné zásadní jednoduché věci. Putin nikdy nevěřil, nevěří a nikdy neuzná, že Ukrajina je nezávislý suverénní stát. On a jeho nohsledi jako Segrej Lavrov, ministr zahraničních věcí, nebo Sergej Naryškin, šéf rozvědky, tuto skutečnost každý den oficiálně potvrzují.

Při každém svém veřejném vystoupení zdůrazňují, že nejsou ve sporu s Ukrajinou, ale bojují s NATO a USA na ukrajinské půdě. Problém je v tom, že NATO do tohoto boje nikdy nevstoupilo, proto evropský kontinent brání ukrajinští bojovníci a jejich krev. Navzdory tomu, že Ukrajina o to nikdy nestála. Ukrajina chtěla být součástí NATO, ale není. A stále chce být jeho součástí. Nyní jsou však Ukrajina a NATO odlišné subjekty.

Putin, Lavrov, Naryškin a další však každý den zabíjejí Ukrajince a tvrdí, že jsou v boji s „kolektivním Západem“, NATO a USA.

Proto bohužel vaše otázka působí z jedné strany velmi logicky, ale z druhé směšně. Ukrajinci si mír s Rusy nemohou vyřešit sami, protože Putin nikdy nevěřil, že bojuje s Ukrajinci. Nikdy nevěřil, že Ukrajinci mohou sami sebe zastupovat v procesu vyjednávání. Proto je to, co navrhujete, prostě nereálné a opět jde o jakési magické myšlení.

Kdo by mohl být oním prostředníkem? Pravděpodobně ne Švýcarsko, vzhledem k tomu, že je Rusko nepovažuje za „přátelské“.

Jak jsem již několikrát řekl, žádného prostředníka nepotřebujeme. Potřebujeme někoho, kdo donutí Putina přijmout spravedlnost a dlouhodobý mír namísto nového triku, jak posílit a znovu zaútočit. Zprostředkovatel je potřeba, když dojde ke sporu. My žádný spor nemáme. Máme nevyprovokovanou vojenskou agresi v plném rozsahu proti nezávislé zemi. Máme asimilační genocidu Ukrajinců na okupovaných územích. Naprosto veřejně jsme artikulovali závazek vymazat Ukrajinu z planety. Jestli si myslíte, že tyto problémy může řešit nějaký prostředník. No, tak to vám přeji ještě jednou hodně štěstí.

Jaké jsou vlastně zájmy USA v tomto konfliktu? Trump naznačil, že Ukrajině bude poskytnuta vojenská pomoc, pokud za ni dostane drahé kovy. To je sice zajímavé, ale je Ukrajina klíčem k tomu, aby USA měly výhodnější pozici vůči Rusku? Nebo USA sledují úplně jiné zájmy?

Bylo by lepší zeptat se Američanů, jaké jsou zájmy USA. Mohu poskytnout pouze svůj osobní pohled na to, co bych v tomto ohledu považoval za americký zájem. Jak chce pan Trump „učinit Ameriku opět velkou“. Je třeba říci, že USA podepsaly Budapešťské memorandum, aby učinily svět bezpečnějším místem pro život. A Ukrajina jako zodpovědný partner odmítla třetí jaderný arzenál na světě výměnou za dohodu, že její suverenita a územní celistvost zůstanou nedotčeny. Pokud někdo může dokument podepsaný USA bez jakýchkoli následků hodit do koše – může to znamenat cokoli, jen ne „velkou Ameriku“. Takže buď chce pan Trump udělat Ameriku velkou, nebo se podřídí ruské imperiální tyranii. Obojí člověk mít nemůže.

Ukrajina investovala do globální stability a bezpečnosti více než kterákoli jiná země na světě, a to svým jaderným arzenálem a životy synů a dcer, kteří obětovali vše, aby Putina zastavili a zadrželi mimo Západ. A Ukrajina může investovat více svými zisky, které živí velkou část světa, vysoce profesionálními odborníky v oblasti bezpečnosti a technologií, drahými kovy a obrovskými investičními projekty, které mohou být základnou pro výhody USA a EU. To je však možné až po nastolení dlouhodobého míru a bezpečnostních záruk. Nikdo nebude věřit žádným „zárukám“ výměnou za kovy, jako se to stalo v roce 1994 v Budapešti.

Měl by Trump vůbec nějak vycházet vstříc Rusku – při vyjednávání rozhovorů? Nebo by měl držet pevnou ruku a ukázat, že USA nejsou zemí, která by Moskvě podávala prst?

No, jak všichni víme, pan Trump je autorem knihy „Umění dohody“. To by nebylo na místě, kdybych obrovskému odborníkovi v této oblasti radil, jak uzavírat dohody. Co však mohu říci, je, že pokud je pan Trump odborníkem na uzavírání dohod, já se považuji za odborníka na politické vedení Kremlu. Pokud jde o toto, obávám se, že vedení USA může mít určitou iluzi, že když sdělí dobrou dohodu, tak se Putin zastaví a bude souhlasit s mírem. Myslím si, že to tak nefunguje. Putin bude připraven na spravedlnost a dlouhodobý mír pouze v jediné situaci, kdy by neměl jiné možnosti. Ve skutečnosti je to možné pouze v případě, že se Ukrajina stane členem NATO nebo získá nějaké jiné silné a účinné bezpečnostní záruky, například 1000 raket dlouhého doletu, které mohou dosáhnout Moskvy.

Jaká by podle vás byla nejlepší dohoda pro Ukrajinu – samozřejmě v realistickém smyslu a za podmínek, které dnes existují? Tedy okupace velké části území a skutečnost, že již přichází tlak ze strany USA, takže jednání by měla být rychlejší. Bohužel se obávám, že obnovení celé územní celistvosti země není v současné době v kurzu, i když by si to mnozí z nás přáli.

Především odhlédněme od Ukrajiny a jejích zájmů a formulujme širší otázku. Co je nejlepší pro evropský kontinent, pro vedení USA, pro NATO a pro globální obchod a prosperitu.

Bohužel při kladení této otázky zdůrazňujete, že tato válka je pouze ukrajinským problémem. Tak tomu ale není. Přestože se politické elity EU snaží zdržet jakéhokoli spojení s touto válkou, Putin se domnívá, že bojuje se Západem bez ohledu na to, co si o tom myslí Západ. Teroristické činy ve Vrběticích, pokusy o atentát na generálního ředitele společnosti Rheinmetall Armina Pappergera, migrační válka s Litvou, Polskem a Finskem, umístění jaderných raket v Bělorusku... Vše nasvědčuje tomu, že problém je širší než jen ukrajinský „best deal“.

Proto s vámi souhlasím – nemluvme o územní celistvosti Ukrajiny. Bavme se o žádoucí budoucnosti České republiky a Evropské unie, která nedokázala udržet „business as usual“ s Ruskem, protože Putin se zbláznil. Jsme v pořádku, pokud budou pokračovat Vrbětické teroristické činy nebo atentáty na evropské generální ředitele? Protože nesouvisí s ukrajinskou územní celistvostí. Týkají se politiky evropských zemí. Co je v takovém případě „nejlepší dohoda“ pro nás všechny? Nejen pro Ukrajinu, protože ta už svou cenu zaplatila nejméně třikrát – v roce 1994, v roce 2014 a platí ji i nyní.

Odpověď zní – nejde o dohodu pro Ukrajinu. Jde o to, že Evropa bude v příštích letech stále méně bezpečná kvůli hrozbám ze strany Ruska, které budou doprovázeny frustrací a rozhořčením těch ukrajinských bojovníků, kteří přišli o všechno a budou z této ztráty vinit USA a EU. Klíčové je, že Ruská federace v současném stavu pod vládou Vladimira Putina, která je partnerem Severní Koreje a Číny, představuje jasnou a nepochybnou hrozbu. A dokud tato hrozba nezmizí a Putinův režim nebude sesazen a Ruská federace nezačne plnit a dodržovat svou vlastní ústavu – jsou jakékoli naděje na udržitelný mír stejným zbožným přáním a kouzlem, jak jsem popsal dříve.

Všichni si musíme uvědomit, že jakákoli dohoda o ruské agresi nemůže odstranit hrozbu nové agrese a hybridních útoků v době příměří. Geopolitickou bezpečnost na kontinentu může obnovit pouze opětovná federalizace Ruské federace.

Rozdělil bych ukrajinský boj za demokracii na období. Od roku 1994 do roku 2014 jsme pociťovali tlak ze strany Ruska, přestože se vzdalo nejen jaderného arzenálu, ale i strategického letectva, které je nyní využíváno k našemu bombardování. Rusko na nás tlačilo plynem a penězi, ale my jsme se postavili na nohy a budovali demokracii. Od 2014. do 2022. roku, kdy nás Rusko napadlo a anektovalo naše území, kdy svět mlčel. Zvítězili jsme, protože jsme provedli reformy, získali jsme bezvízový styk s EU, měli jsme asociační dohodu a provedli jsme čtyři demokratické volby – dvoje prezidentské a dvoje parlamentní. Zatímco Putin zůstal ruským imperátorem. V letech 2022 až 2023 se Ukrajině po invazi v plném rozsahu vrátila větší část jejího území. Toto kolo jsme vyhráli a bojujeme dál.

Poté, co USA přiznaly, že se zalekly ruského jaderného vydírání, a přestaly na Ukrajinu posílat dostatek zbraní, od roku 2023 do současnosti neprohráváme, ale ani nevyhráváme a jsme vyčerpaní. Ale co je naprosto jasné a pochopitelné, přestože celých těch téměř 35 let nepřestaneme bojovat, a pokud dosáhneme dohody o příměří, bude to jen signál, že se blíží další kolo boje.

Pokud chcete vědět, co bude následovat, musíte se podívat na poslední boxerský zápas mistra světa v těžké váze Oleksanda Usyka, který je Ukrajinec.

Související

Dmytro Zolotukhin Rozhovor

Válka je hrozbou pro EU. Lídři měli tři roky vykoupené ukrajinskou krví, když se nebojí Putina, ať se bojí Trumpa, říká ukrajinský náměstek

Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ukrajinského ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa týkajícího se potenciálního ukončení konfliktu na Ukrajině. „Nedovedu si představit, jak budou Spojené státy jako demokratický vůdce světa vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby odmítla svou svobodu a nezávislost. Pokud to udělají, no, možná USA nejsou světovou demokratickou vůdčí zemí a tento status po celá ta léta předstíraly,“ říká odborník na informační bezpečnost.

Více souvisejících

Dmytro Zolotukhin

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

před 5 hodinami

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 7 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 8 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 9 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 10 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy