Jak velká výhra je pro Merze úspěch ve volbách? Zdědí zemi zmítanou krizí

Volby sice nepřinesly jasné vítězství žádné strany, ale pravděpodobně povedou ke vzniku velké koalice mezi CDU a SPD. Merz tak vstupuje do úřadu s ambicí restartovat ekonomiku, posílit mainstreamové strany a zabránit vzestupu krajní pravice.

Na volebním večeru v Mnichově popsala volební expertka Antonia Ferrierová Německo jako „zemi pod stresem“. Tuto atmosféru odrážela i poněkud zdrženlivá nálada v centrále Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorského spojence CDU.

Sám Merz během předvolebních setkání zdůrazňoval, že USA již nejsou spolehlivým spojencem Německa a Evropy. Ve svém nedělním projevu prohlásil, že Donald Trump představuje pro Evropu podobnou hrozbu jako Vladimir Putin a že Německo se musí stát nezávislým na americké ochraně.

„Mou absolutní prioritou bude co nejrychlejší posílení Evropy, abychom krok za krokem dosáhli skutečné nezávislosti na USA,“ prohlásil Merz v přímém televizním přenosu.

Merzovy obavy souvisejí především s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu, která právě vstoupila do třetího roku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kyjeva oznámila další balík pomoci ve výši 3,5 miliardy eur a přislíbila urychlení dodávek zbraní a munice.

Nový německý kancléř se chystá posílit evropskou podporu Ukrajině a obnovit tradiční francouzsko-německé spojenectví, které bylo klíčové během studené války. Emmanuel Macron se před svou návštěvou Washingtonu osobně radil s Merzem ohledně společné strategie vůči Kremlu.

Merz hodlá zvýšit německé výdaje na obranu, což může znamenat zmírnění tzv. dluhové brzdy. Jeho úspěch ale závisí na tom, zda dokáže v Bundestagu prolomit blokaci pravice a levice, které dohromady disponují 216 křesly a mohou zabránit reformám.

Zvláštní výzvou je strana Alternativa pro Německo (AfD), která získala přes 20 % hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou v Bundestagu. Spolu s levicovou stranou Die Linke prosazuje mírnější postoj vůči Moskvě a odmítá zvyšování výdajů na obranu.

Navíc i část sociálních demokratů nadále věří v politiku sbližování s Ruskem (Ostpolitik). Podle Christiana Forstnera z nadace Hannse Seidela SPD stále věří, že klíčem k evropské bezpečnosti je dohoda s Moskvou.

Merz se ostře vymezuje proti éře Olafa Scholze, kterou označuje za dobu stagnace. Slibuje novou hospodářskou i zahraniční politiku, která posílí roli Německa v Evropě.

Jestliže se však nová vládní koalice CDU-SPD nedokáže udržet pohromadě, hrozí jí rozpad a posílení extrémistických stran. „Buď budeme držet spolu, nebo padneme jednotlivě,“ varuje Merz.

Nový kancléř tak bude muset rychle ukázat, že je schopný skutečné změny – jinak by příští volby mohly skončit mnohem dramatičtěji.