Kanada a Francie spojily síly. Carney a Macron se postavili Trumpově obchodní válce

Carney a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tiskové konferenci v Paříži postavili proti „ekonomickým a geopolitickým krizím“, čímž nepřímo poukázali na Trumpovu obchodní politiku a jeho strategii „Amerika na prvním místě“, která zneklidňuje tradiční spojence USA. Macron označil Kanadu za „jedinečného přítele“ a dodal, že férový obchod je účinnější než cla. Carney, který hovořil francouzsky i anglicky, zdůraznil význam silnějších vazeb mezi Kanadou a jejími „spolehlivými spojenci“.

„Chci zajistit, aby Francie i celá Evropa úzce spolupracovaly s Kanadou, která je nejvíce evropskou ze všech neevropských zemí a stejně jako vy odhodlaná udržovat co nejpozitivnější vztahy se Spojenými státy,“ uvedl Carney.

Vysoce postavený kanadský vládní představitel novinářům na palubě Carneyho letadla sdělil, že cílem cesty je posílit partnerství s dvěma zakládajícími zeměmi Kanady – Francií a Velkou Británií. „Kanada je dobrým přítelem Spojených států, ale všichni víme, co se právě děje,“ dodal.

Carney záměrně zahájil svou první zahraniční návštěvu v hlavních městech dvou zemí, které zásadně formovaly historii Kanady. Při svém uvedení do úřadu minulý týden připomněl, že Kanada stojí na základech tří národů – původních obyvatel, Francouzů a Britů. Zároveň jasně prohlásil, že „Kanada se nikdy, v žádném případě a žádnou formou nestane součástí Spojených států“.

Kanadský premiér po návštěvě Paříže odcestuje do Londýna, kde se setká s britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním cílem jednání bude diverzifikace obchodu a koordinace reakce na Trumpova cla. Carney rovněž navštíví britského krále Karla III., který je hlavou Kanady. Pro bývalého guvernéra Bank of England je návštěva Spojeného království zároveň návratem na známou půdu.

Poté se Carney přesune do kanadské Arktidy, kde hodlá potvrdit suverenitu Kanady nad tímto strategickým regionem. Po návratu do Ottawy se očekává, že vyhlásí předčasné volby.

Nový premiér naznačil, že je ochoten setkat se s Trumpem, pokud americký prezident projeví respekt k kanadské suverenitě. Zatím však nemá v plánu cestu do Washingtonu, ale usiluje o telefonický rozhovor s Trumpem.

Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo poté, co Trump oznámil plošná cla ve výši 25 % a několikrát naznačil, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. To vyvolalo pobouření mezi Kanaďany a vedlo k poklesu poptávky po americkém zboží. Carneyho vláda nyní přehodnocuje plánovaný nákup amerických stíhaček F-35 v důsledku Trumpovy obchodní politiky.

Kanadská Liberální strana, která se ještě nedávno potýkala s možností historické volební porážky, nyní díky Trumpově agresivní rétorice získává politické body. Podle některých analytiků se tak může její nový lídr Carney dostat do výhodné pozice pro nadcházející volby.

Historik Robert Bothwell z Torontské univerzity uvedl, že Carney dělá dobře, když se Washingtonu vyhýbá. „Nemá smysl tam jezdit. Jak ukázalo Trumpovo chování k Justinu Trudeauovi, návštěva u něj často končí snahou o veřejné ponížení hosta,“ uvedl.

Politolog Daniel Béland z McGillovy univerzity varoval, že Kanada se musí urychleně diverzifikovat, protože přes 75 % jejího exportu směřuje do USA. Béland rovněž upozornil na rostoucí význam arktické suverenity. „Trumpova agresivní rétorika vůči Kanadě i Grónsku a jeho sbližování s Ruskem, které je v Arktidě silnou mocností, vyvolává obavy o kontrolu nad tímto strategickým regionem,“ uvedl Béland.