Krvavá vláda Izraele se snaží o přežití Netanjahua, tvrdí Erdogan. Průzkumy mu dávají za pravdu

Od útoku islamistů z Hamásu na Izrael ze 7. října podniká podle Erdogana izraelská vláda provokativní kroky, aby rozšířila regionální konflikt, řekl Erdogan po zasedání vlády. Poslední kapkou byl podle něj předpokládaný izraelský útok na íránský konzulát v Sýrii provedený 1. dubna, který porušil mezinárodní právo.

Turecký prezident tvrdí, že Netanjahu ohrožuje obyvatele Izraele i celého regionu, aby si zajistil své politické přežití. Obvinil Západ z dvojího metru a kritizoval skutečnost, že jen několik zemí odsoudilo nálet na íránský konzulát, přičemž útok Íránu na Izrael okamžitě vyvolal mezinárodní pobouření.

"Ti, kteří měsíce mlčeli o agresivním postoji Izraele, okamžitě odsoudili reakci Íránu. Je to ovšem Netanjahu, kdo by měl být odsouzen jako první," řekl nejvyšší turecký představitel.

Proti Netanjahuovi vystupuje i izraelská opozice. Její lídr Jair Lapid vyzval ministry vlády národní jednoty Bennyho Gance a Gadiho Eizenkota, aby pomohli sesadit vládu. Podle informací zveřejněných deníkem The Times of Israel Lapid uvedl, že "Ganc by mohl být premiérem a není občana, který by nepřivítal Eizenkota jako ministra obrany".

Kromě toho Lapid kritizoval Netanjahuovu vládu, že dovedla Izrael k úplné ztrátě schopnosti odradit nepřítele od války, což dokládá i nedělní bezprecedentní dronový a raketový útok ze strany Íránu. Ostře kritizoval Netanjahuovu vládu i za "židovské teroristické násilí" vůči Palestincům na Západním břehu, které se za jeho vlády vymklo zpod kontroly.

V Předjordánsku, kde po začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem prudce vzrostl počet násilných útoků, izraelští osadníci v průběhu víkendu podpalovali palestinské domy a auta a způsobili smrt nejméně dvěma lidem. Tyto akce označil Lapid za varování, že "pokud nebudeme s touto vládou jednat, přinese to zkázu".

Současná vláda, která zahrnuje i osadníky, kteří podporují tvrdou linii vůči Palestincům, prosazuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu, který Izrael okupuje od roku 1967. TOI připomněl, že začátkem dubna Ganc vyzval Netanjahua k dohodnutí termínu pro předčasné volby, ale premiér to odmítl.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění si téměř tři čtvrtiny Izraelců přejí, aby Netanjahu odstoupil, přičemž polovina voličů podporuje předčasné parlamentní volby.

Netanjahu v posledních měsících čelil masovým protestům kvůli obavám o osud rukojmích držených Hamásem v Pásmu Gazy, ale také kvůli oživení protivládního hnutí, které nesouhlasí s politikou současné vlády.

Na tiskové konferenci koncem března se vyjádřil k výzvám k odstoupení a k vypsání nových voleb. Upozornil, že "Hamás by byl první, kdo by slavil, kdybychom nyní uspořádali volby". Dodal, že další parlamentní volby by Izrael "paralyzovaly" až na osm měsíců.

Podle průzkumu Izraelského institutu pro demokracii (IDI) z ledna si pouze 15 procent Izraelců přeje, aby izraelský premiér Benjamin Netanjahu zůstal ve funkci i po skončení konfliktu Izraele s militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. 

Naopak jeho politický rival a současný partner ve válečném kabinetu Benny Ganc získal podporu 23 procent respondentů. Zhruba 30 procent dotázaných nespecifikovalo konkrétního favorita.

Průzkum proběhl od 25. do 28. prosince na vzorku 746 respondentů. Podle předchozího prosincového průzkumu IDI si 69 procent Izraelců myslí, že volby by měly být vyhlášeny ihned po ukončení konfliktu.

Osm z deseti Izraelců se navíc domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů při útoku Hamásu by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel. 

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.