Krvavá vláda Izraele se snaží o přežití Netanjahua, tvrdí Erdogan. Průzkumy mu dávají za pravdu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prohlásil, že za první přímý útok Íránu na Izrael je zodpovědný izraelský premiér Benjamin Netanjahu a "jeho krvavá vláda". Tvrdí, že chce vyvolat konflikt, aby politicky přežil.

Od útoku islamistů z Hamásu na Izrael ze 7. října podniká podle Erdogana izraelská vláda provokativní kroky, aby rozšířila regionální konflikt, řekl Erdogan po zasedání vlády. Poslední kapkou byl podle něj předpokládaný izraelský útok na íránský konzulát v Sýrii provedený 1. dubna, který porušil mezinárodní právo.

Turecký prezident tvrdí, že Netanjahu ohrožuje obyvatele Izraele i celého regionu, aby si zajistil své politické přežití. Obvinil Západ z dvojího metru a kritizoval skutečnost, že jen několik zemí odsoudilo nálet na íránský konzulát, přičemž útok Íránu na Izrael okamžitě vyvolal mezinárodní pobouření.

"Ti, kteří měsíce mlčeli o agresivním postoji Izraele, okamžitě odsoudili reakci Íránu. Je to ovšem Netanjahu, kdo by měl být odsouzen jako první," řekl nejvyšší turecký představitel.

Proti Netanjahuovi vystupuje i izraelská opozice. Její lídr Jair Lapid vyzval ministry vlády národní jednoty Bennyho Gance a Gadiho Eizenkota, aby pomohli sesadit vládu. Podle informací zveřejněných deníkem The Times of Israel Lapid uvedl, že "Ganc by mohl být premiérem a není občana, který by nepřivítal Eizenkota jako ministra obrany".

Kromě toho Lapid kritizoval Netanjahuovu vládu, že dovedla Izrael k úplné ztrátě schopnosti odradit nepřítele od války, což dokládá i nedělní bezprecedentní dronový a raketový útok ze strany Íránu. Ostře kritizoval Netanjahuovu vládu i za "židovské teroristické násilí" vůči Palestincům na Západním břehu, které se za jeho vlády vymklo zpod kontroly.

V Předjordánsku, kde po začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem prudce vzrostl počet násilných útoků, izraelští osadníci v průběhu víkendu podpalovali palestinské domy a auta a způsobili smrt nejméně dvěma lidem. Tyto akce označil Lapid za varování, že "pokud nebudeme s touto vládou jednat, přinese to zkázu".

Současná vláda, která zahrnuje i osadníky, kteří podporují tvrdou linii vůči Palestincům, prosazuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu, který Izrael okupuje od roku 1967. TOI připomněl, že začátkem dubna Ganc vyzval Netanjahua k dohodnutí termínu pro předčasné volby, ale premiér to odmítl.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění si téměř tři čtvrtiny Izraelců přejí, aby Netanjahu odstoupil, přičemž polovina voličů podporuje předčasné parlamentní volby.

Netanjahu v posledních měsících čelil masovým protestům kvůli obavám o osud rukojmích držených Hamásem v Pásmu Gazy, ale také kvůli oživení protivládního hnutí, které nesouhlasí s politikou současné vlády.

Na tiskové konferenci koncem března se vyjádřil k výzvám k odstoupení a k vypsání nových voleb. Upozornil, že "Hamás by byl první, kdo by slavil, kdybychom nyní uspořádali volby". Dodal, že další parlamentní volby by Izrael "paralyzovaly" až na osm měsíců.

Podle průzkumu Izraelského institutu pro demokracii (IDI) z ledna si pouze 15 procent Izraelců přeje, aby izraelský premiér Benjamin Netanjahu zůstal ve funkci i po skončení konfliktu Izraele s militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. 

Naopak jeho politický rival a současný partner ve válečném kabinetu Benny Ganc získal podporu 23 procent respondentů. Zhruba 30 procent dotázaných nespecifikovalo konkrétního favorita.

Průzkum proběhl od 25. do 28. prosince na vzorku 746 respondentů. Podle předchozího prosincového průzkumu IDI si 69 procent Izraelců myslí, že volby by měly být vyhlášeny ihned po ukončení konfliktu.

Osm z deseti Izraelců se navíc domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů při útoku Hamásu by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Související

Izraelská armáda

Izraelské letectvo likviduje zbytky syrské armády. Tanky údajně míří k Damašku

Izraelské vojenské operace v Sýrii, zahrnující nálety a pozemní invazi, se staly terčem ostré kritiky ze strany OSN, mezinárodních organizací a několika států. Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, upozornil, že Izrael svými kroky porušuje dohodu o klidu zbraní z roku 1974, která byla uzavřena mezi Izraelem a Sýrií po konfliktu na Golanských výšinách.

Více souvisejících

Izrael Benjamin Netanjahu Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Robert Fico

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

včera

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy