Maďarsko bez hlavy státu. Nováková abdikovala po skandálu s milostí

Maďarsko bude bez hlavy státu. Prezidentka Katalin Nováková v sobotu ve vysílání televize M1 oznámila, že odstoupí v souvislosti se skandálem kolem kontroverzní milosti pro muže odsouzeného za utajování sexuálního zneužívání v dětském domově. 

Nováková, která se stala prezidentkou v květnu předloňského roku, oznámila rezignaci v mimořádném vysílání veřejnoprávní televize poté, co premiér Viktor Orbán inicioval novelizaci ústavy v reakci na skandální milost. Podle nového předpisu by ji nemohl dostat někdo, kdo se dopustí trestného činu na nezletilé osobě.

Hlava státu dnes přiznala, že udělala chybu. "Rozhodnutí o milosti a jeho nezdůvodnění vyvolalo pochybnosti. Tady není pochyb a nemůže být. Nikdy bych neodpustila nikomu, kdo by zneužíval děti," řekla podle TASR a zdůraznila, že ochrana dětí je zodpovědností celé společnosti. 

"Omlouvám se těm, kterým jsem ublížila, jako i všem obětem, které mohou mít pocit, že jsem se jich nezastala. Jako hlava státu k vám dnes promlouvám naposledy, vzdávám se funkce prezidenta republiky," dodala. 

Nováková z těchto důvodů v sobotu přerušila zahraniční cestu do Kataru a předčasně se vrátila do Maďarska. 

Související

Katalin Nováková

Maďarsko bude hlasovat o vstupu Švédska a Finska do NATO po 20. březnu

Maďarský parlament by měl hlasovat o vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO) v týdnu po 20. březnu, řekla maďarská prezidentka Katalin Nováková po jednání s českým protějškem Milošem Zemanem. Rozšiřování NATO je podle ní klíčovou otázkou, kterou nelze rozhodnout jednoduše. Vstup obou zemí Nováková podporuje, tento týden vybídla maďarské zákonodárce k rychlé ratifikaci jejich vstupu. Nováková dnes také na dotaz ČTK uvedla, že dosud nepadlo rozhodnutí o přesunu maďarského velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Více souvisejících

Katalin Nováková Maďarsko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc: Z USA přichází první výsledky hlasování, Trump zatím vede

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 4 minutami

Donald Trump

Trump má zatím 105 volitelů. Harrisová jen 27

Projekce serveru CNN zatím ukazují, že dvě a půl hodiny po uzavření prvních volebních místností má republikánský kandidát Donald Trump na kontě 105 volitelů, zatímco jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová pouze 27.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč

Americký politolog Yascha Mounk v rozhovoru pro belgickou stanici RTBF popsal hlubokou polarizaci mezi demokratickými a republikánskými voliči ve Spojených státech, kde obě strany pohlíží na vítězství protistrany jako na ohrožení demokracie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy