Maďarský parlament by měl hlasovat o vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO) v týdnu po 20. březnu, řekla maďarská prezidentka Katalin Nováková po jednání s českým protějškem Milošem Zemanem. Rozšiřování NATO je podle ní klíčovou otázkou, kterou nelze rozhodnout jednoduše. Vstup obou zemí Nováková podporuje, tento týden vybídla maďarské zákonodárce k rychlé ratifikaci jejich vstupu. Nováková dnes také na dotaz ČTK uvedla, že dosud nepadlo rozhodnutí o přesunu maďarského velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
"Považuji za odůvodněné, aby se NATO rozšířilo o Finsko a Švédsko," uvedla dnes Nováková. "Podle mých informací nebude Maďarsko poslední zemí, kde přijmou rozhodnutí o ratifikaci přístupu," dodala prezidentka. Vstup dvou skandinávských zemí zatím neschválilo ani Turecko, Ankara má výhrady zejména ke vstupu Švédska.
Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO.
Nováková dnes také na dotaz ČTK uvedla, že zatím není rozhodnuto o možném stěhování maďarského velvyslanectví z izraelského Tel Avivu do Jeruzaléma. O tom, že by se velvyslanectví mohlo stěhovat již během dubna, dnes napsal zpravodajský web The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě.
"Chci věřit, že Česká republika své velvyslanectví přestěhuje a budu velmi rád, učiní-li totéž i Maďarsko," uvedl Zeman, který dlouhodobě podporuje stěhování českého úřadu do Jeruzaléma. České velvyslanectví má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu.
Nováková je dnes na návštěvě Prahy, Zeman ji dopoledne na Pražském hradě přijal s vojenskými poctami. Pro Zemana je to další z řady rozlučkových setkání před koncem mandátu. Ve funkci skončí 8. března, o den později ho nahradí Petr Pavel. S ním se Nováková setká dnes odpoledne.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
Maďarsko , Finsko , Švédsko , NATO , Katalin Nováková
Aktuálně se děje
před 45 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák