Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska

Nově zvolení poslanci složili své mandáty v atmosféře velkých očekávání. Hnutí Tisza, které v dubnových volbách dosáhlo drtivého vítězství, disponuje v 199členném Národním shromáždění ústavní většinou 141 křesel. Pro zvolení Magyara do čela kabinetu nakonec hlasovalo 140 zákonodárců, což potvrzuje pevnou pozici nové vládní moci, zatímco opoziční Fidesz se musel spokojit s pouhými 52 mandáty.

První kroky nového vedení parlamentu měly silný symbolický náboj. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová krátce po svém zvolení nařídila, aby se na budovu parlamentu po dvanácti letech vrátila vlajka Evropské unie. Tento akt má jasně signalizovat obrat v zahraniční politice a snahu o znovuzačlenění Maďarska do evropského hlavního proudu.

Odcházející premiér Viktor Orbán v sobotu v parlamentu chyběl. Bylo to poprvé od roku 1990, kdy se neúčastnil skládání poslaneckých slibů na začátku funkčního období. Orbán již dříve deklaroval, že se hodlá vzdát poslaneckého mandátu, čímž potvrdil svůj odchod z nejvyšších pater aktivní politiky. Jeho dosavadní vláda bude v úřadu pravděpodobně do úterý, kdy noví ministři složí přísahu.

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý právník a bývalý spojenec Fideszu, který se se systémem rozešel v roce 2024, slibuje radikální přestavbu státní struktury. Jeho vize vládnutí sází na omezení centralizace, která byla typická pro Orbánovy kabinety. Magyar se chce vrátit k modelu samostatných a odborných rezortů, což má zajistit vyšší efektivitu a specializaci státní správy.

Jedním z klíčových bodů reformy je obnovení samostatných ministerstev pro oblasti, které byly v posledních letech podle kritiků upozaděny. Znovu tak vznikají ministerstva školství a zdravotnictví, která byla dříve skryta pod širokými rezorty a řízena pouze státními tajemníky. Samostatnou roli získává také rezort životního prostředí a nově zřízené ministerstvo sociálních věcí a rodiny.

Strukturální změny se nevyhnou ani ekonomické a diplomatické sféře. Zahraniční rezort se pod novým vedením odděluje od ekonomické agendy a vrací se ke své tradiční diplomatické úloze. Hospodářství a energetika dostanou vlastní ministerstvo, stejně jako se od sebe oddělí agrární sektor a regionální rozvoj. Celkově bude mít nový kabinet 16 specializovaných ministerstev.

Složení budoucí vlády, které Magyar představil již během dubna, odráží jeho snahu o pragmatismus. Do ministerských křesel zasednou odborníci z byznysu, armády a státní správy s mezinárodními zkušenostmi. Zajímavostí je, že řada z nich má profesní minulost spojenou s předchozím systémem, což má Magyarovi pomoci oslovit nejen liberály, ale i zklamané voliče Fideszu a venkov.

V oblasti mezinárodních vztahů se Magyar definuje jako „kritický proevropský politik“. Hodlá z Maďarska učinit spolehlivého spojence v rámci NATO a konstruktivního člena Evropské unie. Přesto si v některých otázkách zachovává opatrnost – i nadále odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je skeptický k jejímu rychlému přijetí do EU, ovšem bez dřívější útočné rétoriky vůči Kyjevu.

Domácí prioritou nové vlády bude boj proti korupci, transparentnost a obnova právního státu. Maďarsko se potýká se stagnující ekonomikou a zanedbanými veřejnými službami, což jsou výzvy, na které chce Tisza reagovat okamžitými reformami. Magyar zdůraznil, že jeho kabinet se hodlá vyhýbat ideologickým střetům v sociálně-kulturních tématech, aby mohl efektivně řešit každodenní problémy občanů.