Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?

Když s patrolou pátral po mužích vyhýbajících se odvodu, dva muži odmítli ukázat doklady a začali utíkat. Při následném pronásledování Krupycha brutálně zbili páčidlem. S přeraženým žebrem a nemožností se nadechnout skončil na šest týdnů v nemocnici a nyní se s hořkostí ptá, za co vlastně bojoval, když vojáci čelí napadání přímo doma.

Ombudsmanka ukrajinské armády pro BBC potvrzuje, že podobné útoky se staly pravidelným a zásadním problémem. Země se totiž v pátém roce vyčerpávající ruské invaze potýká s obrovskými obtížemi při mobilizaci nových sil. Místní obyvatelé o tomto tématu hovoří neradi, neboť se obávají, že tím budou nahrávat ruské propagandě. Zpráva Národní policie však již eviduje přes 600 útoků na náborové důstojníky a varuje, že agrese nabývá stále nebezpečnějších rozměrů.

Krizový stav se naplno projevil v dubnu, kdy byl jeden náborář ubodán k smrti. Napětí vyvrcholilo v červenci ve Lvově, kde na dvě stě protestujících obklíčilo důstojníky pokoušející se zadržet podezřelého vyhýbače. Dav jejich vozidlo zcela zničil a převrátil na střechu. Událost vyvolala vlnu pobouření a prezident Volodymyr Zelenskyj násilnosti vůči sloužícím vojákům ostrým způsobem odsoudil. Následné odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova kvůli sporům s hlavním velitelem armády však veškeré snahy o řešení mobilizační krize dočasně zastavilo.

Důvody k odporu veřejnosti sahají od ryzího strachu z první linie až po neochotu narukovat do války, která nemá jasný konec. Podle opozičního poslance Oleksandra Hončarenka nastala nejobtížnější fáze poté, co opadla první vlna dobrovolnictví a armáda přešla k agresivnějším metodám. Náboráři začali pořádat lovy na lidi v ulicích a používali při tom násilí, což vyvolalo zpětnou reakci veřejnosti.

Vojenský analytik Ivan Stupak vysvětluje, že nedostatkem mužstva na bojišti a neustálými ztrátami bylo velení nuceno sáhnout k takzvané „busifikaci“. Tímto termínem Ukrajinci označují mobilní patroly, které muže nedobrovolně natlačí do autobusů a odvezou do služby. Zákroky odvodových orgánů v ulicích se tak v případě odporu zadržených často mění v otevřené pěstní souboje.

S rostoucím počtem napadených důstojníků však přibývá i případů, kdy násilí páchají sami náboráři. Úřad komisaře pro lidská práva zaznamenal za minulý rok přes 6 000 stížností na nezákonné zadržení, špatné zacházení či podmínky v náborových centrech, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu roku. Své o tom ví i univerzitní profesor Kyrylo Ogdanskyj z Dnipra, kterého přes nárok na výjimku z odvodu napadli v ulici muži v civilu. Když požadoval přítomnost policie, zbili ho, natlačili do autobusu a vyhrožovali mu okamžitým odjezdem na frontu k Pokrovsku. Profesor strávil dva týdny v nemocnici s poraněním krku a těžkými pohmožděninami v obličeji.

Bývalý kulometčík Vasyl Krupych, který má na krku vytetované heslo Sláva Ozbrojeným silám Ukrajiny, prožívá zranění ze služby i současnou situaci velmi těžce. Samostatně v minulosti zachránil zasaženého spolubojovníka a viděl dva další uhořet za živa. Mezi tím, co sám na frontě vytrpěl, a chováním lidí, kteří se službě stůj co stůj vyhýbají, vidí propastný rozdíl. Podle něj plní vojáci svou povinnost při obraně vlasti, ale lidé na ně místo vděku útočí. Ačkoliv přiznává, že na frontě je potřeba muže vystřídat, dobrovolně už dnes nikdo nejde, protože všichni mají strach ze smrti.

Odvolaný ministr obrany Mychajlo Fedorov se během svého šestiměsíčního působení pokoušel krizovou situaci řešit reformami. Navrhoval smlouvy na dobu určitou s možností odkladu další služby či zvýšení platů pro nejrizikovější pozice, aby byla služba atraktivnější. Mezi dalšími návrhy bylo předání odvodových patrol do rukou policie nebo zavedení psychologických prověrek a řádného výcviku pro náboráře. Země si sice existenci tohoto problému otevřeně přiznává, po odvolání ministra však zůstává bez jasného řešení a má pouze prozatímního šéfa resortu.