Severoatlantická aliance se snaží posílit svou roli ve světě. Svou pozornost směřuje také na oblast Indopacifiku. Server The Conversation poukázal na prohlubující se pouto mezi NATO, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Všechny tyto země se již podruhé za sebou zúčastnily summitu NATO. Má to ale háček – tato působnost už přesahuje severní Atlantik, což některým západním politikům není při chuti.
Z těchto čtyř zemí se především od ruské invaze proti Ukrajině stali nejvýznamnější členové mezinárodní koalice podporující Ukrajinu a sankcionující Ruskou federaci.
Indo-pacifický region dokonce figuruje na předním místě ve Strategické koncepci NATO 2022. Zcela logicky se začátek této koncepce točí kolem zastrašování Moskvy před případnou válkou, Aliance sama o sobě tvrdí, že „nepředstavuje pro Ruskou federaci žádnou hrozbu“.
„Indopacifická oblast je pro NATO důležitá vzhledem k tomu, že vývoj v tomto regionu může přímo ovlivnit euroatlantickou bezpečnost. Budeme posilovat dialog a spolupráci s novými i stávajícími partnery v Indopacifiku s cílem řešit meziregionální výzvy a sdílenou bezpečnost zájmů,“ zní ze zprávy NATO pro rok 2022.
Jako přední problém Aliance vnímá Čínskou lidovou republiku. „Zlomyslné hybridní a kybernetické operace ČLR a její konfrontační rétorika a dezinformace se zaměřují na spojence a poškozují bezpečnost Aliance. ČLR usiluje o kontrolu klíčových technologická a průmyslová odvětví, kritickou infrastrukturu a strategické materiály a dodavatelské řetězce.“
O posilování vlivu NATO – a zejména Spojených států – v oblasti svědčí zejména blízké vztahy indického premiéra Naréndry Módího a západních lídrů v čele se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Několik pracovníků Bílého domu označilo indicko-americké vztahy za „nejdůležitější bilaterální vztah 21. století“.
Že Biden Módího přijal je důkazem opravdu blízkého vztahu – jde totiž teprve o třetího lídra, kterému americký prezident umožnil oficiální státní návštěvu. „Souhlasím s prezidentem Bidenem, že se jedná o určující partnerství tohoto století,“ řekl indický premiér.
Ocenil pouto mezi Washingtonem a Dillí. „Dokážu se vcítit do bojů vášní, přesvědčování a politiky. Jsem však potěšen, že jste se dnes sešli, abyste oslavili pouto mezi dvěma největšími demokraciemi světa: Indií a Spojenými státy,“ pokračoval. O jejich setkání informovaly EuroZprávy.cz.
Analytik Meenakshi Ahamed byl k Bidenovu přístupu vůči Módímu skeptický. „Pokud Spojené státy očekávají, že se jim podaří Módího uchlácholit a přimět ho k bezpečnostním závazkům v Indopacifiku, které se promítnou do vojenské podpory proti Číně, pokud se Tchaj-wan stane konfliktní zónou, pak si USA dělají iluze a nepochopily, co je hnací silou indo-amerických vztahů,“ zhodnotil.
„Snadnost, s jakou Bidenova administrativa odhodila svůj závazek podporovat demokracie namísto autokracie, byla dechberoucí ve své dychtivosti vyhovět premiéru Módímu,“ podotkl Ahamed.
Tvrdé francouzské lokty
Módí v půli července zavítal také do Francie, konkrétně v den výročí dobytí Bastily. Tento den byl spojen se silnými opatřeními ze strany francouzských orgánů kvůli obavě z násilností spojených s úmrtím sedmnáctiletého Naëla, zabitého policistou poté, co se odmítl podrobit dopravní kontrole. Indický premiér zde v tento den převzal vyznamenání u příležitosti pětadvacátého výročí strategického partnerství obou zemí.
Ve hře je dokonce styčná kancelář NATO v japonské metropoli Tokiu, proti které brojí právě francouzský prezident Emmanuel Macron. V polovině července francouzská stanice RFI informovala o francouzském rozhodnutí tento krok zablokovat. „NATO by se mělo zaměřit na svou odpovědnost za ochranu euroatlantického prostoru,“ citovala RFI prohlášení francouzských státních úřadů.
„Indopacifik není severní Atlantik, takže nesmíme vyvolat dojem, že si NATO nějakým způsobem buduje legitimitu a geograficky zakotvenou přítomnost v jiných oblastech,“ hájil Macron rozhodnutí nepovolit zastupitelskou kancelář v Tokiu.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg však bezprostředně po francouzském bojkotu zdůraznil, že „otevření styčného úřadu zůstává na stole“. „Aliance usiluje o prohloubeni spolupráce s Tokiem v oblastech, jako je kybernetická a námořní bezpečnost. Setkání NATO s asijsko-pacifickými partnery vyslalo signál, že bezpečnost není regionální bezpečnost, ale globální, a proto musíme skutečně držet při sobě.“
„Velké investice Číny do nových vojenských kapacit do dokazují. Očekáváme, že do roku 2035 bude mít Čína 1500 jaderných hlavic na raketách, které mohou dosáhnout Severní Ameriky a celé Evropy, tedy území NATO,“ doplnil.
Tajemník zdůraznil, že nejde o to, aby se NATO stalo globální vojenskou aliancí. „Ale jde o to, abychom uznali, že tento region čelí globálním výzvám a vzestup Číny je jejich součástí.“
Obrovský vliv německo-ruských vztahů
EuroZprávy.cz už dříve psaly o složité situaci Německa vůči vztahům v Indopacifiku. Zatímco Spojené státy mají s ČLR vztahy omezené, Berlín je poslední dobou spíše oživil. Německo je jednou z nejsilnějších ekonomik světa, do karet mu ale silná provázanost s ekonomikou čínskou.
Více než milion německých pracovních míst je totiž závislých na Číně, mnoho dalších nepřímo. Asi polovina evropských investic v Číně pochází z Německa a téměř polovina německých výrobních podniků na ní závisí v některé části svého dodavatelského řetězce.
Jenže stále platí, že garantem bezpečnosti Německa jsou Spojené státy, které neváhají na evropské spojence tlačit, aby zaujali tvrdší postoj vůči Číně. Pokud tedy dojde k horkému konfliktu s Čínou, nejen Berlín se musí jednoznačně postavit na stranu NATO, což může silně podrýt jeho ekonomiku.
Veškerá provázanost ale nekončí pouze u trojlístku Berlín-Peking-Washington, ale sahá až do Moskvy. Rusové nyní mají otevřené diplomatické kanály s Číňany, zatímco se Němci netěší právě velké oblibě ruského prezidenta Vladimira Putina – ba dokonce si dlouhodobě vzájemně vyhošťují své diplomaty.
Německý deník Deutsche Welle na konci května upozornil na to, že Rusové kromě diplomatů vyhostili dokonce i učitele a personál pracující v německých kulturních organizacích v zemi. Jejich počet šel do stovek.
„Tento limit, který Rusko stanovilo od začátku června, vyžaduje zásadní omezení naší přítomnosti v Rusku. Jedná se o jednostranné, neodůvodněné a nepochopitelné rozhodnutí,“ kritizovalo rozhodnutí Moskvy německé ministerstvo zahraničí.
Tvrdý německo-ruský diplomatický boj se rozhořel v dubnu tohoto roku. Stanice RFE/RL informovala o „zrcadlovém kroku“ Moskvy vyhostit diplomaty jen chvíli poté, co totéž udělali Němci. Došlo k vzájemnému vyhoštění více než dvacítky diplomatů na každé straně.
Zhoršování či utlumování diplomatických vztahů je totiž přímo spojené s recipročním vyhošťováním pracovníků zastupitelských úřadů. To znamená, že pokud se Německo rozhodně vyhostit deset ruských diplomatů, Rusko tento krok oplatí a vyhostí deset německých.
Související
Pěstujte plodiny, skladujte pleny. Státy NATO poslaly občanům doporučení, jak přežít válku
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
NATO , Asie , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
před 2 hodinami
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
před 3 hodinami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 4 hodinami
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 4 hodinami
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 5 hodinami
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 5 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 6 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 7 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 7 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 8 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 8 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 8 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 9 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 9 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 10 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 10 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 11 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 11 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 11 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě