NATO šíří svůj vliv do Asie, našlo zde důležité spojence. Indopacifik není severní Atlantik, míní Macron

Severoatlantická aliance se snaží posílit svou roli ve světě. Svou pozornost směřuje také na oblast Indopacifiku. Server The Conversation poukázal na prohlubující se pouto mezi NATO, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Všechny tyto země se již podruhé za sebou zúčastnily summitu NATO. Má to ale háček – tato působnost už přesahuje severní Atlantik, což některým západním politikům není při chuti.

Z těchto čtyř zemí se především od ruské invaze proti Ukrajině stali nejvýznamnější členové mezinárodní koalice podporující Ukrajinu a sankcionující Ruskou federaci.

Indo-pacifický region dokonce figuruje na předním místě ve Strategické koncepci NATO 2022. Zcela logicky se začátek této koncepce točí kolem zastrašování Moskvy před případnou válkou, Aliance sama o sobě tvrdí, že „nepředstavuje pro Ruskou federaci žádnou hrozbu“.

„Indopacifická oblast je pro NATO důležitá vzhledem k tomu, že vývoj v tomto regionu může přímo ovlivnit euroatlantickou bezpečnost. Budeme posilovat dialog a spolupráci s novými i stávajícími partnery v Indopacifiku s cílem řešit meziregionální výzvy a sdílenou bezpečnost zájmů,“ zní ze zprávy NATO pro rok 2022.

Jako přední problém Aliance vnímá Čínskou lidovou republiku. „Zlomyslné hybridní a kybernetické operace ČLR a její konfrontační rétorika a dezinformace se zaměřují na spojence a poškozují bezpečnost Aliance. ČLR usiluje o kontrolu klíčových technologická a průmyslová odvětví, kritickou infrastrukturu a strategické materiály a dodavatelské řetězce.“

O posilování vlivu NATO – a zejména Spojených států – v oblasti svědčí zejména blízké vztahy indického premiéra Naréndry Módího a západních lídrů v čele se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Několik pracovníků Bílého domu označilo indicko-americké vztahy za „nejdůležitější bilaterální vztah 21. století“.

Že Biden Módího přijal je důkazem opravdu blízkého vztahu – jde totiž teprve o třetího lídra, kterému americký prezident umožnil oficiální státní návštěvu. „Souhlasím s prezidentem Bidenem, že se jedná o určující partnerství tohoto století,“ řekl indický premiér.

Ocenil pouto mezi Washingtonem a Dillí. „Dokážu se vcítit do bojů vášní, přesvědčování a politiky. Jsem však potěšen, že jste se dnes sešli, abyste oslavili pouto mezi dvěma největšími demokraciemi světa: Indií a Spojenými státy,“ pokračoval. O jejich setkání informovaly EuroZprávy.cz.

Analytik Meenakshi Ahamed byl k Bidenovu přístupu vůči Módímu skeptický. „Pokud Spojené státy očekávají, že se jim podaří Módího uchlácholit a přimět ho k bezpečnostním závazkům v Indopacifiku, které se promítnou do vojenské podpory proti Číně, pokud se Tchaj-wan stane konfliktní zónou, pak si USA dělají iluze a nepochopily, co je hnací silou indo-amerických vztahů,“ zhodnotil.

„Snadnost, s jakou Bidenova administrativa odhodila svůj závazek podporovat demokracie namísto autokracie, byla dechberoucí ve své dychtivosti vyhovět premiéru Módímu,“ podotkl Ahamed.

Tvrdé francouzské lokty

Módí v půli července zavítal také do Francie, konkrétně v den výročí dobytí Bastily. Tento den byl spojen se silnými opatřeními ze strany francouzských orgánů kvůli obavě z násilností spojených s úmrtím sedmnáctiletého Naëla, zabitého policistou poté, co se odmítl podrobit dopravní kontrole. Indický premiér zde v tento den převzal vyznamenání u příležitosti pětadvacátého výročí strategického partnerství obou zemí.

Ve hře je dokonce styčná kancelář NATO v japonské metropoli Tokiu, proti které brojí právě francouzský prezident Emmanuel Macron. V polovině července francouzská stanice RFI informovala o francouzském rozhodnutí tento krok zablokovat. „NATO by se mělo zaměřit na svou odpovědnost za ochranu euroatlantického prostoru,“ citovala RFI prohlášení francouzských státních úřadů.

„Indopacifik není severní Atlantik, takže nesmíme vyvolat dojem, že si NATO nějakým způsobem buduje legitimitu a geograficky zakotvenou přítomnost v jiných oblastech,“ hájil Macron rozhodnutí nepovolit zastupitelskou kancelář v Tokiu.

Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg však bezprostředně po francouzském bojkotu zdůraznil, že „otevření styčného úřadu zůstává na stole“. „Aliance usiluje o prohloubeni spolupráce s Tokiem v oblastech, jako je kybernetická a námořní bezpečnost. Setkání NATO s asijsko-pacifickými partnery vyslalo signál, že bezpečnost není regionální bezpečnost, ale globální, a proto musíme skutečně držet při sobě.“

„Velké investice Číny do nových vojenských kapacit do dokazují. Očekáváme, že do roku 2035 bude mít Čína 1500 jaderných hlavic na raketách, které mohou dosáhnout Severní Ameriky a celé Evropy, tedy území NATO,“ doplnil.

Tajemník zdůraznil, že nejde o to, aby se NATO stalo globální vojenskou aliancí. „Ale jde o to, abychom uznali, že tento region čelí globálním výzvám a vzestup Číny je jejich součástí.“

Obrovský vliv německo-ruských vztahů

EuroZprávy.cz už dříve psaly o složité situaci Německa vůči vztahům v Indopacifiku. Zatímco Spojené státy mají s ČLR vztahy omezené, Berlín je poslední dobou spíše oživil. Německo je jednou z nejsilnějších ekonomik světa, do karet mu ale silná provázanost s ekonomikou čínskou.

Více než milion německých pracovních míst je totiž závislých na Číně, mnoho dalších nepřímo. Asi polovina evropských investic v Číně pochází z Německa a téměř polovina německých výrobních podniků na ní závisí v některé části svého dodavatelského řetězce.

Jenže stále platí, že garantem bezpečnosti Německa jsou Spojené státy, které neváhají na evropské spojence tlačit, aby zaujali tvrdší postoj vůči Číně. Pokud tedy dojde k horkému konfliktu s Čínou, nejen Berlín se musí jednoznačně postavit na stranu NATO, což může silně podrýt jeho ekonomiku.

Veškerá provázanost ale nekončí pouze u trojlístku Berlín-Peking-Washington, ale sahá až do Moskvy. Rusové nyní mají otevřené diplomatické kanály s Číňany, zatímco se Němci netěší právě velké oblibě ruského prezidenta Vladimira Putina – ba dokonce si dlouhodobě vzájemně vyhošťují své diplomaty.

Německý deník Deutsche Welle na konci května upozornil na to, že Rusové kromě diplomatů vyhostili dokonce i učitele a personál pracující v německých kulturních organizacích v zemi. Jejich počet šel do stovek.

„Tento limit, který Rusko stanovilo od začátku června, vyžaduje zásadní omezení naší přítomnosti v Rusku. Jedná se o jednostranné, neodůvodněné a nepochopitelné rozhodnutí,“ kritizovalo rozhodnutí Moskvy německé ministerstvo zahraničí.

Tvrdý německo-ruský diplomatický boj se rozhořel v dubnu tohoto roku. Stanice RFE/RL informovala o „zrcadlovém kroku“ Moskvy vyhostit diplomaty jen chvíli poté, co totéž udělali Němci. Došlo k vzájemnému vyhoštění více než dvacítky diplomatů na každé straně.

Zhoršování či utlumování diplomatických vztahů je totiž přímo spojené s recipročním vyhošťováním pracovníků zastupitelských úřadů. To znamená, že pokud se Německo rozhodně vyhostit deset ruských diplomatů, Rusko tento krok oplatí a vyhostí deset německých.

Související

Více souvisejících

NATO Asie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 46 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy