NATO šíří svůj vliv do Asie, našlo zde důležité spojence. Indopacifik není severní Atlantik, míní Macron

Severoatlantická aliance se snaží posílit svou roli ve světě. Svou pozornost směřuje také na oblast Indopacifiku. Server The Conversation poukázal na prohlubující se pouto mezi NATO, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Všechny tyto země se již podruhé za sebou zúčastnily summitu NATO. Má to ale háček – tato působnost už přesahuje severní Atlantik, což některým západním politikům není při chuti.

Z těchto čtyř zemí se především od ruské invaze proti Ukrajině stali nejvýznamnější členové mezinárodní koalice podporující Ukrajinu a sankcionující Ruskou federaci.

Indo-pacifický region dokonce figuruje na předním místě ve Strategické koncepci NATO 2022. Zcela logicky se začátek této koncepce točí kolem zastrašování Moskvy před případnou válkou, Aliance sama o sobě tvrdí, že „nepředstavuje pro Ruskou federaci žádnou hrozbu“.

„Indopacifická oblast je pro NATO důležitá vzhledem k tomu, že vývoj v tomto regionu může přímo ovlivnit euroatlantickou bezpečnost. Budeme posilovat dialog a spolupráci s novými i stávajícími partnery v Indopacifiku s cílem řešit meziregionální výzvy a sdílenou bezpečnost zájmů,“ zní ze zprávy NATO pro rok 2022.

Jako přední problém Aliance vnímá Čínskou lidovou republiku. „Zlomyslné hybridní a kybernetické operace ČLR a její konfrontační rétorika a dezinformace se zaměřují na spojence a poškozují bezpečnost Aliance. ČLR usiluje o kontrolu klíčových technologická a průmyslová odvětví, kritickou infrastrukturu a strategické materiály a dodavatelské řetězce.“

O posilování vlivu NATO – a zejména Spojených států – v oblasti svědčí zejména blízké vztahy indického premiéra Naréndry Módího a západních lídrů v čele se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Několik pracovníků Bílého domu označilo indicko-americké vztahy za „nejdůležitější bilaterální vztah 21. století“.

Že Biden Módího přijal je důkazem opravdu blízkého vztahu – jde totiž teprve o třetího lídra, kterému americký prezident umožnil oficiální státní návštěvu. „Souhlasím s prezidentem Bidenem, že se jedná o určující partnerství tohoto století,“ řekl indický premiér.

Ocenil pouto mezi Washingtonem a Dillí. „Dokážu se vcítit do bojů vášní, přesvědčování a politiky. Jsem však potěšen, že jste se dnes sešli, abyste oslavili pouto mezi dvěma největšími demokraciemi světa: Indií a Spojenými státy,“ pokračoval. O jejich setkání informovaly EuroZprávy.cz.

Analytik Meenakshi Ahamed byl k Bidenovu přístupu vůči Módímu skeptický. „Pokud Spojené státy očekávají, že se jim podaří Módího uchlácholit a přimět ho k bezpečnostním závazkům v Indopacifiku, které se promítnou do vojenské podpory proti Číně, pokud se Tchaj-wan stane konfliktní zónou, pak si USA dělají iluze a nepochopily, co je hnací silou indo-amerických vztahů,“ zhodnotil.

„Snadnost, s jakou Bidenova administrativa odhodila svůj závazek podporovat demokracie namísto autokracie, byla dechberoucí ve své dychtivosti vyhovět premiéru Módímu,“ podotkl Ahamed.

Tvrdé francouzské lokty

Módí v půli července zavítal také do Francie, konkrétně v den výročí dobytí Bastily. Tento den byl spojen se silnými opatřeními ze strany francouzských orgánů kvůli obavě z násilností spojených s úmrtím sedmnáctiletého Naëla, zabitého policistou poté, co se odmítl podrobit dopravní kontrole. Indický premiér zde v tento den převzal vyznamenání u příležitosti pětadvacátého výročí strategického partnerství obou zemí.

Ve hře je dokonce styčná kancelář NATO v japonské metropoli Tokiu, proti které brojí právě francouzský prezident Emmanuel Macron. V polovině července francouzská stanice RFI informovala o francouzském rozhodnutí tento krok zablokovat. „NATO by se mělo zaměřit na svou odpovědnost za ochranu euroatlantického prostoru,“ citovala RFI prohlášení francouzských státních úřadů.

„Indopacifik není severní Atlantik, takže nesmíme vyvolat dojem, že si NATO nějakým způsobem buduje legitimitu a geograficky zakotvenou přítomnost v jiných oblastech,“ hájil Macron rozhodnutí nepovolit zastupitelskou kancelář v Tokiu.

Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg však bezprostředně po francouzském bojkotu zdůraznil, že „otevření styčného úřadu zůstává na stole“. „Aliance usiluje o prohloubeni spolupráce s Tokiem v oblastech, jako je kybernetická a námořní bezpečnost. Setkání NATO s asijsko-pacifickými partnery vyslalo signál, že bezpečnost není regionální bezpečnost, ale globální, a proto musíme skutečně držet při sobě.“

„Velké investice Číny do nových vojenských kapacit do dokazují. Očekáváme, že do roku 2035 bude mít Čína 1500 jaderných hlavic na raketách, které mohou dosáhnout Severní Ameriky a celé Evropy, tedy území NATO,“ doplnil.

Tajemník zdůraznil, že nejde o to, aby se NATO stalo globální vojenskou aliancí. „Ale jde o to, abychom uznali, že tento region čelí globálním výzvám a vzestup Číny je jejich součástí.“

Obrovský vliv německo-ruských vztahů

EuroZprávy.cz už dříve psaly o složité situaci Německa vůči vztahům v Indopacifiku. Zatímco Spojené státy mají s ČLR vztahy omezené, Berlín je poslední dobou spíše oživil. Německo je jednou z nejsilnějších ekonomik světa, do karet mu ale silná provázanost s ekonomikou čínskou.

Více než milion německých pracovních míst je totiž závislých na Číně, mnoho dalších nepřímo. Asi polovina evropských investic v Číně pochází z Německa a téměř polovina německých výrobních podniků na ní závisí v některé části svého dodavatelského řetězce.

Jenže stále platí, že garantem bezpečnosti Německa jsou Spojené státy, které neváhají na evropské spojence tlačit, aby zaujali tvrdší postoj vůči Číně. Pokud tedy dojde k horkému konfliktu s Čínou, nejen Berlín se musí jednoznačně postavit na stranu NATO, což může silně podrýt jeho ekonomiku.

Veškerá provázanost ale nekončí pouze u trojlístku Berlín-Peking-Washington, ale sahá až do Moskvy. Rusové nyní mají otevřené diplomatické kanály s Číňany, zatímco se Němci netěší právě velké oblibě ruského prezidenta Vladimira Putina – ba dokonce si dlouhodobě vzájemně vyhošťují své diplomaty.

Německý deník Deutsche Welle na konci května upozornil na to, že Rusové kromě diplomatů vyhostili dokonce i učitele a personál pracující v německých kulturních organizacích v zemi. Jejich počet šel do stovek.

„Tento limit, který Rusko stanovilo od začátku června, vyžaduje zásadní omezení naší přítomnosti v Rusku. Jedná se o jednostranné, neodůvodněné a nepochopitelné rozhodnutí,“ kritizovalo rozhodnutí Moskvy německé ministerstvo zahraničí.

Tvrdý německo-ruský diplomatický boj se rozhořel v dubnu tohoto roku. Stanice RFE/RL informovala o „zrcadlovém kroku“ Moskvy vyhostit diplomaty jen chvíli poté, co totéž udělali Němci. Došlo k vzájemnému vyhoštění více než dvacítky diplomatů na každé straně.

Zhoršování či utlumování diplomatických vztahů je totiž přímo spojené s recipročním vyhošťováním pracovníků zastupitelských úřadů. To znamená, že pokud se Německo rozhodně vyhostit deset ruských diplomatů, Rusko tento krok oplatí a vyhostí deset německých.

Související

Více souvisejících

NATO Asie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 5 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy