Berlín hraje vysokou mocenskou hru, může zdecimovat snahy o narovnání vztahů Číny a USA

Ve stínu cesty šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do Pekingu se na evropském kontinentu odehraje další důležité bilaterální jednání. Zítra po tříleté pauze způsobené pandemií covidu-19 obnoví konzultace německý kancléř Olaf Scholz a čínský premiér Li Čchiang.

Vztahy Německa a Číny jsou napjaté kvůli ruské válce na Ukrajině, námluvám Pekingu a Moskvy a doutnajícímu napětí mezi USA a Čínou, shrnuje list New York Times.

Právě minulý týden Berlín přijal první komplexní bezpečnostní strategii. Počítá s ucelenější zahraniční a bezpečnostní politikou, která má zabránit tomu, aby se Německo dostalo do špatného postavení v důsledku geopolitických událostí, psaly EuroZprávy.cz minulý týden.

Ředitel berlínského Institutu pro globální veřejnou politiku Thorsten Benner je vůči jednáním na takto vysoké úrovni kritický. „Zdá se, že tyto konzultace nejsou v souladu s dobou. Konzultace mezi vládami je obvykle něčím, co se dělá s demokratickými spojenci. Výzvou je najít rovnováhu mezi novým realismem, kterému čelíme, a starým, merkelovským stylem konzultací s Čínou,“ zdůraznil.

Jednání nebudou probíhat pouze mezi vrcholnými představiteli Číny a Německa, nýbrž se jich zúčastní početná skupina ministrů. Německo bude mít příležitost k prosazení nového postoje, ve kterém je Čína stále jedním z jeho nejdůležitějších hospodářských partnerů, a stejně tak systémovým soupeřem.

Německo stále může vsázet na to, že je jednou z nejsilnějších ekonomik na světě a hybnou silou dění na evropském kontinentu. Ať už je historie jakákoliv, německá rozhodnutí ovlivňují dění v celé Evropě. Jak z hlediska bezpečnosti, tak hospodářství.

Garantem německé bezpečnosti jsou Spojené státy, na které se Berlín spoléhá v rámci smlouvy o Severoatlantické alianci. Své kroky musí činit opatrně, jelikož Peking a Washington jsou momentálně ve fázi studeného konfliktu.

Ten následkem jediného nedorozumění může přerůst v otevřenou vojenskou konfrontaci. Německu v tu chvíli nezbyde nic jiného než se postavit vedle USA a spojenců z NATO. Na to ostatně upozorňuje list NY Times s tím, že v případě čínského útoku na Tchaj-wan bude německé zapojení nutné a pro Berlín velmi bolestivé z reputačního i ekonomického hlediska.

Více než milion německých pracovních míst je totiž závislých na Číně, mnoho dalších nepřímo. Asi polovina evropských investic v Číně pochází z Německa a téměř polovina německých výrobních podniků na ní závisí v některé části svého dodavatelského řetězce.

Čína na straně druhé může velmi dobře využít příležitosti a přesvědčit svého největšího evropského obchodního partnera, aby se držel dosavadních zvyklostí. To by znamenalo klín vražený mezi Berlín a Washington.

Veškerá provázanost nekončí u trojlístku Berlín-Peking-Washington, ale sahá až do Moskvy. Rusové nyní mají otevřené diplomatické kanály s Číňany, zatímco se Němci netěší právě velké oblibě ruského prezidenta Vladimira Putina.

Za těmito narušenými vztahy stojí mimo jiné sabotáž plynovodů Nord Stream 1 a 2, kterou v současné době vyšetřují vedle Švédů a Dánů i Němci. Berlín také mohutně podporuje ukrajinské úsilí porazit ruského agresora.

Cesta šéfa americké diplomacie do Pekingu sice nepřinesla příliš ovoce, nicméně znamenala, byť jen minimální, pootevření cesty k diplomatickému řešení současného napětí. Němci do těchto snah díky jednání s čínskou špičkou mohou vrazit další klín mezi Washington a Peking velmi podobně, jako následně Číňané mezi Berlín a Washington.