Německá vláda zvažuje tajné domovní prohlídky. Naráží ale na dilema

Německá policie možná bude moci provádět tajné domovní prohlídky. Ty jsou nyní zakázány, ministryně vnitra Nancy Faeser to chce změnit, a to kvůli hrozbám teroristů či pravicových extremistů. Její návrh nejprve musí schválit parlament. Návrh by umožnil úřadu kriminální policie (BKA) vstupovat do domů lidí podezřelých z terorismu za účelem instalace špionážního zařízení.

Návrh vzešel jako reakce na útok z 23.srpna nožem na festivalu ve městě Solingen. Osm lidí bylo těžce zraněno a tři zemřeli. V reakci na útok se také německá vláda zavázala aktivněji prosazovat deportace a zasahovat proti zbraním. "V této souvislosti se domníváme, že je zcela samozřejmé, že bezpečnostní orgány musí mít odpovídající pravomoci k boji proti teroristickým útokům," řekl mluvčí ministerstva obrany k návrhu zákona podle německého serveru DW.

Není jisté, že neoliberální Svobodní demokraté (FDP), což je nejmenší partner v německé trojkoalici, budou souhlasit s vládou posvěceným tajným vniknutím do domů, obrana práv občanů je jedním z jejich hlavních zájmů. FDP věří, že čelit těmto zločinům lze i bez přísnějších zákonů.

Nyní mohou německé bezpečnostní orgány odposlouchávat elektronická zařízení, aniž by se musely dostat do domu podezřelých, pomocí vzdáleného softwaru. A to tak, aniž by si toho někdo všiml. Tuto metodu může policie používat ke sledování podezřelých od roku 2016. Vše ovšem nejprve musí schválit soud nebo státní zastupitelství.

Dá se použít v případech ohrožení právního státu, vytváření zločineckých organizací, vraždy, sexuálních deliktů, pašování drog, obchodování s lidmi, praní špinavých peněz a zneužívání azylu. Reálně se většina týká nelegální činnosti spojené s drogami.

Tato metoda byla kontroverzní už dříve – v roce 2008 federální ústavní soud uvedl, že se metoda smí užívat pouze v případech ohrožení lidského života či státu. Nově prosazovaná skrytá pátrání mají být naprostou výjimkou.

V lednu 2024 Faeser nechala rozšířit policejní pravomoc o prohledávání domů lidí, kterým byly zamítnuty žádosti o azyl. Důvodem byly snazší deportace.

Ministr spravedlnosti Marco Buschmann však návrh odmítá. „Nebude uděleno žádné oprávnění k tajnému šmírování v domovech lidí. V ústavním státě to neděláme. To by bylo absolutní porušení tabu," napsal na X, dříve Twitter. Naléhal také, že mnoho lidí by díky návrhu ztratilo důvěru v právní stát.

Související

Více souvisejících

Německo Policie Německo

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami

Ministerstvo vnitra aktivně spolupracuje se starosty a hledá řešení neobvyklých podmínek v zaplavených oblastech. Poskytuje jim konkrétní podporu, aby zajistili nadcházející volby. Ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně zdůraznil, že stát pomůže s tím, co obce nebudou schopny zvládnout samy. 

včera

Petr Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi bude podle prezidenta Petra Pavla trvat měsíce až roky, a vláda by měla výrazně podpořit starosty, nejen finančně, ale i v souvislosti s blížícími se volbami, které proběhnou o nadcházejícím víkendu. Prezident to uvedl po návštěvě severní Moravy a Slezska, kde si prohlédl škody způsobené povodněmi v Bohumíně, Opavě, Krnově, Mikulovicích a Jeseníku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

důchody

Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka

Vláda dnes na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy

Izrael rozšířil své válečné cíle v Pásmu Gazy o zajištění návratu obyvatel do obcí na severu Izraele, které byly evakuovány kvůli útokům libanonského radikálního hnutí Hizballáh. O tomto kroku informovala kancelář izraelského premiéra, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

včera

Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy