O členství Ukrajiny je dávno rozhodnuto. Kyjevu dodáváme pomoc v tichosti, tvrdí NATO

Diplomatka se v rozhovoru vyjádřila k přijetí Ukrajiny do NATO. Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.

Doplnila, že Ukrajina je pro NATO skvělým partnerem. "Je to země, která je partnerem od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Partnerství nabralo na síle, rozrostlo se do hloubky a zahrnuje téměř všechny instituce na Ukrajině," dodala.

Upozornila ale, že ne NATO, nýbrž spojenci poskytují Ukrajině "smrtící pomoc". "To, co nyní v NATO děláme, je zajistit, aby veškeré základní úsilí, které poskytujeme, včetně nevojenské pomoci, vedlo k plné interoperabilitě. To znamená, aby Ukrajina byla kompatibilní se standardy NATO," tvrdí.

Příkladem je podle ní nový balíček praktické pomoci, například lékařská pomoc, antidrony a mnoho dalších věcí, které NATO koordinuje a dodává Ukrajině. "Ne vždy o tom mluvíme, protože to závisí na otázkách provozní bezpečnosti. Víme, jak zajistit, aby Ukrajina dostala, co chce. Takže nutně neinzerujeme a věci, které děláme. Ale je tam všechno," vysvětlila.

Rozhodnutí o Ukrajině už dávno padlo

Podle diplomatky rozhodnutí o budoucím členství Ukrajiny padlo už v roce 2008 v Bukurešti. "Vedoucí představitelé na onom summitu v roce 2008 tedy toto rozhodnutí učinili. Byl to také jasný pocit, že Ukrajina bude potřebovat akční plán členství, aby uskutečnilo to, co ještě není. Co se ještě nestalo," uvedla.

Podstatnou součástí podle ní je, že Ukrajina musí odejít z války vítězně. "To je důvod, proč my všichni, spojenci, zajišťujeme, aby Ukrajina měla to, co k vítězství ve válce potřebuje. Lídři rozhodnou, jaké politické vztahy bude Ukrajina mít. Nejde o to, zda bude Ukrajina členem. Ukrajina bude členem, protože o tom už bylo rozhodnuto. Je to o tom, jak vyhrát válku a posílit vztahy s NATO," uvedla.

Ukrajina si je při tom vědoma, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov. 

Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.

"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."

Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.

Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.

O vstupu Ukrajiny do NATO hovořil před ěkolika dny i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který uvedl, že všechny členské státy souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Podle serveru CNN to řekl v norském Oslu a podle serveru Jerusalem Post dodal, že se "všichni spojenci shodují, že Moskva nemá právo veta proti rozšiřování NATO."

Ukrajina má zkušenosti, ale i válečný stav

Před několika týdny před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu Stoltenberg uvedl, že se Ukrajina členem aliance stane, uvedla agentura Reuters. Dodal ale, že to nebude hned a je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. 

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl už tehdy Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný. Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze.

Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskem by se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Problémem může být Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán ale dřívější prohlášení Stoltenberga zpochybnil a reagoval na něj na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.

Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.

NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.

"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.