Pavel s Dudou jednali v Polsku o ekonomice, dopravě, summitu NATO či energetice

Prezidenti Česka a Polska Petr Pavel a Andrzej Duda jednali dnes ve Varšavě o ekonomické spolupráci, rozvoji dopravního spojení, chystaném summitu NATO či energetice. Duda na tiskové konferenci ocenil, že Pavel si týden po inauguraci zvolil Polsko pro svou první zahraniční cestu po tradiční návštěvě Slovenska. Podle Pavla nebyl vztah obou zemí zřejmě nikdy tak dobrý jako nyní, spatřuje za tím i vliv války na Ukrajině, která pomohla uvědomit si cenu spolupráce.

Duda zmínil, že dobudování dopravního spojení prostřednictvím české D11 a polské S3 by vytvořilo důležitou spojnici obou zemí, usnadnilo Čechům návštěvy Baltského moře a pomohlo i obchodu. S ohledem na Pavlovy bohaté zkušenosti s bezpečnostními záležitostmi byl důležitým tématem rozhovorů i summit NATO ve Vilniusu, který se uskuteční v červenci, doplnil polský prezident.

Prezidenti mluvili i o energetické bezpečnosti. "Hovořili jsme o rozvoji přístavu v Gdaňsku a potenciálních dodávkách pro ČR prostřednictvím tohoto přístavu a sítě plynovodů z Polska," zmínil Duda. Pavel doplnil, že válka na Ukrajině jasně ukázala, jak strategickým rizikem je závislost na Rusku. "Jsem rád, že se Česku podařilo snížit závislost v krátkém období na nulu. Jedna z důležitých alternativních cest vede přes terminál v Gdaňsku a plynovod Stork II. Jsem rád, že tu nacházíme s polskou stranou společnou řeč," dodal.

Duda označil za velký impuls v budování vztahů, jak brzy po inauguraci Pavel dorazil na návštěvu Polska. Ocenil, že do Varšavy zamířil hned po obvyklé návštěvě Slovenska. Spolupráce ČR s Polskem je na vysoké úrovni, vyzdvihl Pavel. "Zřejmě za celou dobu historie nebyly naše vztahy tak dobré jako teď. Je to jistě způsobeno i válkou na Ukrajině. Uvědomili jsme si, jaká je cena spolupráce s přáteli a spojenci," zdůraznil.

Pavel v Polsku dostal známku vytištěnou polským disentem

Zástupci Polsko-československé solidarity věnovali českému prezidentovi Petru Pavlovi za komunismu samizdatově vydanou poštovní známku. Je na ní vyobrazen symbol Charty 77. Předali mu ji během pozdně odpoledního setkání na české ambasádě. Známo je pouze několik exemplářů těchto známek, zbytek byl zničen.

Pavel se při dnešní návštěvě Varšavy kromě oficiálních akcí zúčastnil také setkání se skupinou českých krajanů. Schůzka se uskutečnila na varšavském náměstí Václava Havla, u kterého sídlí česká ambasáda. Nový český prezident s malou skupinou Čechů, kteří ve Varšavě pracují nebo bydlí, krátce hovořil. Jako dárek od nich dostal symbolickou knihu s flanelovým přebalem, jejíž vnitřek ukrýval polskou vodku, motorkářský šátek nebo výukové CD s kurzem polštiny.

Krajané poznamenali, že je to poprvé od dob Václava Havla, co se s nimi český prezident setkal. Při debatě se věnovali třeba českému pivu a jeho oblíbenosti mezi Poláky. V rozmluvě s nimi pak pokračovala v Českém centru první dáma Eva Pavlová.

Ještě před setkáním s krajany Pavel položením kytice uctil prvního českého prezidenta Havla, po němž se náměstí u ambasády jmenuje a kterého připomíná pamětní deska.

Na ambasádě se poté prezident sešel se zástupci Polsko-československé solidarity. Předali mu poštovní známku, která byla v roce 1987 samizdatově vydána u příležitosti deseti let od vzniku Charty 77. Známky byly ilegálně dopraveny do Československa, policie ale většinu z nich odhalila a zničila; zbylo pouze několik exemplářů. Darovanou známku chce Pavel darovat Paměti národa.

Polsko-československá solidarita vznikla na počátku 80. let ve Vratislavi. Zamýšlena byla jako zastřešující platforma pro spolupráci oponentů komunistických režimů z obou států. V roce 1984 se jí podařilo publikovat společné prohlášení řady známých představitelů polské a československé opozice.

Ve druhé polovině osmdesátých let Polsko-československá solidarita připravila několik osobních setkání na státní hranici. Polští aktivisté pomáhali svým kolegům ze sousední země s tiskem samizdatů a se zajišťováním techniky. Společné fotografie známých disidentů ze schůzek v horách měly publicitu zejména v západním prostředí, kde se záhy staly součástí obrazu činnosti opozičních hnutí v sovětském bloku.

Aktivity členů Polsko-československé solidarity vyvrcholily na počátku listopadu 1989, kdy ve spolupráci s exilovými skupinami připravili mezinárodní diskusní seminář a přehlídku nezávislé československé kultury ve Vratislavi, kam přijelo několik tisíc Čechů a Slováků. Dnes se společnost věnuje především kulturním aktivitám a pomoci demokratickým hnutím v autoritativních režimech.

Související

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.
Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

Více souvisejících

Polsko Petr Pavel Andrzej Duda

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy