Lotyšsko a Estonsko chtějí, aby před červencovým summitem NATO ve Vilniusu existoval "konkrétní harmonogram" pro vstup Ukrajiny do aliance. Dnes se na tom podle agentury DPA shodli prezidenti těchto pobaltských zemí.
Lotyšský prezident Egils Levits po schůzce se svým estonským protějškem Alarem Karisem řekl, že od summitu očekávají "konkrétní harmonogram pro cestu Ukrajiny do NATO". "Myslím, že to je v souladu se společnými zájmy NATO, zájmem Ukrajiny i bezpečnostními zájmy celé Evropy a světa," dodal. Prezidenti připomněli, že NATO je obrannou aliancí a že přístup Ukrajiny by posílil bezpečnost všech jejích členů.
Summit NATO se bude konat 11. a 12. července ve Vilniusu, hlavním městě třetí z pobaltských zemí - Litvy. Agentura DPA píše, že generální tajemník NATO Jen Stoltenberg při návštěvě Kyjeva minulý týden Ukrajině slíbil další podporu jejích snah o vstup do aliance. Taková je oficiální pozice NATO od roku 2008. Jasnější perspektiva, kdy by Ukrajina do aliance mohla vstoupit, zatím neexistuje. Agentura DPA podotkla, že před skončením současné války je vznik konkrétního plánu velmi nepravděpodobný.
V Žytomyru se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sešla estonská premiérka Kaja Kallasová. Ve společném prohlášení uvedli, že se shodují "na tom, že silná, nezávislá a prosperující Ukrajina coby část euroatlantické rodiny je klíčová pro budoucnost evropské bezpečnosti". Uvedli také, že budou v kontextu summitu NATO ve Vilniusu "spolupracovat na cestě, po které se Ukrajina dostane blíže ke členství v NATO a umožní Ukrajině, aby se připojila k NATO, jakmile to podmínky dovolí".
Zelenskyj na schůzce s Kallasovou děkoval Estonsku za pomoc, kterou Ukrajině poskytuje, zároveň ale zopakoval, že jeho země potřebuje více zbraní od spojenců ze Západu, aby "mohla urychlit konec této války".
Lotyšsko a Estonsko patří k těm členským zemím NATO, které Ukrajinu bránící se už 14 měsíců ruské agresi jednoznačně podporují. Vstup nové země do aliance však musejí schválit všichni její členové. V současnosti se k vidině rozšíření o Ukrajinu staví velmi rezervovaně Maďarsko. Místopředsedkyně jeho parlamentu a členka krajně pravicového hnutí Naše vlast Dóra Dúróová ruskému listu Izvestija řekla, že vstup Ukrajiny do NATO bez rizika rozpoutání války by byl možný pouze v případě, že Rusko by takový krok schválilo formou nějaké dohody. Budapešť také dlouhodobě obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Ukrajiny jak s NATO, tak s Evropskou unií.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy
lotyšsko , estonsko , Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 2 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák