Příklon k Západu, nebo Rusku? Moldavsko stojí před nejdůležitějším rozhodnutím v historii

Moldavsko se nachází v klíčovém momentu své politické a geopolitické historie. V neděli se voliči rozhodují nejen o nové hlavě státu, ale také v referendu o vstupu do Evropské unie (EU). Prezidentské volby jsou považovány za rozhodující pro budoucí směřování Moldavska, které se dlouhodobě potýká s rozdělením mezi proruskými a proevropskými názory.

Podle předvolebních průzkumů je nejsilnější kandidátkou stávající prezidentka Maia Sanduová, která se hlásí k proevropské politice a dlouhodobě prosazuje přiblížení Moldavska k EU. Sanduová získala v průzkumech 36 procent podporu, ale pro vítězství v prvním kole voleb potřebuje nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se jí to nepodaří, druhé kolo voleb se uskuteční 3. listopadu.

Sanduová se těší podpoře nejen mezi voliči, kteří si přejí větší integraci s Evropou, ale také od těch, kteří vidí EU jako záruku stability a ekonomického rozvoje. Zbývajících deset kandidátů má mnohem menší podporu, což výrazně zvyšuje šance Sanduové na postup do druhého kola nebo dokonce vítězství už v prvním kole.

Současně s prezidentskými volbami probíhá v Moldavsku referendum o vstupu země do Evropské unie. Podle průzkumů veřejného mínění se 55 procent respondentů plánuje vyjádřit pro vstup do EU, zatímco 34,5 procenta je proti. Referendum je považováno za klíčové pro budoucnost země, která se nachází mezi vlivem Ruska a snahou o větší integraci se západními institucemi.

Zatímco Sanduová a její příznivci referendum podporují, pět dalších prezidentských kandidátů vyzvalo své voliče k bojkotu referenda nebo hlasování proti vstupu do EU. EU již zahájila rozhovory s Moldavskem o členství, a to letos v červnu, což pro Kišiněv představuje důležitý krok směrem k integraci s Evropou.

Předvolební kampaň byla poznamenána obviněními z manipulace a kupování hlasů. Moldavská policie odhalila rozsáhlý systém kupování hlasů, který podle jejich zjištění financovaly ruské peníze. Policie provedla stovky zatčení, přičemž odhady hovoří o tom, že čtvrtina hlasovacích lístků by mohla být ovlivněna těmito peněžními toky.

Rumunský historik Armand Gosu, odborník na Rusko a bývalý sovětský prostor, potvrdil, že Moskva v těchto volbách investovala značné prostředky, aby ovlivnila výsledek a udržela Moldavsko mimo EU. „Rusko tvrdě pracuje. Nikdy dříve nevložili tolik peněz,“ uvedl Gosu pro agenturu AFP.

Výsledek prezidentských voleb a referenda o vstupu do EU bude mít zásadní dopad na směřování Moldavska. Pokud se Sanduové podaří zvítězit, bude to znamenat posílení proevropských tendencí a pokračování v integračních rozhovorech s EU. Naopak vítězství proruských sil by mohlo Moldavsko vrátit zpět do sféry ruského vlivu a oddálit jeho integraci s Evropou.

Moldavští voliči tak stojí před historickým rozhodnutím, které ovlivní budoucnost jejich země na mnoho let dopředu.

Související

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Více souvisejících

Moldavsko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 43 minutami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 3 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy