Ministři zahraničních věcí Polska, Turecka a Rumunska se shodli na nutnosti investovat do bezpečnosti východního křídla NATO. O tomto závěru společného setkání informoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, uvedla polská média.
Schůzky v Pruszkówě poblíž Varšavy se zúčastnili polský ministr Radoslaw Sikorski, rumunská ministryně Luminita-Teodora Odobescuová a turecký ministr Hakan Fidan. Výsledky jednání představili na společné tiskové konferenci.
Sikorski zdůraznil pevné spojenectví mezi těmito třemi zeměmi a jejich jednotný názor na potřebu investic do bezpečnosti východního křídla NATO. V diskusi potvrdili svůj závazek zajistit bezpečnost a stabilitu nejen pro své země, ale i pro celou euroatlantickou oblast.
Ministr také upozornil na aktuální bezpečnostní výzvy, zejména ty, které představuje ruská agrese vůči Ukrajině.
Setkání se konalo jako součást příprav na nadcházející summit NATO, který proběhne od 9. do 11. července ve Washingtonu.
Severoatlantická aliance ve středu oficiálně jmenovala svým novým generálním tajemníkem dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, jehož kandidaturu na tento post již podpořili velvyslanci všech 32 členských zemí NATO.
Rutteho jmenování se stalo formální záležitostí poté, co jeho jediný konkurent, rumunský prezident Klaus Iohannis, odstoupil z kandidatury, protože nezískal dostatečnou podporu.
Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO.
Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. Jako poslední podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.
Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.
Nizozemská televize RTL ale nedávno uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".
Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.
Stoltenberg tuto záruku poskytl před několika dny, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.
I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Související
Zásadový lídr i nepřítel. Ukrajina a Rusko reagují na Rutteho nástup do vedení NATO
Je rozhodnuto. Generálním tajemníkem NATO bude nizozemský premiér Mark Rutte, nahradí Stoltenberga
Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , NATO , Radoslaw Sikorski
Aktuálně se děje
včera
Kallasová k nelibosti Rusů míří do Bruselu. Estonsko už zná náhradu za premiérku
včera
Putinova mašinérie obchází sankce. Nová moskevská stínová flotila je připravena
včera
Válka na Ukrajině: Nejméně deset mrtvých při ruských útocích na Vilno a vesnice v Doněcké oblasti
včera
V Nymburce projel vlak návěstidlo stůj. Strojvedoucí si chybu rychle uvědomil
včera
U Atén zuří po týdnu další lesní požár. Situaci komplikuje povětří
včera
Největší přestup letní pauzy se blíží. Plzeň a Slavia řeší přesun Chorého do Prahy
Aktualizováno včera
Francouzi začali volit parlament. Zatím se hlasuje v zahraničí
včera
Ruský protest Japonsku. Vadí manévry za účasti členských zemí NATO
včera
Policistu napadli před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Útočník je po smrti
včera
Jeden z nejnadanějších českých sportovců se narodil před 155 lety
včera
Joe Bidene, odstupte. Vyzývá deník New York Times prezidenta. Jste jen stínem velkého politika
včera
Bělorusko reaguje na údajné ukrajinské provokace. Zvyšuje bezpečnost na hranicích
včera
Počasí v červenci 2024: Jak bude v prvních týdnech letních prázdnin?
včera
Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení
včera
Staněk bude po zranění na Euru chybět Slavii několik měsíců. S ramenem musí na operaci
včera
Připravujeme „diplomatický plán“ na ukončení války s Ruskem, oznámil Zelenskyj
včera
Víkendové počasí: Na sobotní vedra navážou nedělní bouřky, platí výstrahy
včera
Íránci v prvním kole nevybrali nástupce Raísího. Účast byla historicky nízká
včera
Tragická nehoda autobusu a vlaku na Slovensku: Dopravce se zastal strojvedoucího
včera
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.
Zdroj: Matěj Bílý