Putin se zúčastní summitu skupiny BRICS o válce v Pásmu Gazy. Přítomen bude i Guterres

"Ruský prezident Vladimir Putin se 21. listopadu zúčastní mimořádného summitu BRICS (přes videokonferenci), kde budou diskutovat o palestinsko-izraelském konfliktu," uvedl Kreml v prohlášení.

Setkání bude předsedat jihoafrický prezident Cyril Ramaphose, který doufá, že se podaří dospět ke společné reakci. Na virtuálním summitu bude přítomen i generální tajemník OSN António Guterres.

Putin už dříve kritizoval Západ za údajné podněcování napětí v tomto regionu a Izrael za způsob boje v konfliktu. Sám se ale snaží využít válku Izraele s palestinským militantním hnutím Hamás k oslabení podpory, kterou Ukrajině poskytuje Západ, tvrdí americký ministr zahraničí Antony Blinken podle serveru Politico.

"Putin se snaží využít útoku Hamásu na Izrael v naději, že to odvede naši pozornost," uvedl Blinken v americkém Senátu. Podle něj Putin doufá, že Spojené státy nakonec omezí svou podporu Ukrajiny.

V Senátu vystoupil také americký ministr obrany Lloyd Austin, který upozornil, že Putin uspěje ve své snaze získat část Ukrajiny, pokud Washington pozastaví pomoc Kyjevu. "Mohu vám garantovat, že bez naší pomoci bude Putin úspěšný," řekl šéf amerického resortu obrany.

Spojené státy jsou největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině a od začátku invaze vyčlenily na její podporu již téměř 44 miliard dolarů. Avšak nesouhlas některých republikánů staví budoucí pomoc pro Ukrajiny do nejasné pozice.

Blinken přitom upozornil na to, že zastavení americké pomoci pro Ukrajinu by mohlo způsobit, že Kyjev přestanou podporovat i jiné země. "Vyslalo by to zprávu... každé z těchto zemí, že USA opouštějí loď," poukázal šéf americké diplomacie.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.