Ruský arcibiskup: Putinova válka je prokletá Bohem i člověkem. Čekám, až budu zabit nebo uvězněn

Na příběh ruského arcibiskupa Viktora Pivovarova, který se nebojí kritizovat válku na Ukrajině, upozornil ruský liberální nezávislý server Novaja Gazeta.

U Krasnodarského soudu byl dne 24. března 2023 arcibiskup Viktor Pivovarov odsouzen k pokutě ve výši 40.000 rublů (cca 10.500 Kč). Důvodem bylo kázání, které soud považoval za urážku ruské armády.

Proč se kněz nebojí otevřeně kritizovat ruskou agresi na Ukrajině? o tom vypráví reportáž serveru Novaja gazeta.

Narodil se v roce 1937 v oblasti Altaj. Jeho otec zemřel v prvním roce války a matka sama vychovávala čtyři děti.

„Věc se má tak, že jsem bolševismus nenáviděl už od dětství. Viděl jsem, jak čekisté, bolševici, zneužívali moji matku. Náš otec byl zabit na frontě, byli jsme čtyři děti a ona byla nemocná. Mučili ji. A složil jsem slib, dalo by se říci, že se za to pomstím bolševismu,“ říká arcibiskup Viktor.

Po válce absolvoval sedmiletou základní školu a následně nastoupil na průmyslovou školu. V roce 1951 se s rodinou ocitl v situaci nocležníka "muže z katakomby", což se stalo významným zlomem v jeho životě.

Tito lidé z katakomb byli členy církve, kteří neuznávali sovětskou autoritu a pořádali ilegální bohoslužby. Pivovarov se v roce 1963 zapsal na Moskevskou teologickou akademii, ale byl vyloučen z posledního ročníku kvůli své opoziční činnosti.

Před rozpadem Sovětského svazu se tajně věnoval kázání a opravám kostelů a ikon. Později byl vysvěcen na kněze v Ruské pravoslavné církvi v zahraničí a v roce 2006 se stal arcibiskupem této církve.

Slavjansk na Kubani je hodinu a půl jízdy od Krasnodaru. Zde Viktor slouží v místním kostele.

Farník, který skandál vyvolal a nahlásil to policii, zde předtím ani potom nebyl spatřen. Viktor podle asistenta arcibiskupa upoutal na sebe pozornost úřadů už dříve kvůli svým výrokům o anexi Krymu a službě v zahraničí.

„Arcibiskup Viktor zasvětil celý svůj život boji za správnou věc. Lidé žijí v klamu, že se musíte modlit, a pak vás Bůh zachrání. Bůh tě nespasí, když nepracuješ, nemáš lásku nebo se jen díváš, jak se děje zlo... pokud to neodsuzuješ, nebojuješ, pak nejsi křesťan,“ říká arcibiskupův asistent hieromonk Jonah.

„Do našeho kostela přišel policista, aby sepsal protokol o jejím udání. Za vystupování proti Putinovým činům, které nyní vyrábí na Ukrajině, byla pokuta 40.000 rublů,“ říká Hieromonk Jonah.

Peníze na pokutu mu pomohli vybrat jeho farníci. Podle otce Viktora jsou s ním dokonce někteří policisté a administrativní pracovníci města tiše solidární a navštěvují jeho bohoislužbu, ale otevřeně ho nepodporují.

„Pokud jsou pod našimi okny cizí tanky, znamená to, že jsme ve válce s nepřítelem, intervencí. Ale pokud jsou naše tanky v sousední zemi a naši vojáci krutě mučí lidi a vedou invazivní válku, pak jsou zatraceni. Taková válka je prokletá Bohem i člověkem,“ říká arcibiskup Viktor.

Arcibiskup strávil roky interpretací Apokalypsy. Podle něj se blíží jaderná válka a následků svých prohlášení se nebojí.

"To je to, na co čekám, být zabit nebo uvězněn." Pak se svět dozví a bude se divit, kdo jsem byl, proč jsem to věděl předem,“ říká kněz.

Hieromonk Jonah odpovídá na otázku o možných odvetách s větší zdrženlivostí tak, že se zodpovídají Bohu a Ježíšovi Kristovi. "Zasvětili jsme mu své životy. Jinak se odpojíme od Boha. Musíme dělat to, co děláme."

Související

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině arcibiskup Viktor Pivovarov Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

včera

včera

včera

Jens-Frederik Nielsen

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

včera

Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně

Bývalý lídr Venezuely Nicolás Maduro se v nejbližších hodinách poprvé objeví před newyorským federálním soudem. Na Manhattan ho přepravuje ostře střežená kolona obrněnců, na kterou shora dohlížejí policejní helikoptéry. Samotné soudní jednání je naplánováno na osmnáctou hodinu času. Kamery z vrtulníků zachytily politikovu chůzi, při níž bylo patrné, že výrazně kulhá.

včera

včera

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

včera

včera

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

včera

včera

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy