Americké námořnictvo ničí v Rudém moři plavidla jemenských povstalců Husíjú

CENTCOM také uvedl, že Husíové, kteří ovládají nejlidnatější oblasti Jemenu, vypálili do Adenského zálivu tři protilodní balistické rakety. Údajně nebyla hlášena žádná zranění ani významné škody na amerických nebo obchodních plavidlech.

Husíjské milice od loňského listopadu útočí na lodě ve vodách u pobřeží Jemenu, aby takto - podle vlastních slov - vyjádřily solidaritu s Palestinci, kteří v Pásmu Gazy od října 2023 čelí ofenzivě izraelské armády.

Útoky jemenských povstalců narušily globální lodní dopravu a přiměly některé velké přepravní firmy, aby své lodě posílaly na delší a dražší trasy kolem jižního cípu Afriky. Podnítily také obavy, že válka v Pásmu Gaze by se mohla rozšířit a destabilizovat celý region.

Husíové, Hútíové neboli Ansár Allah v Jemenu se v posledních měsících dostali do popředí zájmu celého světa kvůli svým útokům v Rudém moři. Jedná se o šíitské muslimy, kteří tvoří politicko-náboženskou skupinu a v Jemenu zaujímají dominantní roli. Název "Husíové" je odvozen od jména zakladatele hnutí, Husajna Badr al-Dína al-Hútího.

Husíové zahájili svou činnost v 90. letech 20. století a jejich původní cíle byly zaměřeny na zlepšení postavení šíitské komunity v Jemenu a odpor vůči domněle protištíitským politickým opatřením.

Postupně však jejich agenda nabývala radikálních prvků, včetně odporu proti zahraničním intervencím a vlivu západních zemí, zejména Spojených států a Saúdské Arábie.

Husíové hráli klíčovou roli v arabském jaru v Jemenu, což vedlo k pádu jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha v roce 2012.

Po politickém chaotickém období v Jemenu převzali Husíové kontrolu nad hlavním městem Sanou a některými dalšími oblastmi v zemi v roce 2014.

Konflikt v Jemenu však eskaloval do plně rozvinuté války, když se mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií rozhodla zasáhnout v roce 2015 ve snaze obnovit legitimitu jemenské vlády.

Od té doby Jemen zažívá humanitární krizi, přičemž Husíové stále kontrolují části země, a to navzdory snahám o diplomatické řešení konfliktu.

Humanitární situace v Jemenu se mezi tím stala jednou z nejhorších na světě. Občanské obyvatelstvo trpí nedostatkem potravin, léků a základních životních potřeb. Dochází k masivnímu vysídlení a mnoho lidí čelí hrozbám nemocí a podvýživy.

Mezinárodní organizace a humanitární agentury se snaží poskytnout pomoc postiženým, ale situace je komplikovaná kvůli bojům, blokádám a dalším bezpečnostním rizikům. Navzdory diplomatickým snahám o dosažení mírové dohody zůstává situace v Jemenu velmi obtížná.