Stavěl se za Putina i proti němu. Kdo byl Jevgenij Viktorovič Prigožin?

Jevgenij Viktorovič Prigožin byl ruský podnikatel, který je známý svou úzkou vazbou na ruskou vládu a svými aktivitami v oblasti vojenského soukromého sektoru. Narodil se 1. června 1961 v Leningradu, dnes Petrohradu, v Sovětském svazu a později se přihlásil k založení a vedení takzvané Wagnerovy skupiny.

Jevgenij Prigožin absolvoval sportovní internátní učiliště a závodně se věnoval běhu na lyžích. Již v mládí se dostal do konfliktu se zákonem a byl podmíněně odsouzen za krádež. V roce 1981 byl pak odsouzen na 12 let vězení za účast na loupežích organizované zločinecké skupiny a dalších trestných činech. Strávil devět let ve vězení a po propuštění se rozhodl zapojit do podnikání.

Prigožin začal svou podnikatelskou kariéru provozováním stánku s občerstvením. Postupně však rozšířil své podnikání a přispěl k vzniku sítě supermarketů. Jeho nejvýznamnějším úspěchem bylo otevření luxusní restaurace v Petrohradu, která získala velkou popularitu mezi tamní elitou. Restaurace se stala oblíbeným místem setkávání místní smetánky a několikrát ji navštívil i tehdejší prezident Vladimir Putin.

Díky svým spojením s Kremlu získal Prigožin řadu zakázek na poskytování VIP služeb a otevřel dokonce restauraci přímo v budově parlamentu. Tyto vazby mu umožnily navázat kontakty s mnoha vlivnými lidmi v Rusku, a podle médií se domníváno, že dokázal využívat tuto síť spojení ve svůj prospěch.

I přes kontroverze spojené se svou minulostí a obvinění ze zapojení do různých nekalých praktik si Jevgenij Prigožin vybudoval významné postavení v ruském byznysu a politickém prostředí. Jeho úspěch v gastronomii mu vynesl přezdívku "Putinova šéfkuchaře" kvůli údajnému blízkému vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prigožin se stal známým nejen díky svému podnikání v oblasti potravinářství, ale také kvůli svému zapojení do jiných odvětví, jako je mediální a vojenský průmysl.

Jednou z nejznámějších aktivit spojených s Prigožinem je vedení soukromé vojenské skupiny známé jako Wagnerova skupina. Wagnerova skupina se objevila na scéně v roce 2014, když byla zapojena do bojů na východě Ukrajiny, zejména v Krymu a Donbasu. Wagnerova skupina je označována jako "soukromá armáda" nebo "místní námezdní vojsko" a je financována a řízena Prigožinem.

Skupina se podílela na několika vojenských operacích po celém světě, včetně bojů v Sýrii, kde Prigožinovo zapojení bylo spojováno s ruskou intervencí v konfliktu. Wagnerova byla v minulosti označována za nástroj ruské vlády k prosazování jejích zájmů v zahraničí, přičemž Prigožin byl považován za blízkého spojence Vladimira Putina.

Skupina wagnerovců byla obklopena kontroverzemi a spekulacemi ohledně svého financování, struktury a účelu. Její členové jsou často považováni za "námezdní vojáky", kteří jsou najímáni za účelem plnění ruských zájmů mimo oficiální vojenské kanály. Existují také obvinění z toho, že Wagnerova skupina se účastní nelegálních a neetických aktivit, včetně porušování lidských práv.

Prigožin a jeho spojení s Wagnerovou skupinou byly předmětem mezinárodního zájmu a vyvolaly kontroverze. Rusko a Prigožin samotný až do války na Ukrajině popírali jakoukoli účast ve vojenských operacích a tvrdili, že Wagnerova skupina je soukromou bezpečnostní firmou, která operuje nezávisle na ruské vládě.

Wagnerova skupina přesto působila v několika zemích včetně Ukrajiny, Sýrie, Iráku a několika afrických zemí. Podle údajů Evropské unie byl do vzniku skupiny zapojen i bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin.

V letech 2014 až 2015 působila Wagnerova skupina v mezinárodně neuznaných separatistických útvarech na východě Ukrajiny, konkrétně v Doněcké a Luhanské lidové republice. V roce 2015 se poté přesunula do Sýrie.

Předpokládá se, že tato jednotka sehrála klíčovou roli při dobytí Palmýry, která byla do té doby kontrolována takzvaným Islámským státem. Mnoho vojáků z této skupiny bylo oceněno ruskými řády a medailemi za své zásluhy. V prosinci 2016 byl Dmitrij Utkin, zakladatel skupiny, pozorován při slavnostní recepci v Kremlu a později se objevil na snímku společně s prezidentem Vladimirem Putinem.

Sám Prigožin byl roku 2018 zařazen na sankční seznam USA a roku 2020 na sankční seznam EU. Až v minulém roce Prigožin veřejně přiznal své napojení na Wagnerovu skupinu prostřednictvím příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte, kde uvedl, že skupinu založil v roce 2014.

Nicméně Prigožin a Wagnerova skupina nadále zůstávají předmětem spekulací a vyvolávají otázky o soukromých vojenských společnostech, jejich roli v moderním boji a vlivu, který mohou mít na mezinárodní bezpečnostní situaci.

Související

Rok po Wagnerově povstání je Putin mocnější než kdy jindy.

Povstání v Rusku. Od smrti Prigožina je Putin mocnější než kdy jindy

Když šéf ruských polovojenských jednotek Jevgenij Prigožin loni vyslal své žoldáky z Wagnerovy skupiny do útoku na Moskvu jako součást krátkodobé vzpoury, prezident Vladimir Putin působil slabě a zranitelně. O rok později, po nejvážnějším zpochybnění jeho autority za téměř čtvrt století u moci, však kremelský vůdce působí jistěji než kdy jindy.

Více souvisejících

Jevgenij Prigožin

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy