Scholz nevěděl o Trumpově mírovém plánu. Bílý dům už nespolupracuje ani s Němci

Trump odstavil německého kancléře na druhou kolej jen pár hodin po jejich vzájemném středečním telefonátu. „Rozhovory, které jsem vedl s Trumpem a které vedli moji poradci také s jeho poradci, vedou k závěru, že můžeme doufat a předpokládat, že USA budou Ukrajinu nadále podporovat,“ řekl podle serveru Politico Scholz.

Jenže nedlouho poté šéf Pentagonu Pete Hegseth prohlásil, že Evropa musí Ukrajině poskytnout „drtivou část budoucí smrtící i nesmrtící pomoci“. Rovněž vyloučil ukrajinské členství v Severoatlantické alianci. Na zasedání NATO v Bruselu upozornil spojence, že Kyjev nebude schopen získat zpět všechna svá území a do přípravy mírové operace nebudou zapojeni žádní američtí vojáci. 

Scholz sdělil, že bez účasti USA nebude možné najít řešení. „Je mi zcela jasné, že nesmí existovat žádné řešení, které by nebylo zároveň řešením, na němž by se podílely USA, protože transatlantická jednota musí být vždy zaručena,“ poznamenal.

Tento vývoj zřejmě znamená, že představy německého kancléře o transatlantické jednotě byla mylná a Bílý dům ho navíc úplně vyškrtl ze svých plánů. 

Nepravděpodobná se zdají i Scholzova slova o neuzavírání míru bez Ukrajiny. „Po všechny ty roky jsme Ukrajinu podporovali. To je základ pro vytvoření perspektivy mírového řešení, které není diktovaným mírem nad Ukrajinou. To musí zůstat zásadou, že se rozhodnutí nebudou přijímat bez ohledu na Ukrajince,“ shrnul. 

Trumpův přístup k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi kritizoval také německý ministr obrany Boris Pistorius. „Podle mého názoru by bylo lepší diskutovat o otázkách, jako je potenciální členství Ukrajiny v NATO nebo územní ztráty, až u jednacího stolu – ne předem,“ zdůraznil.

Trump dal v uplynulých dnech najevo, že hodlá brzy navštívit Rusko a na oplátku přivítat Putina v USA. Až poté telefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby ho informoval o probíhající komunikaci s Moskvou.

Evropské státy se obávají, že Trumpův tým nemá dostatečné zkušenosti s jednáním s Kremlem, zatímco ruští diplomaté a zpravodajci se ve vyjednáváních se Západem pohybují desítky let. Americký exdiplomat Charles Kupchan varoval, že „Rusové mohou americký tým lehce přehrát“ a Trump by tak mohl uzavřít nevýhodnou dohodu.

V současnosti se jako nejpravděpodobnější scénář rýsuje dohoda, v níž by část ukrajinského území zůstala pod ruskou kontrolou. Otázkou zůstává, jaké bezpečnostní záruky by Ukrajina získala, pokud by jí byla fakticky znemožněna cesta do NATO. V nejhorším případě by Trump mohl ztratit zájem o Ukrajinu dříve, než se dosáhne jakékoli dohody.

To by znamenalo zastavení vojenské a finanční pomoci ze strany USA a donutilo by Evropu převzít plnou odpovědnost za podporu Kyjeva. I pokud by mírová dohoda byla dosažena, Putin by mohl využít příležitosti k destabilizaci Pobaltí prostřednictvím hybridních operací, podobně jako tomu bylo v roce 2014 na Ukrajině.