Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v otázce mírových jednání nevěří. Jak uvedl na bezpečnostním panelu během Mnichovské bezpečnostní konference, své obavy sdělil i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, napsal server Politico.
„Trump mi řekl, že Putin chce zastavit válku. Řekl jsem mu: ‚Putin je lhář. Doufám, že na něj budete vyvíjet tlak, protože mu nevěřím,‘“ uvedl Zelenskyj.
Telefonát mezi Trumpem a Putinem, který proběhl ve středu, vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě silné reakce. Zdá se, že Washington a Moskva se snaží rozhodnout o budoucnosti Ukrajiny mezi sebou, což v Kyjevě vyvolává obavy.
Zelenskyj varoval, že pokud by USA a Rusko vedly jednání bez účasti Ukrajiny, mohlo by to posílit Putina. „Trump je podle mě silnější než Putin. Ale tyto telefonáty s Putinem jsou pro nás rizikem,“ dodal.
Ukrajinský prezident připomněl své vlastní zkušenosti s jednáním s Kremlem. V roce 2019 se Zelenskyj setkal s Putinem kvůli příměří a výměně zajatců. I když Moskva tehdy propustila 100 ukrajinských vězňů, ruská armáda okamžitě porušila dohodnuté příměří.
„Putin nikdy nepřistoupí na příměří a nebude se ho držet. To je důvod, proč jsem prezidentovi (Trumpovi) řekl, že telefonáty jsou jen telefonáty. Ale nečiňte žádná rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Nejde jen o mě, ale o celou naši zemi. Pokud se dohodneme na pauze, pomůže to jen Putinovi. A já nechci být tím prezidentem, který mu pomohl okupovat moji zemi,“ zdůraznil Zelenskyj.
Zelenskyj v Mnichově také připomněl historickou souvislost s mnichovskou dohodou z roku 1938, kdy západní mocnosti umožnily nacistickému Německu obsadit Sudety.
„Mírová dohoda nemůže být podepsána v Mnichově, protože to je Mnichov a my si pamatujeme, co tu bylo podepsáno v minulosti,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Zelenskyj zároveň uvedl, že je připraven kdykoliv odcestovat do Washingtonu na jednání s Trumpem, ale dosud nedostal žádné pozvání. Podle něj Ukrajinu čeká ještě mnoho práce, než bude možné hovořit o konkrétních mírových dohodách.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
válka na Ukrajině , Donald Trump , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 51 minutami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 1 hodinou
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 2 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 4 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 4 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 5 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 6 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 7 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 8 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 8 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 9 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 11 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.
Zdroj: Libor Novák